Srpen 2002: největší povodeň v historii

Jaká byla letošní povodeň ve srovnání s historickými záznamy předchozích velkých vod? Jednoznačně vede. Až dosud největší zaznamenaná letní záplava ze srážek, při níž byl pobořen i Karlův most, se odehrála v září 1890. Prahou tehdy protékalo pořád ještě asi o 1300 metrů krychlových za sekundu méně než letos v srpnu. Vůbec největší povodeň za dobu, kdy se průtoky vodních toků měří, postihla hlavní město v březnu 1845. I tehdy se však korytem řeky hnalo o 800 m 3 za vteřinu méně.

Letos 14. srpna ve 12 hodin dosáhla Vltava v Praze-Chuchli maxima: hladina se zvedla na 785 centimetrů. Průtok už nebylo možné sledovat, měřicí stanice odplavila nebo jinak zničila voda. Ale hydrologové jej odhadují na 5300 metrů krychlových za vteřinu. Pro srovnání: během roku činí průtok Vltavy Prahou v průměru 150 m 3 /s. V srpnu městem obvykle protéká 50 m 3 /s. Když odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu v minulých dnech porovnali dostupné údaje o povodních na Vltavě v Praze i na Labi v Děčíně, maximálnímu průtoku v Praze ve středu 14. srpna kolem poledne předběžně přiřadili dobu opakování 500 let.

Úroveň stoleté vody je 3700 kubíků za vteřinu. Průběh povodně na Labi v úseku mezi Mělníkem a Děčínem se odehrával v závislosti na postupu povodňové vlny z Vltavy. Labe v Mělníku kulminovalo 15. srpna mezi 13. a 16. hodinou, kdy hladina dosáhla 1035 centimetrů, v Ústí nad Labem 1185 cm a v Děčíně 1230 cm. S průtokem přibližně 5100 kubíků za vteřinu. Byla to statisticky dvousetpadesátiletá voda. Tady situace z roku 1845 překonána nebyla.

Stopy vody

Hydrologové z Českého hydrometeorologického ústavu rychle porovnali i stopy po maximální hladině vody v některých částech Prahy. Při srovnání s povodňovými značkami ze září 1890, kterých je po Praze nejvíce, byla nyní voda na levém břehu Vltavy, tedy v prostoru Smíchova a Kampy, o 110 až 150 cm výše. Na pravém břehu Vltavy na Novotného lávce byla výše o 70 cm, avšak v Karlíně u budovy Ústředního vojenského archivu přesahovala hladinu povodně z roku 1890 téměř o tři metry. Na jednom místě na levém břehu nad Karlovým mostem bylo možno porovnat stopy po maximální hladině s povodňovými značkami z let 1845 a 1784. Nad značkou z března 1845 byla voda o 75 cm výše, nad značkou z roku 1784 o 55 cm výše. Vyšší značky již v Praze nejsou. I v řadě dalších případů přesáhly podle zjištění hydrologů hladiny vody v zasažených tocích povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní.

První známá povodeň: 1118

Údaje o historických povodních, které nám nabízejí mnohá srovnání s letošním rokem, shromáždili v roce 1995 autoři O. Kotyza, F. Cvrk a V. Pažourek. Ve své studii Historické povodně na dolním Labi a Vltavě popisují 63 povodní Vltavy, nejstarší z roku 1118. Zdrojem informací jim byly zprávy o zatopených kostelích, o škodách na pražských mostech, o zatopení Bradáče (kamenného obličeje přeneseného z původního místa - pilíře na Juditině mostě - na nově zřízenou nábřežní zeď v roce 1840).

Přesnějším dokladem byly historikům značky povodní a přepočty dobov ých údajů zaznamenaných na vodočtu staroměstských mlýnů. Hladinu Vltavy 260 centimetrů a více spolu s průtokem nejméně 2200 kubíků za vteřinu zaznamenali v Praze třiašedesátkrát. Průtok při povodni v roce 1432 nezjistili, zato se dochovaly zprávy, že byl zbořen kamenný most, na Starém Městě na rynku jezdily čluny a u kostela sv. Jiljí stála voda tři lokte nad podlahou.

Druhá největší povodeň se odehrála rovněž dříve, než začali hydrometeorologové velké vody zaznamenávat a měřit. Roku 1784 dosahovala podle různých pramenů hladina 515-570 centimetrů. Kamenný most byl zbořen, kostely sv. Mikuláše a sv. Jiljí zatopeny... Až jako třetí v pořadí tu stojí potopa z roku 1845, kdy byla zatopena polovina Starého Města.

