Zemřela Míla Myslíková, maminka z Básníků

Herečka Míla Myslíková, již si většina českých diváků pamatuje jako maminku Šafránkovou z komediální série Dušana Kleina o básnících. Pouhé tři dny před svými 72. narozeninami, které by oslavila v pondělí, zemřela v Praze herečka Míla Myslíková, již si většina českých diváků pamatuje jako maminku Šafránkovou z komediální série Dušana Kleina o básnících. Právu to v pondělí oznámila její příbuzná Myrna Skálová, která o ni pečovala.

Podle ní se herečka už zotavovala na Geriatrické klinice v Londýnské ulici z následků náhlé mozkové příhody, jež ji postihla před týdnem. "V pátek v noci však náhle zemřela. Mrtvice se zopakovala. Předtím ale už mluvila a chystala se na rehabilitaci ruky, která jí znehybněla. Věřila, že se uzdraví. Měla sice cukrovku a Parkinsonovu chorobu, ale jinak byla v dobrém zdravotním stavu," dodala Skálová, jež byla sestřenicí Myslíkové.

V posledních letech Myslíková ze zdravotních důvodů už nehrála a věnovala se raději psaní. Nevrátila se ani do pokračování Kleinovy série o básnících, které mělo premiéru loni v lednu. "Smála se, když se jí přátelé ptali, zda nelituje přerušení herecké práce. Říkala - to je dobře, že mě v Básnících pohřbili, budu dlouho živa. Vždycky se dá přece začít znovu," vzpomíná Skálová na její chuť do práce.

Myslíková právě dokončila knížku vzpomínek na dětství, hereckou práci a přátele. "Do nakladatelství ji odevzdala před několika dny. Byla znovu plná elánu. Připravovala se, že na CD namluví verše Jiřího Wolkera, Jaroslava Seiferta a Františka Halase, s přítelem plánovali letní cestu po Evropě, chtěli jet do Belgie," popisuje její plány. Uvažovala prý dokonce i o návratu na filmové plátno. "Za všechny diváky chci Milušce, jak jí říkali její přátelé a známí, poděkovat. Obohatila náš život," dodává Skálová. Poslední rozloučení s Mílou Myslíkovou se uskuteční podle jejího přání až na jaře, pouze v rodinném kruhu a s nejbližšími přáteli.

Hereckou kariéru začínala v Brně

Bohumila Myslíková se narodila 14. 2. 1933 v Třebíči, vystudovala herectví na JAMU v Brně, kde také začínala svou hereckou kariéru. Brzy přešla do Prahy jako členka hereckého souboru Čs. filmu a Filmového studia Barrandov.

V letech 1964 - 77 byla členkou Divadla J. Průchy na Kladně, kde vytvořila řadu postav především v klasickém repertoáru. Jejímu naturelu odpovídaly komediální i charakterní role. Hrála Kuličku Guy de Maupassanta, Emílii v Shakespearově Othellovi i ráznou Kláskovou v Jiráskově Lucerně. Její doménou byl ale hlavně film a televizní obrazovka, kde ji režiséři obsazovali do rolí laskavých i rázných manželek či maminek.

Ve filmu začínala ještě po boku Vlasty Buriana ve filmu Nejlepší člověk v režii Václava Wassermanna a Ivo Nováka. Počátkem 60. let se zaskvěla ve filmu Kde řeky mají slunce, který natočil podle předlohy Marie Majerové Nejkrásnější svět Václav Krška. Ještě v témže desetiletí jí dal půvabnou roli paní Durové Jiří Menzel v adaptaci Vančurova Rozmarného léta, kde hrála záletnou manželku Rudolfa Hrušínského. K jejím nesmrtelným postavám patří "Její excelence" ve vodnické komedii Václava Vorlíčka Jak utopit doktora Mráčka, kde si zahrála po boku Miloše Kopeckého, byla i dobrosrdečnou Paní mlynářkou z Babičky, nebo manželkou a matkou "studujících" otce a syna Sovákových ve filmu Marečku, podejte mi pero!.

Výrazně se zapsala i v Petrolejových lampách, Soukromé vichřici či v Holkách z porcelánu. Řadu postav vytvořila také v televizi, hrála například v seriálu Hříšní lidé města pražského. Její nejslavnější postavou, jíž se zapsala do srdcí diváků, už ale asi navždy zůstane především laskavá a starostlivá maminka Štěpána Šafránka v prvních čtyřech dílech filmové série o básnících.

PRÁVO

obsah | Česká republika