Václav Klaus je proti zjednodušujícím pohledům na minulost

Prezident Václav Klaus odmítá zjednodušující pohledy na komunistickou minulost. V projevu k 15. výročí tzv. sametové revoluce uvedl, že komunismus byl nesmazatelnou součástí české národní historie, a proto tvoří část české identity. Za nejlepší cestu k vyrovnání se s komunistickou érou považuje "pozitivní dnešek" a vytvoření společnosti, která vznik podobných režimů neumožní.

"Vždy v minulosti platilo a i dnes platí, že česká historie a česká identita byly a jsou těsně propojeny. Nedaly se a nedají se oddělit. Komunismus nesmazatelnou součástí naší národní historie bohužel byl, a proto tvořil - a tvoří i dnes - část naší současné identity. Tvářit se, že tomu tak není, je bláhové a neměli bychom to dělat," upozornil prezident ve středu na slavnostním shromáždění ve sněmovně.

Podle Klause by nebylo nic horšího než začít vytvářet nové mýty a minulost uměle zkrášlovat. Obává se ale, že to někteří lidé dělají. Tyto pokusy jsou snahou vytvořit historii jinou.

Více cest k pozitivnímu dnešku

K vytváření "pozitivního dneška", který umožní nejlépe se vyrovnat s komunistickou érou, vede podle prezidenta řada cest. "Nesmíme dopustit, aby byl při všech těchto rekonstrukcích znovu překlápěn vztah občana a státu ve prospěch státu a v neprospěch občana. Nesmíme znovu narušit důležitý vztah mezi výkonem (či zásluhou) a odměnou ve směru odměna bez výkonu. Nesmíme znovu začít vytvářet nedůvěru v demokracii, protože to přímo znamená vybídnutí k hledání důvěry v něco jiného," vysvětlil.

Upozornil, že ani dnes není svoboda samozřejmostí a samozřejmostí nikdy nebude. "Žijeme ve svobodě a ve stabilizované demokracii, a proto je každý z nás strůjcem svého vlastního štěstí v takové míře, jak tomu nikdy v minulosti nebylo."

Podle Klause nemohou lidé čekat, že by problémy současného života mohl vyřešit bez jejich vlastního přičinění nový revoluční zvrat založený na pokusu o uskutečnění různých idealizovaných představ. "Žádný nový revoluční zvrat už nepřijde a ani ho nepotřebujeme. Potřebujeme co nejplněji žít, pracovat, tvořit, realizovat se v dnešním systému. Potřebujeme aktivní a autentické občanství každého z nás," uzavřel Klaus.

Gross: urazili jsme velký kus cesty

Na dnešním shromáždění vystoupil také předseda vlády Stanislav Gross či šéf sněmovny Lubomír Zaorálek. Předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross poznamenal, že země od roku 1989 urazila velký kus cesty a hlavní vytyčené cíle se podařilo zvládnout. "Ale nesmíme se zastavit. Naší povinností je především myslet na budoucnost," řekl. Ve svém projevu se věnoval především bilancování uplynulých 15 let. Upozornil přitom, že v poslední době se ale míra ochoty veřejnosti spoluúčastnit se veřejného rozhodování a veřejných procesů snižuje. "Toto je problém, kterému se musíme věnovat," řekl.

Předseda sněmovny Zaorálek uvedl, že politici by měli být součástí veřejné debaty k listopadovým událostem. "Politici zde naopak dluží své názory, své líčení výher i proher, svůj pohled na to, co se podařilo a co ne. Měli by pomáhat formulovat a vyprávět příběh, ve kterém nakonec sami vystupují," řekl.

Bojkot Grebeníčka

S projevem vystoupil také předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Právě jeho projev vyvolal nevoli. Šéf komunistů totiž neskrýval určité výhrady k vývoji naší země po listopadových událostech před patnácti lety.

Vývoj podle něj zmařil některým lidem šance, jež se před 15 lety nabízely. "Často se zamýšlím nad tím, co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989. Nevzpomínám si, že by se tehdy mluvilo o dravém kapitalismu, o nadbíhání sudetským Němcům, o rozdávání národního bohatství zahraničnímu kapitálu, církevním prelátům a šlechtě," řekl.

V reakci na jeho slova Grebeníčka bojkotoval bývalý prezident Václav Havel a spolu s většinou pravicových poslanců opustil zasedací sál sněmovny. Ostatní účastníci včetně prezidenta Václava Klause zůstali i v době Grebeníčkova projevu na svých místech.