Čeští lékaři se léta učili na tělech mrtvých nacistů

Lékaři v českých anatomických ústavech pitvali prokazatelně do šedesátých let, a patrně až do konce sedmdesátých let těla nacistů a válečných zločinců popravených po válce v Československu.

Ačkoliv o tom mezi historiky panovaly až dosud jen nejrůznější fámy, ve středu to vůbec poprvé oficiálně potvrdil šéf katedry Anatomického ústavu brněnské Masarykovy univerzity profesor Libor Páč.

"Do roku 1947 byli v Brně popravováni čeští zrádci a důstojníci SS či gestapa. V Anatomickém ústavu pak byla jejich těla konzervována a jako demonstrační preparáty ‚odpitvána'. Vše, co z nich zbylo, je od roku 1966 pohřbeno. Dnes už tu nic není," říká profesor Páč.

Vychází to najevo poté, co byla zveřejněna informace historiků, že ve východoněmeckých a rakouských univerzitách se s největší pravděpodobností studenti až dosud učí na ostatcích těl českých vlastenců popravených v nacistických koncentračních táborech.

Patolog Richard Zemánek, jenž léta působil v brněnském ústavu, tvrdí, že pokud nyní začínáme kritizovat některé německé či rakouské univerzity, protože podle všeho až dosud skladují ostatky českých odpůrců nacismu, pak by se k tomu měli nějak postavit i čeští historici s anatomy.

A to i přesto, že nelze klást do jedné roviny popravené protinacistické odbojáře s důstojníky SS či gestapa, kteří mají na svědomí válečné zločiny.

Profesor Páč z Anatomického ústavu Masarykovy univerzity říká, že poslední anatomické preparáty z gestapáků, esesmanů či českých kolaborantů s nacisty byly zlikvidovány v roce 1966, Zemánek mu oponuje pouze v tom, že on sám pitval v Brně jako vyučující velmi zachovalá těla gestapáků ještě v roce 1971.

Oba lékařští experti se shodují v názoru, že jeden z eticky nejcitlivějších poválečných problémů by měli nyní důkladně posoudit čeští i němečtí historici.

"Nelze teď bezhlavě říct - zničme vše! V anatomických sbírkách jsou totiž často neobyčejně cenné preparáty, které mají velký význam pro výuku mediků i lékařů," varuje profesor.

A připomíná případ, kdy Američané s Izraelci "vybílili" po válce Anatomické muzeum ve Vídni, protože měli podezření, že preparáty pocházejí z těl popravených odpůrců nacismu.

"Tyto preparáty už dnes nikdo nikdy nesežene - pro vědu to byla obrovská škoda," dodává profesor Páč. Nakonzervovaným tělům popravených důstojníků gestapa přezdívali tehdy anatomové v nadsázce "svalovci". Patolog Zemánek to vysvětluje tím, že nacisté byli "dost fyzicky vypracovaní". To byl také důvod, proč byli upraveni do podoby "nervosvalových" preparátů.

"Na kostře tedy byly kvůli názornosti ponechány jen svaly a nervy bez kůže, aby se studenti či lékaři měli na čem učit," vysvětluje Zemánek.

Než se Česko pustí do revize preparátů svých anatomických ústavů, mělo by podle Michala Šimůnka z Ústavu pro soudobé dějiny vyčkat na to, jak se k problému ostatků protinacistických bojovníků z druhé světové války postaví Německo s Rakouskem.

"Desítky tamních univerzit byly doslova velkoodběrateli těl z nacistických katoven a koncentračních táborů. Ani oni teď nevědí, co s tím a jak začít - prostě tápou," vysvětluje historik Šimůnek.

To je také důvod, proč vědci z berlínské Humboldtovy univerzity, ale také pražský Ústav pro soudobé dějiny připravují na příští rok mezinárodní sympozia, která by měla naznačit, jak - i vzhledem k pozůstalým - s ostatky protinacistických bojovníků či německých vojáků naložit.

JAN GAZDÍK

obsah | Česká republika