Odhaleno tajemství závažné plicní choroby sarkoidózy
Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci jako první oznámili světu, že se jim podařilo rozšifrovat část profilu bílkovin, který určuje směr rozvoje plicního zánětu u onemocnění zvaného sarkoidóza. Odbornou veřejnost o tom informovali v květnu v prestižním americkém odborném časopisu American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. Olomouc je již několik let střediskem evropského výzkumu této nemoci.
Unikátnost současného objevu podle něj spočívá v tom, že při sledování bílkovinného spektra v plicích nemocných byly zjištěny zásadní rozdíly v profilu bílkovin v závislosti na stavu nemocných. U pacientů s lehčím průběhem onemocnění byly přítomny jiné bílkoviny než u pacientů se závažným postižením plic. To lékařům umožní lépe pochopit mechanismus nemoci a v budoucnu vyvíjet takové léčebné postupy, které budou určitý typ bílkovin blokovat. K výzkumu výrazně přispěl nápad využít metodiku proteinových čipů. "Čipy díky miniaturizaci umožňují vyšetřit velké množství bílkovin z velmi malého množství vzorku. V několika experimentech jsme mohli sledovat současně přes 400 proteinů a blíže charakterizovat ty, které jsou pro onemocnění nebo jeho určité stadium typické. Zpracování výzkumných dat bylo velmi náročné, protože jsme čipy použili u plicního zánětu poprvé," vysvětlila Eva Kriegová, která část experimentů uskutečnila v německé Jeně. Podle přednosty kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Olomouci Vítězslava Kolka je sarkoidóza zřejmě největší záhadou v plicní medicíně. Lékaři nevědí, proč nemoc vzniká. V ČR jí trpí několik tisíc lidí, nejčastějšími jsou pacientky středního věku. Pacient trpí dušností, záchvaty dusivého kašle. Může u něj ale nastat i selhání plic či srdce nebo poruchy centrálního nervového systému. Někteří musejí podstoupit transplantaci plic.
NOVINKY, ČTK
|
obsah | Česká republika |