Špidla má poslední šanci ovlivnit myšlení EU

Podle státního tajemníka Pavla Teličky byla návštěva správně načasována. "Je to poslední možnost ovlivnit na nejvyšší politické úrovni myšlení našich protějšků. Není důvod, proč bychom neakcentovali některé věci v době, kdy unie bude návrh teprve posuzovat," řekl.

"Balíček" pro každou z 10 vstupujících zemí vypočítá, co unie nabízí, naznačí, kde zůstává prostor k jednání a kde bude naopak unie neústupná. Česká strana se obsah "balíčku" dozví v průběhu týdne, podle toho, jak snadno nebo naopak složitě na něj zareagují členské státy. Některé, zejména Německo, dávaly už minulý týden najevo, že nebudou souhlasit s žádnými finančními vylepšeními či úlevami pro vstupujících deset zemí. Špidla se v Bruselu sejde s předsedou Evropské komise Romanem Prodim. Zvlášť bude jednat s komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem a zajde také za belgickým premiérem Guym Verhofstadtem. Belgie má při jednání o rozšíření vliv jako zakládající člen EU i jako země, která se k tomuto procesu stavěla dlouho zdrženlivě. Český premiér se setká také s místopředsedou Evropského parlamentu Guidem Podestou; večeřet bude s komisařem pro zemědělství Franzem Fischlerem.

Jeho první návštěva od nástupu do funkce v institucích EU byla plánována od léta; je tedy jen souhrou náhod, že zapadla do strategicky důležitého okamžiku. Lze předpokládat, že evropští partneři si vyslechnou obvyklé české připomínky - nabízená výše přímých plateb pro zemědělce je nedostatečná, délka přechodného období pro jejich zvyšování (10 let) nepřijatelná. Praha chce mít možnost farmářům dorovnávat dotace do výše běžné v EU. Špidla by měl upozornit na značnou schopnost ČR vstřebávat peníze EU určené na venkovský rozvoj, kde zbývají ještě určité finanční rezervy; na požadavek vyšších výrobních kvót pro mléko či hovězí maso; na nelibost se záměrem unie vyplácet nováčkům v prvním roce vysoké zálohy na budoucí platby ze strukturálních fondů, které nebudou moci na nic použít, ale o jejichž výši se sníží rozpočtové kompenzace vyplácené unií.

ČR naopak už netrvá na požadavku, aby mohla postupně navyšovat svůj příspěvek do pokladny unie. Telička v pátek v Bruselu potvrdil, že mu jde o využití této možnosti pouze u souběžných plateb, zejména do Evropské investiční banky; je si vědom toho, že nabíhání odvodů do samotného rozpočtu je neprůchodné od té doby, co se členské státy dohodly na principu kompenzací. Jejich konečná výše bude záležet na tom, jak unie propočítá důsledky vstupu 1. května, tedy nikoli 1. ledna 2004.

Prodi, Verheugen a Fischler Špidlu zřejmě upozorní, že jakmile se definitivní návrh unie ocitne na stole, bude už jen mizivá šance ho výrazněji měnit politickými tlaky; jednat se bude už jen o technických detailech. Budou trvat na tom, aby rozhovory skončily na ministerské schůzce 9. prosince. Měli by ovšem také naznačit, v čem bude spočívat ono nezbytné příjemné překvapení, které by mělo pomoci Čechy přesvědčit, že lze nabízené podmínky přijmout. Případná debata o bilaterálních vztazích by se mohla dotknout takových trvalek, jako jsou boj proti korupci a hospodářské kriminalitě v ČR, vysoký rozpočtový deficit a odkládaná reforma důchodového systému či zdravotní péče a postavení romské menšiny. Nastolena by mohla být také otázka státní pomoci hutním podnikům, nadále projednávaná v Radě EU - pokud ji unie nepovolí, mohla by se zkomplikovat plánovaná privatizace ostravské Nové Huti.