Nejproslulejší trestanec ČR se obrátil na tribunál ve Štrasburku

Nejproslulejší český trestanec Jiří Kajínek, odsouzený před čtyřmi lety za dvojnásobnou vraždu a pokus o třetí, se obrátil na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Stížnost, kterou Kajínek podal u štrasburského soudu a ve které poukazuje na postup Ústavního soudu ČR, má již spisovou značku.

Ústavní soud letos v létě zamítl Kajínkovu stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu mimo jiné s odůvodněním, že nebyla podána v řádném termínu. To podle Kajínka není pravda.

"Ústavní soud jednal v rozporu s čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech. Stěžovatel dovoluje si tvrdit, že bylo potlačeno jeho právo na projednání věci soudem, kterým ve smyslu úmluvy je nepochybně i Ústavní soud," uvádí se v Kajínkově stížnosti, kterou již Štrasburk zaregistroval a přidělil jí spisovou značku. I kdyby tam ale uspěl, neznamenalo by to obnovu procesu.

"Štrasburk nemůže rušit rozhodnutí, může pouze konstatovat, zda byl, nebo nebyl porušen nějaký článek úmluvy," vysvětlil LN šéf trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman. Vláda již sice letos schválila materiál, na jehož základě by měla být vypracována taková novela zákona, která by umožňovala vztáhnout štrasburská rozhodnutí i na znovuotevření již uzavřených trestních kauz. Jde však stále o záměr. Kromě stížnosti ke štrasburskému tribunálu proto poslal letos v září Kajínek také žádost o milost prezidentovi Václavu Havlovi.

Že je nevinný, tvrdí již léta. Nyní ale vytáhl nový trumf: takové vyhodnocení stop, které má prezidenta přesvědčit, že vrahem není. Nového posouzení důkazů, zajištěných policií na místě vraždy, se ujal Kajínkův advokát. "V maximální možné míře přitom vycházím ze skutečností zjištěných v trestním řízení," řekl obhájce LN ke své verzi, podle níž Kajínek na místě činu nemohl být. "Jsem přesvědčen o jeho nevině," dodal.

Advokát tvrdí, že Kajínek nestřílel

Základními pilíři nové verze jsou za prvé výpovědi dvou svědků, kteří vraha z dálky v osudný den 30. května 1993 kolem čtvrt na devět večer viděli a popsali některé detaily toho, co měl na sobě. Druhou důležitou okolností je dokumentace způsobu zastřelení jedné z obětí brutálního útoku, Juliána Pokoše. Jak konstatuje i rozsudek, smrtící rána z pistole mu provrtala hlavu z pravé strany. Vzhledem k tomu, že v té chvíli seděl v autě vpředu na sedadle spolujezdce a pravé přední okénko nebylo roztříštěné, musel někdo před střelbou otevřít dveře.

Sám Pokoš to podle obhájce být nemohl: Kdyby se během střelby pokoušel z vozidla vystoupit, jeho tělo by leželo v jiné poloze, než jak jej našli svědci a záchranka, tedy sedícího v autě. "Navíc střelbou z levé strany vozidla už byl předtím zasažen do ruky a dvakrát do břicha, byla to velice bolestivá zranění, která spolu se šokem vedla k tomu, že nebyl schopen racionálně jednat," tvrdí Kajínkův advokát. Také znalecký posudek psychologa Karla Netíka říká, že oběti nečekaného útoku jsou až 30 vteřin dezorientovány. Advokát tvrdí, že pravé dveře musel otvírat muž, který střílel. Podle spisu viděli dva svědci na ruce vraha prsten a řetízek. Z toho podle obhájce "naprosto nesporně vyplývá, že střelec neměl rukavice", a tudíž při otvírání dveří musel zanechat své otisky prstů na klice. "Pan Kajínek byl již v té době osobou, jejíž otisky prstů měla policie k dispozici. Vyplývá z toho jediné, nutně by musel být jako pachatel ustanoven okamžitě," tvrdí advokát, který prezidentské kanceláři dokonce doručil kliku od předních dveří mazdy, aby se o jeho verzi mohli sami přesvědčit.

Rychetský: O vině mám pochybnosti

Kajínkovu žádost posuzovalo ministerstvo spravedlnosti. Šéf resortu Pavel Rychetský tento týden oznámil, že udělení milosti "po dlouhém váhání" Havlovi nedoporučil, jelikož Kajínek si ještě neodseděl ani jedenáctiletý trest, který mu soud vyměřil v roce 1991 za loupež. Připojil ale dovětek, že o Kajínkově vině přesvědčen není. "Mám i nadále pochybnosti o tom, zda se vůbec pan Kajínek dopustil těch trestných činů, za které byl odsouzen," řekl Rychetský v pondělí na tiskové konferenci. Byl to právě on, kdo v lednu 2001 podával v Kajínkův prospěch stížnost k Nejvyššímu soudu. Ten ji ale zamítl, a nový proces se proto nezačal.

Kauza Jiří Kajínek

LEDEN 1993: Kajínek se nevrátil z přerušení výkonu jedenáctiletého trestu, k němuž byl v roce 1991 jako recidivista odsouzen

KVĚTEN 1993: v Plzni je zavražděn podnikatel Štefan Janda a jeho bodyguard Julián Pokoš, druhý muž z ochranky Vojtěch Pokoš čtyři projektily v těle přežil

SRPEN 1993: Kajínek je zadržen policií

ČERVENEC 1994: Kajínek utíká z věznice v Českých Budějovicích, ale okamžitě je dopaden

ZÁŘÍ 1996: Kajínek přepiloval mříže ve Valdicích, zadržen však byl ještě v areálu věznice

ČERVEN 1998: Kajínek je za plzeňskou vraždu odsouzen na doživotí

ÚNOR 1999: vrchní soud rozsudek potvrzuje

ŘÍJEN 2000: Kajínek přepiloval mříže a uprchl z věznice na Mírově

PROSINEC 2000: Kajínek je dopaden v Praze

ZÁŘÍ 2001: Nejvyšší soud zamítá stížnost, kterou podal v Kajínkův prospěch ministr spravedlnosti

ŘÍJEN 2001: Kajínek se připojil k desítkám lidí, kteří pro něj žádali milost

ČERVEN 2002: Ústavní soud zamítl Kajínkovu stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu

ZÁŘÍ 2002: Kajínek sám žádá o milost

ŘÍJEN 2002: Kajínek se obrací na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku

LIDOVÉ NOVINY

obsah | Česká republika