Nejméně chudých je v Česku

Největší riziko chudoby hrozí z desítky nových členských zemí Evropské unie na Slovensku, nejmenší v České republice. Podle unijního statistického úřadu Eurostat se pod "prahem rizika chudoby" nachází osm procent Čechů, ale až 21 procent Slováků. Velmi ale záleží na kritériích, které se pro chudobu stanoví, upozorňují statistici.

Práh rizika chudoby stanovil Eurostat na tři pětiny průměrného příjmu v dané zemi, většinou podle údajů za rok 2001, ve slovenském případě za loňský rok. Vedle české a slovenské krajnosti se míra rizika v osmičce zbývajících nováčků pohybovala

mezi deseti až 18 procenty populace. V celé unii chudoba podle tohoto měřítka hrozí v průměru téměř 15 procentům populace, ve "starých" zemích je riziko dokonce nepatrně vyšší.

Záleží na kritériích

Sami statistici však varují před ošidností zvolené metody, protože úroveň příjmů se v jednotlivých zemích liší a práh rizika se také posouvá podle typu domácností. Výchozí data rovněž nepocházela z jednoho společného zdroje.

Jinak by výsledky vypadaly, kdyby byla za základ vzata například jednočlenná domácnost s přihlédnutím k místní koupěschopnosti. Riziko pádu do nouze by tak bylo nejvyšší na Kypru, následovaném Slovinskem, Maltou, Českem a Slovenskem. Na opačném konci žebříčku by skončilo Pobaltí.

Riziko se také lišil podle nastavení prahu. V rozmezí od 40 do 70 procent průměrného příjmu chudoba hrozila jednomu až 16 procentům české populace, ale 13 až 27 procentům Slováků, zatímco průměr EU se pohyboval mezi pěti až 23 procenty. Úroveň příjmů u nováčků byla podle Eurostatu relativně homogenní, v průměru byly nejvyšší příjmy 4,3krát vyšší než nejnižší.

Krajní příklady představovalo Slovinsko, kde rozdíl činil zhruba trojnásobek, a Estonsko, kde nejzámožnější vydělávali zhruba šestkrát více než nejchudší.

Nové státy EU trápí nezaměstnanost mladých

Česká republika, ale i další nové členské státy Evropské unie se potýkají s vysokou nezaměstnaností mladých lidí. Podle údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostatu byl v EU v červnu bez práce téměř každý pátý člověk mladší 25 let. Nejhůře je na tom Polsko, kde práci marně hledá 39,4 procenta mladých lidí.

Nezaměstnanost mladých se v unii zvýšila s příchodem deseti nových členských států. Bez nich by unie vykázala nezaměstnanost 16 procent, nové členské státy zvýšily průměr na 18,2 procenta.

Po Polsku bojuje s druhou nejvyšší nezaměstnaností Slovensko, kde je podle Eurostatu bez práce 26,5 procenta lidí do 25 let. V Polsku i na Slovensku však nezaměstnaných mladých lidí ubývá. Ještě před rokem bylo v Polsku bez práce 41,2 procenta a na Slovensku 33,2 procenta mladých lidí. Opačným směrem jde například Česká republika, kde se podíl nezaměstnaných mladých lidí během roku zvýšil z 18,6 procenta na 20,3 procenta. I tak Česko zůstává zhruba uprostřed pomyslného žebříčku.

Rostoucí podíl mladých lidí bez práce však není problémem pouze nových členských států. Například ve Švédsku bylo v červnu

bez práce 16,5 procenta lidí do 25 let. Hůře než v Česko jsou na tom s uplatněním mladých lidí kromě Polska a Slovenska

také v Belgii (22,1 procenta), ve Španělsku (22,8 procenta), na Maltě (20,7 procenta), v Litvě (22,3 procenta) i ve Finsku

(20,5 procenta). Nejnižší podíl mladých lidí bez práce hlásilo v červnu z unijních zemí Rakousko. Podle Eurostatu zde hledalo práci pouze 6,9 procenta lidí do 25 let.