Katedrála patří církvi

Již třináct let se táhne spor katolické církve a státu o to, komu patří katedrála svatého Víta. Obvodní soud pro Prahu 1 dnes rozhodl, že jedna z nejvýznamnějších staveb v Česku s přilehlými nemovitostmi náleží církvi. "Nemovitosti vlastní ti, kdo je vlastnili před vládním nařízení z roku 1954," uvedla soudkyně Libuše Fritzová.

Vláda v roce 1954 rozhodla, že se správcem nemovitostí stává stát. Tento právní akt byl dosud vnímán tak, že se stát stal zároveň i vlastníkem.

"Formulace vládního nařízení je natolik neurčitá, že ke změně vlastníka na jeho základě dojít nemohlo," vysvětlila ale soudkyně. Fritzová rozhodla prakticky stejně jako před jedenácti lety.

Odvolací městský soud v Praze však její názor tehdy nesdílel, verdikt zrušil a vrátil jí případ zpátky. Nyní spor poputuje opět k městskému soudu. Právnička Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Milada Šípková se totiž hodlá odvolat.

"Od vzniku byla katedrála symbolem české státnosti, byla vybudována z prostředků všech bez ohledu na víru, dobudovala ji první republika," řekla u soudu.

Právník církve Petr Zderčík dnešní verdikt přivítal: "Stačí se na ty budovy podívat, abyste viděli, že je stát k ničemu nepotřebuje, je snad normální, že kostel patří církvi".

Podle něj chtěl stát v roce 1954 skutečně nemovitosti vyvlastnit. Neudělal to přímo, ale prostřednictvím takzvaného simulovaného právního aktu. "Jde o akt se zakrytým úmyslem, a takový právní akt nemůže být platný a nemůže být důvodem ke změně vlastníka," tvrdí.

Šípková u soudu argumentovala usnesením Ústavního soudu z roku 1999, podle nějž je vládní nařízení platná právní norma, která je součástí českého právního řádu. Tuto normu podle ní dosud nikdo nezrušil. Namítala také, že na základě vládního nařízení učinil civilní soud zápis do pozemkových knih, kde jako vlastníka zapsal stát.

Nikdo ze zástupců církve tehdy podle ní nevyužil opravných prostředků, aby verdikt zvrátil. "To by si mohli mí klienti zkusit tenkrát něco reklamovat či proti něčemu protestovat," narážel Zderčík na tehdejší politickou situaci.

Podle dnešního rozhodnutí soudu by katedrála s pozemkem a věž u chrámu sv. Víta s pozemkem měly patřit Metropolitní kapitule u svatého Víta. Část přilehlých nemovitostí by připadla také Kolegiátní kapitule Všech svatých na Hradě Pražském.

Kromě katedrály by tak do vlastnictví církve spadala celá Vikářská ulice s kanovnickými domy (včetně bývalé restaurace Vikárka) až po Nové proboštství, dále Prašná věž a Kaple Všech svatých.

Žalobu na určení vlastnictví katedrály sv. Víta s přilehlými nemovitostmi (domy ve Vikářské uličce) a dalších starobylých sakrálií v areálu Pražského hradu (kapli sv. Anny a baziliku sv. Jiří s pozemky) podala v prosinci 1992 Náboženská matice spolu s dalšími církevními subjekty. Rozhodnutí soudkyně Fritzové, že vše patří církvi, městský soud zrušil.

Část týkající se kaple a baziliky skončila u Nejvyššího soudu, který v roce 2000 definitivně rozhodl, že církvi nepatří. Část týkající se katedrály a domů ve Vikářské uličce se pak na několik let zadrhla na nejasnostech okolo účastníků sporu.

Nejprve nebylo jasné, kdo má zastupovat stát, pak se zase v souvislosti s opakovanými změnami církevního zákona řešilo, kdo má ve sporu zastupovat církev. I v této otázce nakonec musel rozhodovat Nejvyšší soud.

LIDOVKY

obsah | Česká republika