Sněmovna přistoupila na všelidové hlasování

ČSSD se konečně dočkala. Po nesmírně vypjatém večeru v poslanecké sněmovně došlo 7. 2. 2002 na hlasování o největší změně české ústavy za poslední roky. Jeden z hlavních cílů, s nimiž Sociální demokracie vstoupila před necelými čtyřmi lety do vlády, tedy prosadit zakotvení referenda o zásadních věcech do ústavy ČR, se po delší době opět dostal na pořad dne.

Poprvé sněmovna tento návrh tehdy ještě opoziční ČSSD zamítla již v únoru 1994. Poté se na jeho projednávání sociálně demokratičtí poslanci podíleli ještě v letech 1995 a 1997. Jako členové vládnoucí strany se s touto ideou před sněmovnu vrátili v únoru 1999, znovu byla zamítnuta. V lednu minulého roku poslanci opět zamítli tentokrát první oficiální vládní verzi zákona o referendu. Včera se vládnoucí garnitura s hrdě vztyčenou hlavou postavila nevraživé skupině opozičních poslanců se předpokládaným finálním návrhem.

Poslanec Marek Benda (ODS) prosadil, aby na vyhlášení referenda bylo nutných půl milionu podpisů, o dvě stě tisíc více, než zněl původní návrh. Aby sněmovna ústavní zákon přijala, musely pro něj zvednout ruku tři pětiny z přítomných poslanců. Sociální demokraté tedy předem mohli počítat s tím, že ODS ani tentokrát jejich návrh nepodpoří. Stejně tak mohli počítat s tím, že ruku pro zvednou komunisté a lidovci. Záleželo tedy na hlasech Unie svobody. A právě hlasy sedmi unionistů nakonec rozhodly o tom, že vládní návrh tím nejtěsnějším poměrem prošel. Magická stodvacítka, značící spodní hranici odhlasování návrhu, se nad hlavami poslanců, kteří včera hlasovali v nebývalém počtu 190, nakonec skutečně rozzářila. Řada poslanců ČSSD ještě ani v ten okamžik nevěřila ve vítězství a s obavou čekala, že někdo z kolegů hlasování zpochybní, podobně jako se to již dříve stalo. Tentokrát však ne: Špidla radostně vyskakuje, smějící se premiér Miloš Zeman hladí ministra průmyslu Miroslava Grégra, Petře Buzkové přeskakuje hlas...

... A co vlastně nový zákon přináší? Podle vicepremiéra Pavla Rychetského je možnost pořádání referenda rozšířením demokracie. ČSSD i její spojenci při hlasování říkají, že se právě tímto způsobem posílí účast občanů na veřejném životě. Referendum, které bude podle návrhu ústavního zákona sloužit k rozhodování o zásadních problémech vnitřní nebo zahraniční politiky, má vyhlašovat prezident na návrh některé parlamentní komory, vlády nebo přímo občanů. Referendum dosud není možné v Česku vyhlásit, přestože s ním ústava už devět let počítá. Sví obavy naopak netají poslanci ODS. Podle mnoha prohlášení se obávají, že bude referendum zneužíváno, třeba k prosazení nezodpovědných, populistických návrhů. V kuloárech se hov ořilo o tom, že poslanci bývalé Čtyřkoalice vyměnili podporu referendu za to, že ČSSD později odhlasuje jejich návrh na zavedení přímé volby prezidenta. Ale čtyřkoaliční i sociálnědemokratičtí poslanci tvrdili, že o žádný obchod nejde.

Drama však ještě zdaleka nekončí. Sociální demokraté si ještě ruce mnout nemohou. Vyhráli sice veledůležitou bitvu, ale ještě ne celou válku. Boj o radikální změnu české politiky se nyní přesouvá k poslední instanci, na pole Senátu. Tam se návrh v konečném důsledku buďto odhlasuje a nebo bude vrácen k přepracování a žár bitev zahoří nanovo.


OTÁZKY A ODPOVĚDI O REFERENDU

O čem referendum může být?

O vstupu České republiky do Evropské unie.

O čem referendum může být?

O zásadních otázkách vnitřní a zahraniční politiky země, například o nákupu nadzvukových stíhaček nebo o tom, zda bude republika i v budoucnu vyrábět elektřinu v jaderných elektrárnách.

O čem referendum nesmí být?

Nesmí se týkat soudní nebo zákonodárné moci, lidé si například nebudou moci odhlasovat, že nebudou platit daně, anebo že nebudou muset chodit na vojnu. Nebudou moci rozhodovat o jmenování lidí do funkcí nebo jejich odvolání. Referendum nesmí být o záležitostech, které by mohly vést k porušení mezinárodních závazků země, například když Rada bezpečnosti OSN uvalí embargo na některý stát, nemůže jít české referendum proti tomuto rozhodnutí. Referendum se nesmí týkat základních lidských práv a svobod.

Kdo referendum vyhlásí?

Prezident na návrh sněmovny, Senátu, vlády nebo na základě petice, kterou podepíše aspoň 500 tisíc lidí. Prezident vyhlásí referendum do 30 dní po doručení návrhu, lidové hlasování se musí uskutečnit 90 až 120 dní od vyhlášení. Otázky musí být jednoznačné, srozumitelné a formulované tak, aby se dalo odpovědět "ano" či "ne".

Kdy je referendum platné?

Návrh referenda je přijat, když se pro něj vysloví nadpoloviční většina zúčastněných, přičemž není rozhodující, kolik lidí se plebiscitu zúčastní, zda 100 nebo 1 procento. Výsledek referenda se vyhlašuje obdobným způsobem jako zákon a je závazný pro všechny orgány státní moci.

Kdo se může referenda zúčastnit?

Každý občan, který je oprávněn volit do parlamentu.

Kdo posoudí, zda se referendum uskutečnilo podle zákona?

Ústavní soud.

MARTIN PÍSECKÝ, DAVID STEINER

obsah | Česká republika