Ostatky Vlasty Buriana se stěhují na Vyšehrad

Rehabilitace krále českých komiků bude završena přenesením jeho ostatků mezi ˝českou elitu˝. Ta odpočívá na vyšehradském hřbitově. Urny Vlasty Buriana a jeho ženy Niny byly včera vyzdviženy z hrobu na Vinohradském hřbitově v Praze. Obě schránky budou ve čtvrtek a v pátek vystaveny v Rudolfinum, potom budou uloženy na Vyšehradě.

˝Když měl Vlasta Burian před čtyřiceti lety pohřeb, nebyl velký sál strašnického krematoria zaplněn ani z jedné třetiny,˝ říká Petr Holík, ředitel Společnosti Vlasty Buriana. Ta se - po domluvě s rodinou o přenesení hercových ostatků zasadila a zakoupila místo na Vyšehradě. ˝Jsem přesvědčen, že devadesát procent lidí vůbec neví, kde Burian leží - všechno se tehdy dělo potichu a nenápadně. Chtěli bychom mu tedy vzdát poctu, jaká velkému herci náleží,˝ prohlásil Holík. Nad akcí převzal osobní záštitu ministr kultury Pavel Dostál. Rozhodl o tom, že ministerstvo přispěje ze své rezervy částkou 200 tisíc korun. ˝Jde o zakončení procesu rehabilitace velkého českého umělce, jenž patří mezi velikány spočívající na Vyšehradě,˝ uvedl ministr.

O morálním aspektu situace - měnit místo posledního odpočinku a vystavovat čtyřicet let po smrti schránky s ostatky - pochybnosti nemá: ˝Pořád považuji za lepší urnu přenášet, než ji vysypávat na silnici, tak jak to udělali estébáci s popelem Rudolfa Slánského,˝ řekl Dostál. Poté, co veřejnost a kolegové umělci uctí památku Vlasty Buriana a jeho ženy (zemřela rovněž v roce 1962, tři měsíce po manželovi), uskuteční se v pátek odpoledne na Vyšehradském hřbitově pietní akt. Mši bude celebrovat Tomáš Halík.

Kauza Burian: úspěch se neodpouští

Nejpopulárnější český komik všech dob prožil po roce 1945 až absurdně strmý pád. Režim těsně předcházející komunistické diktatuře jej obvinil z kolaborace s Němci a rozpoutal proti němu štvavou kampaň v tisku. Nakonec byl odsouzen až v roce 1947 na základě vynuceného svědectví a vykonstruovaných obvinění, prokazatelná byla však pouze jeho účast v rozhlasovém protispojeneckém skeči Hvězdy nad Baltimorem.

Jeho případ byl předznamenáním likvidace třídních odpůrců, která se po roce 1948 stala normou. Úspěšný herec a divadelní podnikatel měl být příkladem toho, jak noví mocipáni zatočí s každým, kdo se domohl majetku. Buriana však především ničila ztráta povolání a veřejné skandalizování. O to tristnější byla epizoda odpuštění v roce 1950. Tehdy zlomený Burian napsal žádost ROH, v níž prosí o zrušení zákazu vystupování. Suplika byla projednána kladně a vše pak uveřejněno v tisku. Burian se směl vrátit na jeviště, nejprve do kladenského divadla a pak působil tři sezony v Divadle Umění lidu (dnes Hudební divadlo Karlín). Po odchodu z něj se až do smrti věnoval estrádní činnosti, mnohdy v nedůstojných podmínkách.

Vlasta Burian se narodil 9. 4. 1891 jako syn libereckého krejčího, ale ještě jako chlapec se přestěhoval do Prahy, na Žižkov. Od mládí byl všestranným sportovcem, chytal v brance AC Sparty a sportovní kluby zažily jeho první komická vystoupení. Již před první světovou válkou vystupoval v pražských kabaretech, zpíval v operetních sborech. Po válce působil v Rokoku, Červené sedmě či Revoluční scéně.

Chudý hoch, který se proslavil

Začátkem 20. let již své parodické výstupy začleňoval do větších jevištních útvarů, první hlavní roli vytvořil v Nestroyově hře Lumpacivagabundus. Burianovým prvním, ještě němým filmem byla v roce 1923 komedie Tu ten kámen. O dva roky později otevřel vlastní divadlo v Adrii, které v roce 1930 definitivně zakotvilo v podzemí paláce Báňské a hutní společnosti (dnešní Komedie).

V témže roce natočil svůj první zvukový film C. a k. polní maršálek a od té doby točil až do roku 1942 dva až čtyři filmy ročně, účinkoval v rozhlase, vydával gramodesky, pózoval na reklamních poutačích. Byl skutečným Králem komiků, jak mu kdysi vymyslel trefný přídomek E. A. Longen, a navíc chudým chlapcem, který se proslavil. V roce 1944 bylo Burianovo divadlo uzavřeno. Vladimír Just ve své knize Věc: Vlasta Burian dokumentuje mimo jiné i četná extempore, jež doprovázela představení z let 1942 - 44 a karikovala okupanty. Nic z toho nebylo vzato v potaz, obraz Buriana kolaboranta byl pro závistivé české duše mnohem poutavější.

Vlasta Burian zemřel v roce 1962 na následky nachlazení ze zájezdu do zapadlé štace, a trvalo více než třicet let, než jeho jméno došlo plné rehabilitace.

LIDOVÉ NOVINY

obsah | Česká republika