USA pozvaly Česko na jednání irácké opozice v Kurdistánu

Česko se chystá vyslat svého pozorovatele na schůzku irácké opozice, která by měla proběhnout v polovině února v severoiráckém Saláhuddínu, ležícím od roku 1991 mimo dosah bagdádské vlády.

Právu to včera potvrdil náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra s tím, že Česko bylo na rozhovory pozváno Spojenými státy. "Ještě to není pohromadě - ani termín, ani účast," upozornil Vondra. "Byli jsme pozváni," dodal k chystané cestě do severního Iráku. Na otázku, kdo ČR do Iráku pozval, náměstek odpověděl: "Američané."

Zástupce v Praze o tom nic neví

Reprezentant jediné irácké opoziční skupiny působící oficiálně v Praze Muvafak Fattúhí z Iráckého národního Kongresu (INC) včera Právu řekl, že o české účasti nic neví. Podle Vondry by česká účast měla být na "odborné" (tedy nikoli politické) úrovni. Na dotaz, zda by se mohlo jednat např. o ředitelku blízkovýchodního odboru MZV Evu Filipiovou, která hovoří arabsky a působila i jako velvyslankyně v Bagdádu, náměstek řekl, že půjde o zastoupení na nižší úrovni. Podle neupřesněných diplomatických pramenů ČTK by ČR mohla na rozhovorech "poskytovat zkušenosti z přechodu od totalitního režimu k demokracii"

. Zdroj Práva uvedl, že "je užitečné mít z první ruky informace, co se na takovém setkání děje". Filipiová včera na dotaz Práva odmítla jakkoliv záležitost komentovat a omezila se pouze na slova: "Je taková úvaha." Podle informací Práva měla být celá věc kvůli vnitropolitické situaci ČR připravena zcela diskrétně.

Vondra o ní ale sám hovořil minulý čtvrtek pro ČTK. "Nebylo by to poprvé ani naposledy, že se jedná s opozicí země, s níž máme diplomatické vztahy," řekl včera Právu k otázce, zda chystaný krok nemůže poškodit už tak napjaté vztahy mezi Prahou a Bagdádem. V Saláhuddínu by se měl setkat 65členný výbor pro přípravu přechodného období po očekávaném pádu irácké vlády, který vzešel z prosincové schůzky v Londýně. Jádrem této skupiny jsou zástupci INC, Demokratické strany Kurdistánu (PDK), Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK), Nejvyšší rady islámské revoluce v Iráku (SCIRI), Hnutí za konstituční monarchii a Irácké národní dohody (INA), tedy organizací, jež mají základny buďto v autonomním iráckém Kurdistánu, anebo v zahraničí.

Z vlivných opozičních skupin tuto strukturu bojkotuje Irácká komunistická strana a muslimská fundamentalistická organizace Da´awa, jimž vadí rozhodující vliv, který v ní uplatňují USA. Původně se měl přípravný výbor sejít už v polovině ledna, nakonec se tak ale nestalo kvůli rozporům mezi jednotlivými aktéry - části z nich například vadilo, že jednání má probíhat v Saláhuddínu, který je sídlem vlivné PDK. Opozice navíc údajně nebyla spokojena s bezpečnostními opatřeními, za něž se Američané hodlali zaručit. Pokud totiž k rozhovorům dojde na předpokládané úrovni, sejde se na nich největší koncentrace opozičních představitelů na irácké půdě v historii.

Když během konfliktu mezi PDK a PUK v polovině 90. let první zmíněná strana pozvala do Kurdistánu irácké oddíly, za jejich bleskové obsazení Arbílu, ležícího půl hodiny jízdy od Saláhuddínu, zaplatily životem desítky opozičních aktivistů.