Čeští vědci se podíleli na léku proti AIDS

Česká vědecká obec si může připsat další velký úspěch. Tým vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR se obrovským dílem podílel na vývoji nové léku pro boj s chorobou AIDS.

Tento preparát, tak jako všechny předešlé, nemůž nemoc definitivně potlačit. Nakažení virem HIV nadále zústává nevyléčitelné. Účinkem léku je však zpomalení či dokonce snad i v některých případech zastavení zhoubného růstu choroby v těle. Nakažený člověk tak může žít o mnoho let déle poměrně běžným a plnohodnotným životem.

Když vezmeme v potaz že zhruba před dvaceti lety, kdy byl virus HIV objeven, umírali jím nakažení lidé za několik měsíců, je třeba uznat, že od té doby odvedli vědci notný kus práce. V roce 1987 byl poprvé do léčby zapojen lék speciálně vyvinutý k potlačení choroby AIDS. Jeho jméno bylo Zidovudin. Dnes se v kombinaci s dalšími léky používá jeho účinnější forma, která přišla na trh v roce 1997. Jedním z nejnovějších antivirových přípravků je Kaletra, k jehož hlavním kladům patří zejména jeho schopnost potlačovat vedlejší účinky léčby. Zřejmě doposud nejúčinnější formou léčby je HART - vysoce aktvní anivirová terapie, která je však bohužel spojena s velkým množstvím nežádoucích účinků a rozhodně ne každý je schopen tuto léčbu podstoupit. Čeští vědci také již dříve v minulosti přispěli do boje se zákeřnou nemocí. Od roku 1996 se využívá preparát s názvem Vistide, jenž pochází z laobratoře ředitele Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Antonína Holého. Není tedy náhadou, že substance, která se stala základem pro nový lék pochází ze stejného zdroje.

"Patnáct let jsme zkoumali na tři a půl tisíce chemických látek. Byla to zdlouhavá mravenčí práce. Nakonec jsme zjistili, že jedna z nich je účinná proti viru HIV. Měli jsme štěstí," popisuje se skromným úsměvem na tváři svou práci Antonín Holý. Místopředseda Akademie věd Jiří Velemínský však rozhodně žádnou trivializaci zásluh Antonína Holého a jeho týmu nepřipouští. "Holý je špičkový vědec," říká s přesvědčením v hlase. "Má intuici. Z chemické struktury látky dokáže odhadnout, k čemu by se mohla hodit. Je už autorem jednoho protivirového léku a nyní dokončuje klinické zkoušky dalšího, který je účinný proti žloutence tpu B."

Je však pochopitelné, že lék, který se pod názvem Viread v těchto dnech uvádí na Americký trh, je produktem mezinárodní týmové práce. Poté, co Češi objevili účinnou látku, se do projektu zapojila Katolická univerzita v belgickém Leuvenu. Klinické zkoušky nakonec provedla americká firma Gilead Sciences, která rovněž látku uvádí na trh. To, že byli všechny skupiny velice úspěšné, demostruje nejen samotný konečný produkt, který podle testů zabral u 90 % z 5000 testovaných pacientů, ale také vysoká efektivita práce při jeho vývoji. "Vývoj léku z účinné látky dnes trvá přibližně deset let a celá procedůra stojí 300 - 500 miliónů dolarů," řekl viceprezident firmy Gilead Sciencis Norbert Bischofberger. "Nám vývoj vireadu trval kolem pěti let a stál asi 200 miliónů dolarů."

Viread by se měl co nejdříve dostat také do Evropy. O jeho úspěšném využití dnes nikdo z odborné veřejnosti nepochybuje. "Jeho největší plus spočívá v tom, že si, narozdíl od předchozích léků, proti němu virus podle všeho nedokáže vybudovat odolnost," prozradil Jiří Velemínský. "Přitom jeho nasazení nebude nijak zvlášť finančně náročné." I toto tvrzení se podle propčtů v USA zdá být pravdivé. Užívání léku vyjde pacienta na 4000 dolarů ročně (zhruba na 150 000 korun). Dnešní náklady na roční léčení nakaženého člověka v České republice vyjdou na 300 000 až 400 000 korun a účinnost je poměrně nízká.

Nechť je tedy tento úspěch dalším krokem k lepšímu vývoji v nerovné válce s virem HIV. Ve válce, ve níž doposud padlo 22 miliónů lidí. 35 miliónů dospělých a 1, 4 milionu dětí dnes čeká na svou šanci.