Nač vlastně Česko potřebuje stíhačky?

Potřebuje Česko nadzvukové letouny, o jejichž pronájmu jedná vláda se Švédskem? Už jen tato otázka vyvolává vášnivé diskuse o zradě českých zájmů a nedostatku vlastenectví. Odpůrci stíhaček jsou nazýváni diletanty, kteří ani zbla nerozumějí obraně země, byť připomínají, že po rozšíření NATO obklopují Česko jen spojenci.

Zastánci nadzvukových letounů jsou zase kritizováni kvůli tomu, že opomíjejí jedenasedmdesát letounů L-159 Alca, které mohou stíhačky za jistých okolností nahradit.

"Zda jsme pro, či proti nadzvukovým letounům, je vlastně jedno. Armáda je za každou cenu chce... a podle všeho je i mít bude," míní blízký spolupracovník ministra zahraničí Cyrila Svobody.

Vražedné tempo?

Pravda je zřejmě někde uprostřed. Rostislav Stroin, jenž řídil armádní zkoušky bitevníku L-159 a stál u koncepce využití tohoto stroje v letectvu, míní, že Česko stíhačky potřebuje.

"Ale ne teď. Armáda ani zdaleka nevyužívá možnosti strojů L-159 a už se horempádem hrne do dalšího, ale mnohem složitějšího projektu," varuje Stroin. Maďaři, kteří podle něho mají oproti Čechům v přípravě na koupi stíhaček alespoň dvouletý náskok, je do obranného systému aliance zařazují až od roku 2009. Česko to chce zvládnout už za dva roky.

"To je v pravém slova smyslu vražedné tempo," říká Stroin. Dnes působí v Aeru Vodochody jako zkušební pilot, který v Maďarsku předvádí Alku, jejíž vyspělé přístroje pomáhají tamním pilotům zvládnout jakoukoliv moderní stíhačku.

Velitel čáslavské stíhací základny Jiří Verner má jasno. Česko by se nemělo v alianci jen vézt jako černý pasažér. "Každý ochranný deštník něco stojí a těch čtrnáct letounů nás snad nezruinuje. Co jinak spojencům nabídneme? Deset tanků!? Šest kanonů?! Anebo pár vojenských policistů s polní nemocnicí?"

Když si Česko podle Vernera stíhačky nepořídí, zřekne se ochrany vlastního vzdušného prostoru, čímž se přidá k několika "exotickým" a nepříliš významným zemím. "Bitevní letouny L-159 jsou moderní, ale podzvukové - stíhačkám nestačí. Jejich rychlost je při obraně nebe dominující," míní Verner. Žádost, aby Češi požádali o vzdušnou ochranu alianční spojence, je pro letce nepřijatelná a svým způsobem ponižující.

Baltské republiky střeží belgické F-16

Udělali to však už čtyři noví členové NATO: Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Nad baltskými republikami křižují čtyři belgické stíhačky F-16.

A právě cestu těchto zemí považuje za vhodné řešení i pro Česko šéf bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Jan Vidím (ODS), který se z Pobaltí nedávno vrátil. "Překvapilo mne to. Ministerstvo obrany nás totiž už léta přesvědčuje, že žádat o vzdušnou ochranu spojence je technicky a legislativně nesmírně obtížné, ne-li nemožné. A najednou se dozvídáme, že to docela dobře jde."

Rovněž druhého muže ODS Petra Nečase zaráží, že ministerstvo obrany nikdy nezvažovalo i jiné varianty obrany vzdušného prostoru než pronájem či nákup stíhaček. "Předem tak vyloučilo výběr nejoptimálnější varianty obrany vzdušného prostoru. Takže ani nevíme, co je pro tuto zemi nejlepší. Pouze ministerstvu obrany to bylo od počátku jasné: zvládnou to jen stíhačky."

