Štrougal před soudem trvá na své nevině

Bývalý komunistický prominent, sedmasedmdesátiletý Lubomír Štrougal, trvá před soudem na své nevině. V plném rozsahu odmítl obžalobu, podle které v březnu 1965 ve funkci ministra vnitra nařídil, aby pracovníci jeho inspekce nepokračovali v prošetřování tří vražd, které v roce 1948 spáchali příslušníci Státní bezpečnosti.

"Vždy jsem se řídil jako ministr vnitra zákony a vše co jsem dělal bylo právně korektní," prohlásil bývalý komunistický předseda vlády před obvodním soudem pro Prahu 7 při zahájení procesu. Štrougal podle obžaloby rovněž nařídil, aby informace k tomuto případu vnitro nepředalo generální prokuratuře ČSSR. Policisté své oběti podle ÚDV krutým způsobem vyslýchali a pak je usmrtili, aby se veřejnost nedozvěděla o brutálních praktikách StB.

Štrougal uvedl, že zprávu své inspekce o vyšetřování případu neschválil proto, že byla neúplná a zavádějící. Hovořilo se v ní totiž pouze o řadových příslušnících tajné policie, kteří se na vraždách fyzicky podíleli, ale vůbec se nezabývala odpovědností vyšších funkcionářů ministerstva vnitra. Podle Štrougala přitom řada pracovníků vnitra na nejvyšších i středních článcích o případu věděla, ale tolerovala ho a někteří dokonce dávali příkazy k nezákonnostem.

Obhájce: ÚDV nepostupoval nezaujatě

Obhájce bývalého československého premiéra Josef Lžičar se domnívá, že ÚDV nepostupoval v kauze jeho klienta nezaujatě. Podle ÚDV v roce 1965 jako ministr vnitra Štrougall překazil trestní stíhání příslušníků StB podezřelých z vraždy tří lidí. Lžičař upozornil, že náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret už loni v listopadu zveřejnil, že jeho podřízení Štrougalovu kauzu v prosinci téhož roku uzavřou a podají návrh na obžalobu. Úřad ho ale podal až letos v červnu. V první polovině roku vyšetřovatel vyslechl ještě asi 30 svědků.

"Z toho lze lehce usoudit, že ti svědci, kteří měli být vyslýcháni, zřejmě pro ÚDV vůbec nebyli rozhodující. Mám pocit, že o podání obžaloby, aspoň z hlediska ÚDV, bylo rozhodnuto dopředu," řekl Lžičař po pondělním soudním jednání.

ÚDV trvá na tom, že není zaujatý

Mluvčí ÚDV Jan Srb označil Lžičařova slova za součást obhajovací taktiky. Podle něj už v okamžiku, kdy Bret poskytl své vyjádření médiím, měl ÚDV shromážděn dostatek důkazů, opravňujících k názoru, že vyšetřování skončí návrhem na obžalobu. Bretovo vyjádření nemohlo mít podle Srba na objektivitu vyšetřovatele žádný vliv. Štrougal novinářům pouze zopakoval, že se cítí naprosto nevinen. Prohlásil, že líčení nebude komentovat, protože nechce prostřednictvím médií ovlivňovat svědky, kteří mají před soudem ještě vypovídat. Proces pokračuje v úterý výslechem dalších svědků. Podle Lžičaře bude poté soud pravděpodobně odročen, protože řada svědků se ze zdravotních důvodů omluvila.

Štrougal: policajti by neměli vyšetřovat policajty

Štrougal řekl, že pracovníkům inspekce nařídil, aby případ dále nešetřili, protože se domníval, že inspekce už nebude schopna věc dotáhnout do konce. Její zaměstnanci podle něj totiž byli snadno ovlivnitelní, protože se s pracovníky ministerstva stýkali. Uvedl, že zastával názor, že "policajti by neměli vyšetřovat policajty". Proto generálnímu prokurátorovi navrhl, aby případ převzali pracovníci prokuratury a dále ho vyšetřovali sami. Zároveň chtěl docílit, aby inspekce ministra vnitra přešla pod generální prokuraturu.

Nechal prý dokonce propustit 57 vysokých důstojníků StB, kteří se v 50. letech na nezákonných praktikách tajné policie podíleli. Neměl údajně žádný zájem krýt zločiny policistů. Štrougal poukázal na to, že v dubnu 1965 byl z funkce ministra vnitra odvolán, a nemohl proto další vyšetřování ovlivňovat.

Hlavní argument obžaloby vychází ze zápisu ministerstva vnitra z 12. března 1965. Píše se v něm, že z pokynu ministra vnitra se má případ nechat v klidu a nepředávat generální prokuratuře. Podle žalobkyně se nenašly dokumenty, podle nichž by existovala dohoda, že by generální prokuratura měla kauzu převzít. Štrougal ale tvrdil, že žádný takový zápis z 12. března nepodepsal ani neschválil. Proces se Štrougalem vyvolal mimořádnou pozornost médií. Jednací síň, do níž se vejde zhruba 20 lidí, byla zaplněna do posledního místa. Jednání přihlíží i Štrougalova manželka a dcera.

