Český postup kolem euroústavy EU znervózňuje

Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, v jejímž případě panuje naprosté nejasno o způsobu a datu ratifikace evropské ústavy. Vnitropolitické "veletoče", které debatu doprovázejí, jsou bruselským expertům špatně pochopitelné.

"Česko je případ, kde se mísí regule a povinnosti plynoucí z ústavy země s domácím politikařením. Vyúsťuje to do čehosi, co nedává vůbec smysl a obtížně se z toho hledá cesta ven," soudí Guillaume Durand ze Střediska evropské politiky (EPC).

Nejen protievropská opozice, ale i vláda podle něj postupují "nekonstruktivně". Například poslední vládní návrh zákona o referendu má jen mizivou šanci projít, což navrhovatel dobře věděl, uvedl Durand. Zatímco v jiných zemích, v nichž hrozí odmítnutí evropské ústavy, zaujímají politické síly stanoviska víceméně čitelně, z Prahy přicházejí matoucí poselství.

"Partneři špatně chápou, proč je v Česku vůči EU tolik skepse. A když už tomu tak je, proč se toho tématu vláda a další političtí činitelé nechopí," připouští český velvyslanec při EU Jan Kohout. Upozorňuje, že česká politická scéna si je málo vědoma odpovědnosti, kterou obnáší členství v EU. "Neohrožujeme jenom sami sebe, ale znervózňujeme naše partnery a kolegy, kteří mají obavy ze zmatku vyvolaného případným českým ne. Musíme si uvědomit, že jsme v unii a že zájmy a názory zbývajících 24 zemí je nezbytné brát v potaz," uvedl Kohout.

Bruselští znalci české politické scény poukazují na to, že ústava je sice bohatě přetřásána v tisku, ale na politické úrovni se ho zatím chopili výrazněji její odpůrci v čele s prezidentem Václavem Klausem. "Vládu není v podstatě slyšet, ani síly pravého středu mimo ODS, ani občanskou společnost," uvedl informovaný odborník v Evropské komisi. "Je to pozoruhodné i proto, že podle průzkumů je většina Čechů spíše pro ústavu," dodal.

Zahledění do sebe

Česko se tak jeví jako jediná země v unii, kde se lidé přiklánějí ke schválení ústavy, zatímco politická reprezentace je rozdělená 50:50; její zástupci v Evropském parlamentu jsou proti většinově. Váhání mezi referendem a ratifikací v parlamentu bývá vnímáno jako důkaz zahleděnosti do "domácího rybníka" a neochoty se pustit do podstatné informační kampaně.

"Politikové by si měli uvědomit, už vzhledem k pravděpodobnému vývoji vnitropolitického rozložení sil v Česku, že je třeba napřed myslet na postavení země v EU a teprve pak na stranické zájmy," upozornil Durand. "Myslet na zájem země v EU je tou nejlepší službou, kterou mohou čeští politikové pro svou zemi v této chvíli udělat, a to ve vládním táboře i v opozici," dodal.

Schvalování euroústavy v ČR bude nutně ovlivněno tím, jak projde v ostatních zemích unie. Za zatěžkávací zkoušku jsou považována referenda ve Francii a v Nizozemsku na přelomu května a června, posléze pak v září v Dánsku. Série kladných výsledků vyvolá podle převládajícího názoru "dominový efekt" a bude mít vliv jak na politiky vládní koalice, tak na ODS, která se připravuje na převzetí moci v příštím roce.

Negativní české rozhodnutí na pozadí opačného názoru 24 nebo 23 ostatních členských států EU by velmi zkomplikovalo české členství v unii. Formálně by způsobilo, že by ústava nevstoupila v platnost. Urychlilo by však také diferenciaci uvnitř EU a pokračování integrace v užší skupině států, ve které by se ČR sotva ucházela o místo.

LIDOVKY

obsah | Česká republika