Eurozatykač se použije i na Čechy

Hlava státu ani ODS neuspěly. Poslanci dnes přehlasovali prezidentovo veto a schválili evropský zatykač. Ten má být důležitým nástrojem v boji proti zločincům a teroristům, a bude se nyní vztahovat rovněž na občany České republiky. Poslanci ODS se kvůli eurozatykači obrátí na Ústavní soud.

Dnešní rozhodnutí sněmovny neukončí spory o to, zda ústavní Listina základních práv a svobod umožňuje vydávat české občany na základě eurozatykače do ciziny, a tudíž zda se evropský zatykač na ně bude vztahovat. Někteří poslanci opoziční ODS dnes znovu uvedli, že soulad předloh o eurozatykači s českými zákony by měl posoudit Ústavní soud, na který se prý obrátí. Kvůli těmto ústavně-právním sporům Václav Klaus předlohy nepodepsal.

"Listina základních práv a svobod říká, že občan nemůže být proti své vůli vydán do zahraničí. Eurozatykač ale umožňuje, aby naši občané byli vydávání proti své vůli k trestnímu stíhání do zahraničí, do zemí Evropské unie," řekl poslanec a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil. Na Ústavní soud se občanští demokraté chtějí obrátit až ve chvíli, kdy příslušné předlohy začnou platit. "Počítám s tím, že do konce roku bychom podnět Ústavnímu soudu mohli zaslat," dodal Pospíšil.

Eurozatykač pomohli protlačit komunisté

Vládní politici přijetí zatykače přivítali. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) uvedl, že zlepší spolupráci zemí EU při potírání závažné kriminality a mezinárodního terorismu. Pokud by sněmovna návrh neschválila, byl by to podle šéfa české diplomacie především špatný signál, že Česká republika není ochotna spolupracovat v boji proti kriminalitě a terorismu. Verdiktu Ústavního soudu se neobává.

Vládní koalici, které chyběl nemocný ministr kultury Pavel Dostál z ČSSD, dnes při hlasování pomohlo několik poslanců KSČM. Poslanecký klub podle šéfa Pavla Kováčika vzal v úvahu jak výhrady, podle nichž předlohy o eurozatykači nejsou v souladu s českými zákony, tak i argumenty veřejnosti, které vadí růst závažné kriminality a požaduje opatření proti zločincům. "Většina z nás hlasovala proti zejména proto, že jako první se měla měnit ústava, a teprve potom tento zákon," řekl Kováčik.

Česko doposud tvořilo spolu s Itálií poslední dvojici z 25 členských států Evropské unie, které evropský zatykač zatím nepřevedly do národního práva. Smyslem eurozatykače je usnadnit a urychlit procedury vydávání stíhaných osob a znemožnit, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí. Procedura vydávání stíhaných lidí se má díky zatykači zkrátit z 1,5 až na čtvrt roku.

Na základě eurozatykače by mohl být vydán do ciziny člověk podezřelý z terorismu, obchodu s lidmi, pedofilie, korupce a obchodu s drogami a zbraněmi. Vydáni by byli i lidé podezřelí ze znásilnění, únosů letadel a lodí, vydírání, padělatelství peněz, rasismu, vraždy a dalších závažných trestných činů. Nepřijetí evropského zatykače mohlo mít pro Česko negativní mezinárodní důsledky. Mluvčí ministra spravedlnosti Pavla Němce (US- DEU) Petr Dimun minulý měsíc varoval, že neschválením předloh o eurozatykači by země porušila podmínky vstupu do EU, která by mohla reagovat ochrannými opatřeními.

LIDOVKY

obsah | Česká republika