Rok 1582: Velká povodeň v Karlových Varech

"Věrohodně popsat hroznou a příšernou povodeň, jak se právě udála v tomto 1582 roce, považuji za nanejvýš nutné, aby se také jiné národy dověděly o takových útrapách... Devátého května k večeru po páté hodině přišla náhle a nenadále velká voda, nepředvídaně však také přišla velká voda častěji již dříve a nezmizela bez citelných škod, přesto si tehdy nikdo nedělal starosti, ani se neobával, že by je mohla tak náhle překvapit a přepadnout takováto dříve neslýchaná povodeň. Lidé snad viděli, že řeka, která se nazývá Teplá a protéká středem, rychle narostla a zvětšila se, takže nyní jmenovaná řeka, která jindy skoro nikdy nebývá velká, unáší spousty pokáceného dřeva, to když nejprve viděli, mínili nejinak, než že se Teplá patrně zvedla velkým lijákem, který tentýž den a předcházející noc způsobil všelicos, vedle strašných hromů a blesků. Než se však pořádně ohlédli, vtrhla voda takovou silou, že se přivalila a vpadla jako velká hora se strašlivým hučením a jekotem a v jediném okamžiku tedy nejprve strhla na vodu velký silný stožár...

Briccius Wodak, Čech a varhaník, pomohl Matoušovi Kodauerovi a jeho ženě nahoru na střechu a dopravil je do Kubendunstova domu a potom dále, protože je pravdivé a jisté, že v domě Petra Fleissnera se shromáždilo přes 50 osob, které lezly odevšad vzhůru trhem z jednoho domu do druhého, přes pět domů, po střechách, do výše jmenovaného Fleissnerova domu, mezi nimi mnoho urozených osob a mnoho ženských... ...všichni se s Boží pomocí zachránili a domy byly brzy po jejich útěku odneseny."

Rok 1890: Velká povodeň na Berounce a na Vltavě

"Od zhoubné povodně dne 25. května 1872 neviděly kraje české zhouby tak hrozné. Nynější povodeň r. 1890 rovná se co do velikosti velké povodni únorové roku 1845, ale do škod způsobených dravým živlem ještě ji předčí. Hrůzy její lze srovnat jen se strašnou průtrží mračen roku 1872....

Již v pondělí dne 1. září počaly docházet zprávy o povážlivém vzrůstání vod v jižních Čechách. O tom, co se dělo v krajině mezi Berounem a Prahou, vypravuje očitý svědek. Dne 3. září se Berounka začala přelévat přes obvyklé břehy a zaplavovat úrodnou rovinu mezi Dobřichovicemi a Mokropsy, která již odpoledne tvořila jedno jezero... Přízemky všech domů jsou zaplavené. Kolem školy, zámku, kostela - všude spousty vod. Panuje nedostatek pitné vody i potravin. Hladina dosahovala až poblíž nádraží, ba voda vnikla až za trať...

Takový byl stav ve středu večer, kdy přijelo víc Pražanů, aby odvezli své rodiny. Ráno je však očekávalo nemilé překvapení, ranní vlak byl vypraven pouze do Chuchle, druhý vlak nejel vůbec. V tom byla na nádraží sdělena zvěst o zřícení Karlova mostu a až sem duněly slyšitelné rány z děl Vyšehradské citadely. Rozechvění bylo nevylíčitelné, prudký liják činil situaci beznadějnou... Až na Radotín sahala vzedmutá vltavská voda a obraz stával se čím dál děsivější. Pod Chuchlí se údolí Vltavy značně úží - a zde teprve byl smutný pohled - Hodkovičky, Braník, Dvorce, Podol byly úplně pod vodou..."

Záplavy 2002

První vlna srážek 6.-7. srpna zasáhla hlavně jižní Čechy. Nejvíce vody spadlo v jižní části Šumavy a Novohradských hor - 130 až 200 milimetrů. Druhá vlna srážek zasáhla nejen toto území, ale postupně celé Čechy, 11. až 12. srpna. Nejvydatněji pršelo v Krušných horách - místy 200-300 milimetrů, nejvíce - 400 mm - bylo naměřeno na Cínovci. V jižních Čechách spadlo převážně 130-190 milimetrů. Zatím se zdá, že v první i druhé vlně napršely "padesátiaž stoleté deště". Vydatné srážky zasáhly plošně celé území - povodí Vltavy včetně Berounky a Sázavy a povodí několika dalších řek. Výsledkem byly povodně na všech tocích zasaženého území.

První povodňová vlna zasáhla především jižní a západní Čechy. Tamější řeky postihla až stoletá voda. Povodí Malše nad vodním dílem Římov i větší, Pořešín dokonce odhadem tisíciletá voda. Při druhé vlně srážek hladiny řek v důsledku předchozí nasycenosti povodí a stále ještě kvůli plným korytům opět rychle stouply. To už byla hranice padesátia stoleté vody překonána na většině českých toků. U řady řek zaznamenali hydrologové zatím historicky nejvyšší vodní stavy a průtoky.

EVA BOBŮRKOVÁ

obsah | Česká republika