Vláda řekla ano irácké misi, prezident souhlasí

Do Perského zálivu by na americkou žádost mělo odjet dalších 110 protichemických specialistů s technikou. Nyní tam působí 250 vojáků, kteří měli na místě zůstat do konce března a pak se z větší části vrátit do vlasti. V letošním roce měla vláda pro jednotku vyčleněno asi 255 milionů korun. Po posílení jednotky a jejím předpokládaném pobytu až do konce roku spočetlo ministerstvo obrany náklady na 684 milionů korun; bude-li jednotka intenzivně pracovat, dosáhnou náklady až 770 milionů. Zvýšení nákladů chce ministerstvo uhradit ze svého rozpočtu a využít chce také dosud nespotřebovaných 170 milionů korun získaných z dluhopisů, určených původně na financování pobytu české polní nemocnice v Afghánistánu.

Havel pro účast po boku Američanů

Prezident Václav Havel prolomil své mlčení k aktuální situaci kolem Iráku a k žádosti USA pomoci v přípravě možné války. "To, co bylo předloženo vládě, je rozhodnutí správné. Plně se s ním identifikuji," dodal s tím, že je přesvědčen o tom, že s vládním rozhodnutím bude souhlasit i parlament. "Věřím, že obě komory pochopí tu situaci podobně, jako ji chápe vláda a jako ji chápu já a že dají svůj souhlas," poznamenal Havel.

"Pakliže naše politická reprezentace, náš stát, naše společnost, dospěje k názoru, že Saddámův režim není správné svrhnout, jeho potenciální výrobny zbraní hromadného ničení není třeba rozbít, není potřeba ho odzbrojit, nechť ten názor má - je svobodná. Ale nechť si spočítá i důsledky tohoto postoje," varoval prezident, vrchní velitel ozbrojených sil v rozhovoru pro pondělní týdeník Respekt.

"Mám v živé paměti, jak jsem se v hlubokých 70. letech do noci přel s jedním přítelem, principiálním pacifistou. Už tehdy jsem tvrdil, že jsou situace, kdy je v zájmu míru nutno použít sílu. My bychom to měli vědět lépe než kdo jiný. Máme svou historickou zkušenost s (Adolfem) Hitlerem," uvedl Havel.

Lidé válku nechtějí

Většina obyvatel České republiky je proti případnému útoku Spojených států a jejich spojenců na Irák. V případě, že by byl útok podpořen mandátem OSN, v říjnovém šetření CVVM bylo pro 28 procent respondentů, zatímco 58 procent bylo proti. Jestliže by útok proběhl bez mandátu OSN, bylo by pro něj dokonce jen 17 procent a 69 procent by bylo proti. "Zdá se mi, že česká veřejnost nebude příliš příznivě nakloněna takovému zásahu," řekl ředitel agentury TNS-Factum Jan Herzmann, který současně předpokládá, že se názory lidí nebudou dramaticky měnit. Lidé nahlížejí na současnou krizi kolem Iráku jinak než na konflikt v Afghánistánu. V prosinci 2001 s afghánskou misí pod vedením USA souhlasilo 67 procent dotázaných.

Experti: české chemiky čeká první linie

Jak sdělil jeden z armádních důstojníků, je nesmysl se domnívat, že by chemici seděli třeba v Kuvajtu. "Jednotek tohoto typu mají spojenci málo. Dá se proto očekávat, že pokud by Saddám Husajn použil chemické nebo biologické zbraně podle všeho atomové nemá a zasáhl spojenecké vojáky v první linii, chemici by museli pomáhat přímo na místě," zdůraznil.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík včera připustil, že by mohli být chemici přímo na frontě, ale nepovažuje to podle svých slov za pravděpodobné. "Nasazení v pvní linii nikdy nelze vyloučit, ale pravděpodobnost je velmi nízká," uvedl.

Nejde o žádnou humanitární akci

Už jednou však stáli čeští chemici před rozhodnutím, jestli se držet striktního mandátu, nebo být tam, kde je jich zapotřebí. Zkraje devadesátých let za války v Zálivu podle mandátu nesměla československá protichemická jednotka překročit hranice Saúdské Arábie. Nakonec ale neuposlechla. "Možná jsem se dopustil velezrady," řekl pro ČTK Ján Valo, tehdejší velitel, který rozhodl, že bude postupoval dál se spojenci.

Podle vojenských expertů hrozí, že se podobná situace bude opakovat, pokud si politici neuvědomí, že účast chemiků má cenu jen tehdy, nebudou-li nijak limitováni."Je hloupé si myslet, že nerozhodujeme o účasti ve válce, ale jen o jakési humanitární misi. Chemici jsou v první řadě vojáci, a když do toho půjdeme, tak se vším všudy, jinak to nemá smysl," prohlásil nejmenovaný činitel generálního štábu.

Podle lidí z obrany je nasazení českých chemiků v první linii dříve nebo později zřejmé i proto, že se jedná o špičkově vybavenou jednotku se schopností velmi citlivé a včasné detekce nebezpečných látek. Někteří experti tvrdí, že má dokonce některé přístroje, které většina podobných jednotek zahraničních armád nevlastní. "Naše jednotka v Kuvajtu má až desetkrát vyšší schopnosti než některé jinéjednotky, které jsou tam s ní. Proto je také tak ceněná," řekl o chemicích minulý týden náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

Zda má pravdu, se jen těžko ověřuje. Většina techniky, kterou používají chemici, totiž podléhá utajení.

Část technologie mají přímo z USA

Část technologie získali Češi přímo od Američanů. "Spojené státy nám poskytly mnoho cenných informací a dokonce i některé technologie, ke kterým jsme měli ztížený přístup. To se odehrálo po 11. září. To pochopitelně naše chemiky posunulo o třídu výš," sdělil jeden z odborníků české armády. O úrovni chemků vypovídá i to, že v době, kdy USA zachvátilo tzv. antraxové šílenství (zásilky antraxu se objevily v poště), ve vyšetřovacím týmu americké FBI, CIA a armády zasedli podle informací Práva i čeští odborníci. Američané se přitom na cizince obracejí jen v nejnutnějších případech.

Armáda navíc už delší dobu buduje specializované chemické a biologické pracoviště ve východočeském Těchoníně, které bude jedno ze tří nejlepších na světě (kromě něj existuje podobné ve Velké Británii a USA). V těchonínských laboratořích a nemocnici se budou léčit a zkoumat nebezpečné viry, jako je mor, ebola či neštovice.

JITKA GÖTZOVÁ, KAMIL HOUSKA, NOVINKY.CZ

obsah | Česká republika