Česko je golfovým rájem střední Evropy

Do roku 1989 byl golf v Česku tehdejší vládní garniturou spíše jen tiše tolerován. V posledních deseti letech však tento sport zažívá obrovský rozkvět. "Českému golfu se nyní daří mimořádně dobře. Přibývá hřišť, klubů i hráčů," říká viceprezident České golfové federace Prokop Sedlák.

Potvrzují to i čísla. Na konci 90. let minulého století bylo podle Sedláka v Česku kolem 1600 registrovaných golfistů. Nyní je to zhruba desetkrát tolik. Většinou se uvádí číslo blížící se 16 tisícům golfistů.

Tento počet je však trochu nadnesený, protože někteří hráči jsou zaregistrováni ve dvou, a někdy dokonce i ve třech klubech. Reálné číslo je podle odborníků okolo 13 tisíc registrovaných golfistů.

Jako houby po dešti

Podobně rychle se zvyšuje i počet hřišť. Těch je nyní v Česku okolo sedmdesáti. "Z toho je něco málo přes deset opravdu kvalitních. Dalších patnáct velmi dobrých má být otevřeno během dvou let. Z bývalého komunistického bloku jsme na tom společně s Maďary nejlépe. Ale ještě nejsme tam, kde bychom mohli být," říká jeden z průkopníků českého golfu a zakladatel prvního veřejného hřiště v Nové Bystřici Roman Khaur. Jeho slova potvrzuje nová studie poradenské firmy KPMG. Podle ní nemá Česko ve střední a východní Evropě konkurenci.

"Ačkoliv má Česká republika obstojné zastoupení golfu v hřištích i v rámci počtu hráčů, výborných výsledků dosahuje zatím pouze v regionu," říká Tomáš Kulman z KPMG. "Pokud se budeme chtít vyrovnat západní Evropě, bude třeba definovat a odstranit nynější nedostatky."

Golf má být dostupnější

Zlepšení situace v českém golfu podle Kulmana neznamená jen zvyšování počtu hřišť, ale i zkvalitnění služeb pro hráče a jejich doprovod. Právě tyto faktory podmiňují rozvoj golfové turistiky. V následujících letech bude navíc ještě třeba vytvořit podmínky, aby se golf stal dostupný ještě širším vrstvám obyvatel. Nejde jen o cenu, ale také o rozvoj takzvaných veřejných hřišť. Tedy míst, kde mohou hrát i úplní začátečníci, kteří nemají takzvanou zelenou kartu, tedy jakýsi řidičský průkaz umožňující vstup na hřiště.

Rozvoj hřišť táhne móda

Česko v uplynulých deseti letech správně vycítilo světový trend. "Češi tradičně umějí vycítit, co se stává populárním a kde se dají vydělat peníze. Naše velké plus je i příroda, která poskytuje tvůrcům hřišť dobré tvary. Kopce tady prostě nejsou ani moc malé, ani moc strmé," říká Khaur.

"Česko je v podstatě jedno velké hřiště. Dalo by se jich tady postavit tisíce," souhlasí Prokop Sedlák. "Má to samozřejmě své limity, a to jak ekonomické, tak ekologické," dodává. "Vybudovat hřiště je šíleně složité. Už jen prosadit, aby se mohlo začít stavět. Musíte mít souhlas ekologů. U velkých staveb, a tou vybudování golfového hřiště je, musí být dokonce vypracována speciální studie, jak ovlivní hřiště životní prostředí ve svém okolí. Pak je třeba získat územní rozhodnutí a spousty dalších povolení," říká Khaur klubu v Nové Bystřici.

Navíc to není vůbec levná záležitost. "Takové menší devítijamkové hřiště o rozloze 400 hektarů stojí až deset milionů korun. A velká osmnáctijamkovka s klubovnou a zázemím se pohybuje mezi 60 až 150 miliony korun. Hřiště je třeba také udržovat a pečovat o ně. U nás v Bystřici to dělá zatím šest lidí, ale jejich počet se bude zvyšovat. Ročně péče o již hotové hřiště stojí dalších pět až deset milionů korun," uzavírá Khaur.

MAREK BIČÍK

obsah | Česká republika