U Chebu se probouzejí sopky

Němečtí vědci zpozorovali první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Pod Chebskou pánví se údajně magma tlačí k zemskému povrchu. Odborníci z Výzkumného ekologického centra Halle-Lipsko na základě pozorování stoupajících plynů a minerálních zdrojů předpověděli, že oblasti hrozí slabá zemětřesení. Místní vyhaslé sopky se prý probudí až za stovky tisíc let.

Slabé zemětřesení do pátého stupně Richterovy stupnice, jaké západní Čechy postihlo zhruba před dvaceti lety, podle ředitele Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleše Špičáka samozřejmě vyloučit nelze, ale není ho možné ani předvídat. Zemětřesné roje se v této oblasti objevují zhruba jednou za pět let, poznamenal. Rozhodně podle českého odborníka nelze výsledky měření německých kolegů interpretovat tak, že by oblasti hrozilo nějaké riziko.

Plyn stoupá z magmatických bublin, které se nacházejí asi 30 kilometrů pod zemským povrchem. Měření z posledních 12 let údajně prokázala, že se v těchto plynech změnilo poměrné množství izotopů helia - vědci tu naměřili nejvyšší hodnoty severně od Alp. "Takové hodnoty jsou jinak známy z aktivních sopek, jakou je například Etna," tvrdí Karin Bräuerová z UFZ.

Špičák souhlasí s tím, že se magmatická aktivita udržuje v hloubce 30 a možná až 50 kilometrů. "Přesně se to neví," zdůraznil. Myslet si na základě naměřených údajů, že pozítří tam něco začne, podle něj nelze. "Shodou okolností v Německu proběhla konference, která se těmito věcmi zabývala, a nic takového tam nezaznělo," dodal.

Experti stoupající hodnoty helia považují za znamení zvýšené vulkanické aktivity v Chebské pánvi. Magma stoupající z nitra Země by však podle nich mohlo spustit sérii jen malých zemětřesení, která se v severozápadních Čechách, v saském regionu Vogtland (Fojtsko), v pohoří Fichtelgebirge (Smrčiny) a v Horním Falcku vyskytují celkem pravidelně.

Slabá zemětřesení, která se mohou stále znovu vracet, ale pro místní obyvatele prý nepředstavují žádné ohrožení. Naposledy bylo v česko-sasko-bavorském trojmezí slabé zemětřesení zaznamenáno před pěti lety. Němečtí experti uvádějí, že může trvat stovky tisíc let, než budou bývalé sopky v regionu opět chrlit oheň. "Nebo také nebudou," podotýká Špičák. Počítat podle nich nelze v tomto časovém horizontu ani s opravdu silným zemětřesením.

Na česko-německém pomezí byly sopky aktivní naposledy zhruba před 300.000 lety. Dodnes z toho těží lázeňství. Karlovy Vary, Mariánské Lázně či Františkovy Lázně a saské lázně Bad Elster a Bad Brambach nebo Sibyllenbad v Českém lese vděčí za svou existenci vřídelním pramenům, a tudíž magmatické činnosti v podzemí.

ČTK

obsah | Česká republika