O tom, že Česko nadzvukové letouny potřebuje, nepochybuje ani velitel letectva Ladislav Minařík. Jako snad jediný voják však přiznává, že obranu nebe mohou za jistých okolnosti zajistit i podzvukové stroje L-159 Alca. Ostatně: alky s americkými protiletadlovými raketami se při vzdušných patrolách nad pražským summitem NATO osvědčily. "Existuje k tomu zvláštní taktika. I přesto ale říkám, že stíhačky potřebujeme - už kvůli rychlé identifikaci dopravního letounu, na jehož palubě mohou být teroristé. Říkáte, že nám mohou pomoci spojenci, pokud je o to požádáme? Snad si vážíme suverenity natolik, abychom to zvládli sami," namítá dotčeně generál. Čtrnáct pronajatých nadzvukových letounů za jedenadvacet miliard korun má operovat pouze nad Českem, takže se s nimi v bojových akcích spojenců, jako například v Kosovu, Zálivu či v Afghánistánu, ani nepočítá.

Málo muziky za hodně peněz?

Rostislav Stroin tvrdí, že pronájmem čtrnácti stíhaček získává Česko sice lepší stroje, než jsou dosluhující ruské migy, ale za příliš vysokou cenu: "Za tak ohromné peníze bych čekal mnohem více muziky než pouhé patroly nad Českem. Jen kvůli dopravním letounům, na jejichž palubách mohou být teroristé, stíhačky nepotřebujeme. Jakkoliv si tím asi popudím přátele i bývalé kolegy v letectvu."

Vlivný diplomat říká, že tlaku ministerstev obrany a průmyslu, které si od kontraktu slibuje rozsáhlé zahraniční investice do českého průmyslu, nešlo odolat. "Byl obrovský. Snažíme se tedy alespoň o to, aby ten obchod byl čistý. Aby nás spojenci už neobviňovali z jeho zmanipulování a neprůhlednosti. Armáda chce drahou hračku, má ji tedy mít."

Otázku, zda Česko potřebuje k obraně stíhačky a zda právě teď, považuje ministr obrany Miroslav Kostelka za bezpředmětnou. Projekt reformy armády s nimi podle něj vždy počítal. Ostatně: Česko má podle něj i se zastaralými ruskými migy v protivzdušné obraně NATO velmi slušnou pozici. Ke Kostelkovým argumentům patří i to, že pokud se země jednou zřekne stíhaček, jen velmi těžko bude obnovovat "nadzvukové know-how", tedy zázemí, které souvisí s výcvikem nadzvukových pilotů i provozem letounů.

A konečně: "Suverenita státu je i suverenitou vzdušného prostoru," připomíná náčelník generálního štábu Pavel Štefka. A dodává: "Stíhačky F/A-18 si pořídili i Švýcaři. A snad si nemyslíte, že jen tak z rozmaru nevěděli, co s penězi?"

Pro a proti F-16

16 je nejrozšířenější stíhačka v NATO a ve světě. Její servis je proto snadno dostupný. Náklady na její nasazení a podporu - ať už v Zálivu či na Balkáně - jsou proto nižší než u jiných letounů. Naopak mnohem větší (v porovnání s gripenem) je nosnost americké stíhačky. A hlavně: F-16 se osvědčila v desítkách bojových operací. Tahle prověrka gripen teprve čeká. Těmito argumenty trumfuje zbrojovka USA Lockheed Martin. Švédští výrobci gripenů to nepopírají, ale připomínají, že F-16 vznikla před třiceti lety a již ji nebude možné modernizovat. Belgické F-16, které v soutěži o Česko s gripeny těsně prohrály, pak byly vyrobeny asi před 20 lety. Ano, ale jde o modernizované verze MLU, jejichž přístroje či výzbroj v mnoha směrech předčí tu švédskou, brání se zbrojovka Lockheed.

Pro a proti gripenům

JAS 39 Gripen je dosud jediný nadzvukový letoun čtvrté generace, který je už ve výzbroji... na rozdíl od od amerického prototypu JSF či teprve zaváděného eurofighteru. To je nejpádnější argument švédské zbrojovky SAAB, která stíhačku vyrábí. Její oponenti namítají, že má od aliančních strojů značně odlišný, a tudíž pro stát NATO dost omezený sortiment výzbroje. Může například používat jen starší typy amerických raket středního doletuAMMRAM a krátkého doletu Sidewinder a není dokončeno tankování za letu. Zástupci firmy SAAB se zavazují, že "český gripen" už bude v pořádku. Jeho oponenti však dodávají: a v tom je právě ten háček. Gripen, který se může ihned zapojit do bojových akcí aliance, ještě neexistuje a USA odmítají předat přísně tajná data neutrálnímu Švédsku.