Sudetští Němci protestují proti soše Edvarda Beneše
Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) poznamenal, že Beneš byl ve své době obrovskou autoritou, zvláště za druhé světové války, a stal se důstojným nástupcem Tomáše Garrigua Masaryka. Někdejší prezident je pro předsedu vlády i mementem křehkosti demokracie.
Bavorský premiér Edmund Stoiber (CSU) na víkendovém sjezdu landsmanšaftu řekl, že odhalení sochy vnímá jako provokaci. "Budu litovat, když se tam objeví český premiér, protože to bude prohřešek proti dobrému sousedství," uvedl Stoiber.
Paroubek míní, že slova bavorského premiéra zřejmě zkreslila média. "Nevěřím, že by německý politik mohl něco takového říci," uvedl. Odsun sudetských Němců je podle něj nutné vnímat jako důsledek války. "Nebyli to Češi, kteří ji vyvolali," dodal.
V úterý přivítá v Česku německého kancléře Gerharda Schrödera. Očekává, že budou mluvit o budoucnosti, ne o minulosti.
Šéf Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) připomněl, že Beneš stál u zrodu Československa a byl na straně těch, kteří se postavili proti nacismu. Na to se podle něj nesmí zapomínat. Přirovnávat Beneše ke Stalinovi, jak to někteří sudetští Němci činí, znamená zpochybňovat stát, který pomáhal zakládat, řekl Zaorálek. Útok na Beneše je podle něj tak trochu útok na Masaryka a na demokratické principy, na nichž vzniklo Československa. Na odhalení sochy se přišla podívat řada válečných veteránů, sokolů či odbojářů, kteří vnímají Beneše jako Masarykova nástupce, statečného politika i jako člověka, který musel čelit osudovým historickým výzvám. "Beneše jsme si vážili a věřili jsme mu. Když byl Mnichov, zradily ho velmoci a on nemohl jednat jinak. Když se dostali k moci komunisté, byl to už zlomený a nemocný muž," míní jeden z pamětníků.
Na Loretánské náměstí přišli i někteří ministři, šéf ODS Mirek Topolánek, poslanci, senátoři, velvyslanci, prezident Václav Klaus poslal zdravici. Na rozdíl od svého předchůdce v čele státu Tomáše Garrigua Masaryka nemá Edvard Beneš v České republice mnoho soch.
K jedněm z mála patří pomník v Aši, který byl před tehdejším gymnáziem odhalen už v roce 1947. Po únoru 1948 ale skončil zasypaný v jámě a na místo se vrátil až v září 1995; proti znovuodhalení sochy protestovali někteří představitelé sudetských Němců. Pobouřené reakce v Německu a Rakousku pak před rokem vyvolalo i odhalení Benešovy busty a pamětní desky v českokrumlovském hotelu Růže.
Sobotka: Stoiberovy výroky jsou absurdní
Na Stoiberovu kritiku dekretů při víkendových Sudetoněmeckých dnech dnes reagoval předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS. "Mám pocit, že pan Stoiber zapomněl na rok 1938, na vyhánění Čechů ze Sudet, zapomněl na okupaci v roce 1939," uvedl Sobotka. "Výroky zemského premiéra Edmunda Stoibera považuji za naprosto nepřijatelný nátlak a snahu o překrucování historie, nikoli za snahu o dialog," prohlásil předseda Senátu.Za "obzvlášť absurdní" považuje Sobotka pronesení takovýchto výroků po dnech, kdy většina Evropy oslavovala 60. výročí vítězství nad německým nacismem, který má na svědomí největší a nejkrvavější zločin 20. století. Bavorský premiér tvrdí, že nacismem ani válečnými zvěrstvy nelze zdůvodnit poválečný odsun. Požaduje stejně jako šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt zrušení Benešových dekretů.
Sobotka připomněl, že rozhodnutí o odsunu německých obyvatel z Československa i z dalších zemí bylo výsledkem poválečných dohod vítězných mocností, nikoli zvůlí tehdejší československé vlády, a bylo učiněno na základě bezprostředně uplynulých válečných let. Neustálé návraty k odsunu Sobotku "strašně mrzí" s ohledem na členství obou zemí v EU. "Měli bychom si říct, že česko-německá deklarace byla momentem, který uzavřel tuto kapitolu," řekl Sobotka.
obsah | Česká republika