Procesy začínají

Po dvanácti letech relativního klidu mají najednou bývalí komunističtí prominenti důvod bát se soudů. Vypadá to, že se justice probudila. V pondělí začíná proces s bývalým komunistickým premiérem Lubomírem Štrougalem. Minulý týden se dočkal i někdejší ministr vnitra Jaromír Obzina. A na leden je naplánován pět let očekávaný soud s bývalým vyšetřovatelem StB Aloisem Grebeníčkem. "Ocenil jsem, že některé ty vlekoucí se kauzy se daly v poslední době do pohybu. Má to význam velký. I jakýsi vzdělávací," řekl prezident Václav Havel. Je to jen shoda okolností, náhoda, nebo po letech přivírání očí spravedlnost opravdu přitvrdila? "Když jsem viděl, jak dlouho trvalo Němcům vyrovnat se po válce s vlastní minulostí, věděl jsem, že je na to třeba určitý čas," řekl předseda konfederace politických vězňů Stanislav Drobný. Podle něho je však dnes patrný větší tlak na rozhodování soudů.

Podle odborníků se na průtazích podepsalo hned několik věcí. Malá zkušenost s touto trestnou činností. Chybějící rozsudky, které by sloužily za vzor. Zprvu i špatná komunikace mezi státními zástupci a vyšetřovateli. A zdravotní stav obžalovaných, často velmi vysokého věku. "Já vím, že nejde soudům přímo nařizovat, ale když jsou státní zástupci tvrdší a jdou více na věc, postupují i soudy jinak. Státní zástupci i Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dodávají více důkazů pro soudy než dříve. I prezident o tom mluvil, ta politická vůle je daleko větší než dřív," soudí předseda konfederace politických vězňů Drobný.

Tresty za zločiny komunismu s výjimkou prvních dvou let po listopadu 1989, kdy byl odsouzen Miroslav Štěpán a další tři vysocí představitelé komunistického ministerstva vnitra, až donedávna postihovaly spíše jen malé ryby. Teprve nyní se dostávají před soudy bývalí ministři, prokurátoři či jejich náměstci. I to je náhoda? "Nekladl se důraz v pořadí jednotlivých případů, zda šlo o obyčejného příslušníka StB, či někoho vysoce postaveného," řekl náměstek ředitele Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret. Podle předsedkyně Nejvyššího soudu Elišky Wagnerové je současná situace, kdy se komunističtí prominenti před soud dostávají, jen logickým vyústěním dlouhého vývoje. "Ty věci byly načaté před dlouhou dobou a možná jsme se nyní dostali jen do stadia, kdy jsou konečně došetřeny a jsou schopny projednání u soudů. Ale to nic nemění na tom, že šly hrozně pomalu," řekla předsedkyně Nejvyššího soudu.

Přestože se postupně jednotlivé problémy podařilo vyřešit, ještě před pěti lety to tak jednoduše nevypadalo. Tehdy totiž mnozí představitelé justice neskrývali názor, že část trestných činů je promlčena. Až rozhodnutí soudu v případu Jaroslava Daniela, odsouzeného k pěti letům vězení nepodmíněně za brutální vyšetřovací metody v padesátých letech, přineslo zvrat. Od té doby se zlepšila i vzájemná spolupráce mezi jednotlivými složkami. "Vztahy mezi státními zástupci a vyšetřovateli Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu nebyly nikdy tak dobré jako dnes," říká například nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Dalším zlomem byl i příklad ze zahraničí, který názorně předvedl, že je možné soudit i velmi staré lidi, jsou-li dodrženy určité podmínky a je-li procesu přítomen lékař. "Případ pana Mallotha ukázal, že to jde," upozornila nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Podobné, na zdejší poměry neobvyklé líčení v nemocnici se už dnes chystá pro Aloise Grebeníčka.

Jak se však chovají ti, kteří by mohli na lepší fungování justice doplatit, tedy bývalí komunističtí prominenti? Vypadá to, že zůstávají v klidu. Bývalý Obzinův podřízený Vladimír Stárek před několika dny prohlásil, že bude požadovat omluvu za to, že musel jít k soudu. Někdejší obávaný prokurátor a vyšetřující soudce Karel Vaš, který byl odsouzen za vraždu hrdiny protifašistického odboje generála Heliodora Píky, vydal minulý týden knihu. Jmenuje se "Moje perzekuce". Sám její autor, který byl (zatím nepravomocně) odsouzen k sedmi letům do vězení, uspořádal pro své čtenáře autogramiádu.

MF DNES , ČTK , LUDĚK NAVARA

obsah | Česká republika