Václav Klaus je ve sporu s Bílým domem

Málem to vypadá, jako kdyby byl Václav Klaus ve Washingtonu zapsán na černou listinu. Sám americký prezident George Bush cítí potřebu při schůzce s Václavem Havlem "natvrdo" říci, že o setkání s českým prezidentem nemá zájem. A to poté, kdy Hrad vysílá do Bílého domu zřetelné signály, jak moc by Klaus o setkání s nejmocnějším mužem světa stál.

Podle českých diplomatů však situace není tak dramatická: "Bylo by samozřejmě daleko lepší, kdyby linka Hrad - Bílý dům fungovala bez problémů, ale myslím, že není všem dnům konec," říká odcházející náměstek ministra zahraničí a bývalý ambasador ve Washingtonu Alexandr Vondra. "Amerika je pragmatická. Miloš Zeman například jednu svou cestu do USA radši odvolal a hned za rok, po 11. září, se svými slovy a činy stal v USA respektovaným politikem."

Osobní spor

Jinak řečeno: prezident Klaus se dostal už zjevně do osobního sporu s vlivným americkým ambasadorem Craigem Stapletonem a Američané pak "pragmaticky" vsadili na premiéra Vladimíra Špidlu. To však neznamená, že by byl Špidla jediným spojencem Američanů v Praze.

Spor s Klausem nijak neovlivnil dobré vztahy republikána Stapletona s předsedou ODS Mirkem Topolánkem a jeho stranou. Ambasador například navštívil přednášku předsedy britské Konzervativní strany Iaina Duncana Smithe, kterou ODS v Praze před dvěma týdny pořádala. "Prezident Bush bere celou iráckou akci za natolik osobní věc, že se jej zřejmě také osobně dotýká kritika," vysvětluje si Klausovu pozici ve Washingtonu stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Naráží tím na začátek celého diplomatického konfliktu, když prezident Klaus na schůzce s velvyslancem Stapletonem zpochybňoval smysl iráckého tažení. Spor pak gradoval poté, co prezident přirovnal možnou přítomnost amerických základen v Česku k někdejší sovětské okupaci.

Kdy ledy roztají?

Američané už dali podle informací MF DNES několikrát najevo, že by chtěli napětí mezi Hradem a Washingtonem zmírnit. A snaží se i český prezident: při své návštěvě na oslavách Dne nezávislosti na americké ambasádě přednesl vstřícný projev, v němž Stapletona ujišťoval, že je a vždy byl americkým spojencem.

Jenže to prozatím nepomohlo a poslední kroky americké ambasády v Praze žádnému "tání ledů" nenasvědčují. Velvyslanec Stapleton například deset dnů po návratu premiéra Špidly z USA svolal novináře, aby jim znovu sdělil, jak "mimořádně" úspěšná byla premiérova cesta. Včera pak dokonce americká ambasáda uspořádala na premiérovu počest recepci "Welcome back" (Vítejte zpátky). "To už mi připadá poněkud silná káva a raději jsem se omluvil," komentuje to stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil.

"Po pravdě řečeno, těžko říci, proč to Stapleton takhle šponuje," říká významný český diplomat. "S nadsázkou řečeno to vypadá, jako by už trénoval práci s veřejným míněním na Bushovu kampaň příští rok, v níž by měl hrát významnou roli."

Kdy čeští politici ve světě narazili

Havel - Jelcin Vztahy s Ruskem v 90. letech částečně ochladly kvůli kritickému českému postoji k situaci v Čečensku. Moskva si několikrát oficiálně stěžovala na některé výroky Václava Havla ohledně situace v Čečensku. Ruské velvyslanectví se například ohradilo proti "halasné kampani v duchu tradic studené války", která byla rozpoutána v českých sdělovacích prostředcích a k níž se "bohužel připojila i řada českých politiků".

Kavan - Powell

Na Jana Kavana, v době kdy byl ministrem zahraničí, si v roce 2001 stěžoval u tehdejšího prezidenta Václava Havla šéf americké diplomacie Colin Powell. Důvodem byl český návrh rezoluce odsuzující porušování lidských práv na Kubě. Kavan tehdy bez vědomí USA do návrhu zahrnul odsudek amerických ekonomických sankcí vůči Kubě. Havel tehdy reagoval slovy: Lžeme, nedá se nám věřit.

Zeman - Schröder

Bývalý premiér Miloš Zeman v roce 2002 označil všechny sudetské Němce za "pátou kolonu" a "zrádce" a na několik měsíců pak vnesl chlad do česko-německých vztahů. Kancléř Gerhard Schröder pak dokonce odložil svou cestu do Prahy plánovanou na březen.

Zeman - Arafat

Premiér Miloš Zeman při návštěvě Izraele v únoru 2002 přirovnal v interview pro list Haarec a izraelskou televizní stanici Channel 2 palestinského vůdce Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi. Pobouřil tím arabské země a Egypt dokonce zrušil plánovanou návštěvu českého premiéra.

JINDŘICH ŠÍDLO, JOHANNA GROHOVÁ, MF DNES

obsah | Česká republika