Česko má nejvíc malých dětí umístěných v ústavech
Momentálně nejvyšší počet dětí v ústavní péči má Rumunsko. V přepočtu na celkový počet dětí do tří let ale má v ústavech méně dětí než Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Bulharsko a ČR.
Na druhém místě se s 56 z 10.000 dětí umístila Belgie. Údaj o počtu dětí v tamních ústavech ale může být zavádějící, neboť Belgie zároveň patří mezi státy s nejvyšším počtem dětí vrácených zpět do rodiny. Výsledné číslo totiž ovlivňuje tamní strategie ochrany dětí, jejichž rodiče procházejí nápravou.
Vláda chce profesionální pěstouny
Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, která počítá se systémem takzvaných profesionálních pěstounů. Zájemci, kteří splní daná kritéria, by se o děti starali po přechodnou dobu. Děti by zhruba do tří měsíců předali buď zpátky původní rodině, nebo náhradním rodičům. Novela má pomoci snížit počet dětí v ústavech.V EU průměrné roční náklady na jedno dítě v ústavní péči dosahují 42.500 eur, tedy zhruba 1,3 milionu korun. U zdravotně postižených dětí to je 49.000 eur, tedy asi 1,5 milionu korun. Náklady na pěstounskou péči jsou u zdravých dětí méně než třetinové. U handicapovaných dětí v pěstounských rodinách jsou zhruba dvoutřetinové. Mezi zeměmi staré Evropy bylo nejčastějším důvodem umístění dítěte do ústavu jeho týrání. V ostatních státech se děti v institucionální péči ocitly zejména proto, že je opustili rodiče. Umísťování dětí do ústavů kvůli týrání a zanedbávání rodiči souvisí s vyšším HDP, vyššími výdaji na zdravotní péči a vyšším průměrným věkem matek při prvním porodu. Opuštění dítěte je zase častější v opačném případě.
Odborníci EU doporučují, aby žádné dítě mladší tří let nebylo do ústavu trvalé péče umístěno bez rodiče nebo pečovatele. V případě nutnosti pobytu v ústavu by v něm dítě nemělo žít déle než tři měsíce. Výzkumy podle jejich autorů skutečně potvrdily, že doba delší než půl roku strávená v ústavní péči ústí u malých dětí ve vývojové poruchy.
obsah | Česká republika