Kormoráni se vrátili. Je jich tisíc

Hlavní město má po roce opět zajímavou návštěvu. Hejno kormoránů velkých, kteří sem přilétají z Pobaltí. Ptáci spořádají denně odhadem pět set kilogramů ryb z Vltavy.

Nocují na Císařském ostrově v Troji, v bezprostřední blízkosti čistírny odpadních vod. "Kormoránů je letos v Praze asi tisíc. Zalétají sem zimovat již patnáct let a každoročně se jejich počet zvyšuje," říká Jaroslav Cepák z kroužkovací stanice Národního muzea. Většinou pocházejí ze severu Evropy, z Pobaltí, kam se asi v polovině dubna vracejí.

Nejvíce času sice tráví statní černí ptáci v Troji, kde se po lovu suší s typicky roztaženými křídly na vysokých topolech. Lze je ale zahlédnout i v centru Prahy kolem Karlova mostu. To když se vydají na lov dál proti proudu Vltavy. V Praze je totiž řeka bohatá na menší druhy ryb. "Kormoráni se živí veškerými druhy ryb do velikosti dvaceti centimetrů. Denně jich každý spořádá asi půl kilogramu," říká Karel Šťastný z lesnické fakulty Zemědělské univerzity v Praze.

Díky vltavské kaskádě řeka v Praze v zimě nezamrzá, a kormoráni si tak mohou obstarávat potravu. To je do metropole každý rok táhne zpět. Kvůli jejich potravní specializaci lidé kormorány odedávna pronásledovali a hubili, jakmile se někde pokusili zahnízdit.

Rybáři poukazují na škody, které jim kormoráni působí. A žádají proto regulaci. Škody na rybách mohou být totiž dost velké. Kormorán ale doplácí v podstatě jenom na to, že člověk mu svým intenzivním chovem ryb nabízí prostřený stůl. Podle Jaroslava Cepáka navíc tito ptáci stavy ryb v Praze nijak zvlášť neohrožují. "Kdyby se počet ryb výrazně snížil, kormoráni by se sem nevraceli," upozorňuje.

Kormorán patří do příbuzenstva pelikánů, tedy rybožravých ptáků. Je menší než husa, celý černý. Mláďata mají ovšem světlé až bílé břicho s bílou skvrnou u zobáku. Žije na rybnících a v období, kdy nehnízdí, i na řekách. Za rybami je kormorán schopen se potápět i do značných hloubek.

VERONIKA SLÁDKOVÁ

obsah | Česká republika