Irácký prezident slibuje českým firmám dobré podmínky

Irácký prezident Džalál Talabání, který dnes zahájil třídenní návštěvu ČR, zaručil českým firmám podporu a dobré podmínky. Důležitým tématem při jednání s českým prezidentem byla otázka členství Turecka v EU. Talabání i Václav Klaus vstup Turecka do Evropské unie jednoznačně podporují. Novinářům to dnes řekli po jednání na Pražském hradě.

Talabání přicestoval do ČR dopoledne na třídenní návštěvu. S Klausem mluvil mimo jiné i o prohloubení vzájemné spolupráce v politické, ekonomické, vojenské i kulturní oblasti.

Irácký prezident Džalál Talabání pozval dnes české firmy do Iráku. "Mají naši veškerou podporu. Zaručujeme všem dobré podmínky," uvedl Talabání po jednání se svým českým protějškem Václavem Klausem na Pražském hradě. O konkrétních projektech se podle prezidentů bude více mluvit během dnešní státní večeře, jíž se mají zúčastnit i čeští podnikatelé.

Možnosti se rýsují například při obnově ropných rafinerií a elektráren poničených válkou. Na téma českých investic v Iráku budou obě země jednat ještě v úterý a také ve středu, kdy má Talabání navštívit Aero Vodochody. Klaus dodal, že Česká republika je připravena k maximální spolupráci s Irákem v politické, ekonomické, vojenské i kulturní oblasti. Fakt, že ČR je první evropskou zemí, kam Talabání po svém zvolení zamířil, dokazuje podle Klause těsné vztahy obou zemí. "Jsme pyšní na vztahy s Českou republikou," uvedl Talabání. Do Prahy dnes přicestoval na třídenní návštěvu. Z Prahy má v plánu pokračovat ještě do Velké Británie a Rakouska.

Nevyužité ropné zásoby lákají

Irák za minulé vlády těžil denně 3,5 milionu barelů ropy, po invazi v roce 2003 jen necelou polovinu. Má přitom druhé největší prokázané zásoby této suroviny na světě. Těžba vázne kvůli zastaralému těžebnímu zařízení a export blokují časté sabotáže ropovodů.

Přes snahu iráckého kabinetu a koaličních sil stabilizovat situaci v zemi před nadcházejícím referendem o nové ústavě násilný odpor povstalců neslábne. V době zahájení operací americké armády a jejích spojenců v Iráku v březnu 2003 patřil Václav Klaus mezi odpůrce zásahu. Jeho předchůdce v úřadu Václav Havel ho naopak podporoval. Později však Havel konstatoval, že svržení diktátorského režimu Saddáma Husajna sice bylo potřebné, bylo ale provedeno "krajně nešikovně".

Česká republika provozovala v Iráku po invazi polní nemocnici. Nyní v rámci české mise působí na jihu země na základně Šaíba stovka vojenských policistů a šest zdravotníků. Tři lékaři a tři zdravotní sestry pracují v britské polní nemocnici. Původně měl kontingent na začátku letošního roku skončit, Česko však vyhovělo žádosti Velké Británie a irácké vlády a rozhodlo, že misi prodlouží. Česká vláda již schválila jeho působení i v dalším roce. Nyní ho musí projednat ještě parlament.

ČTK

obsah | Česká republika