Stát zpřístupní svazky StB

Dvanáct let po pádu komunismu se definitivně otevřou archivy komunistické tajné policie. Navíc se seznam všech agentů objeví volně přístupný na internetu. Poslanci v pátek po měsících sporů definitivně rozhodli, že tajemství komunistického režimu už nebudou ukryta v archivech. Speciální zákon umožní každému seznámit se podrobně s činností jednotlivých agentů StB. A také se jmenným seznamem všech spolupracovníků tajné policie.

"Každý si bude moci zjistit, jakou činnost vykazoval ten či onen agent StB. Myslím, že je v zájmu naší společnosti, aby tyto informace byly veřejně přístupné," řekla senátorka Dagmar Lastovecká (ODS), která zákon prosazovala. Co přesně přinese nový zákon? Třeba možnost obrátit se na ministerstvo vnitra s dotazem, zda je konkrétní člověk - soused, podnikatel či politik - evidován jako spolupracovník StB. Pokud ano, pak bude moci nahlédnout do jeho svazku.

Vyrovnání se s minulostí nebo časovaná bomba?

Je však otevření svazků opravdu logickým (byť opožděným) krokem při vyrovnání se s minulostí? Nebo časovanou bombou, která odstartuje vlnu soudních sporů a skandálů? "Oni si přece vymýšleli, lhali, a to má být dnes zveřejněno?" ptá se s obavami Petr Uhl, sám bývalý disident.

"Chci vědět, kdo všechno na mě donášel, o jaké lidi se jednalo. Určitě nového zákona využiji," prohlásil Zbyněk Čeřovský, rovněž někdejší disident, kterého pronásledovala komunistická tajná policie a v roce 1984 emigroval. Dodnes se nedostal ke všem "svým" archivním materiálům.

Jako tajné jsou totiž stále vedeny spisy, které o jeho zahraniční činnosti vedla komunistická rozvědka. Nový zákon umožní emigrantům nahlédnout do spisů, které o nich vedli obávaní komunističtí rozvědčíci. Ti totiž slídili po občanech Československa i daleko za hranicemi jejich rodné země.

Jména zahraničních agentů zůstanou utajena

"Ze znění zákona vyplývá, že budeme zpřístupňovat materiály, které se týkají činnosti rozvědky proti exilu, což nám dosavadní právní úprava neumožňovala. Nemůžeme však poskytovat informace o cizích státních příslušnících," uvedl Daniel Radoměřský, ředitel administrativního odboru Ústavu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), což je instituce, která spravuje archivy bývalé komunistické rozvědky.

Emigranti se už nikdy nedozvědí jména cizinců, kteří na ně donášeli československé tajné policii. Základní pravidlo, kterým se nový zákon řídí, totiž zní: "Nemůžeme ovlivňovat osudy lidí, kteří nejsou našimi občany." Může však otevření archivů přinést i jiná odhalení o zločinech minulého režimu? Odborníci to nevylučují.

Jednoduše proto, že zvýší pravděpodobnost nálezu dosud neznámých či nedoceněných dokumentů. "Lidé najdou něco, co může vést k podnětu k trestnímu stíhání, a obrátí se na náš úřad. V současné době už skoro žádné podněty nedostáváme," řekl mluvčí Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb.

Jičínský: Veřejnost o svoji minulost zájem nemá

Jenže existují i hlasy přesně opačné: "Myslím si, že se tady vytváří zvláštní fikce, že se tímto způsobem dozvíme něco o své minulosti. Je to vyvolávání klamu," řekl po hlasování odpůrce novely Zdeněk Jičínský (ČSSD). Ten si myslí, že veřejnost o svou minulost ani nemá zájem.

Naopak se bojí afér, které to může vyvolat: "Různá bulvární média budou moci vyvolávat různé aféry. Nemyslím si, že to je něco, co česká společnost potřebuje." Hlavními odpůrci nového zákona byli (a jsou) komunisté. Ti jediní hlasovali jednotně proti. S nimi však byla i většina poslanců ČSSD. Ze 173 přítomných poslanců bylo 102 pro přijetí senátního návrhu a 53 proti.

Část poslanců, která proti zákonu vystupovala, argumentovala tím, že podle jejich právních rozborů umožní zákon přístup ke všem svazkům tajné policie. To by tedy znamenalo, že by byly volně přístupné nejen svazky agentů, ale i jejich obětí tedy sledovaných osob. Navíc tvrdili, že zákon je v rozporu s řadou norem - mimo jiné například se zákonem na ochranu osobních údajů.

Takový výklad však autoři zákona odmítli. "Osobní údaje, například o zdravotním stavu a podobně, nebudou zveřejňovány," uvedla Lastovecká. "Nevěřím dvanáct let po listopadu 1989, že v důsledku tohoto zákona vznikne nějaká štvanice," řekl zastánce novely Marek Benda (ODS). "Myslím si, že průlom do zpřístupnění svazků přichází pozdě," dodal.

Co obsahují svazky StB?

Co vlastně obsahují tolik diskutované svazky komunistické tajné policie? Jaký o ně bude mezi veřejností zájem? Odborníci na podobné otázky odpovídají spíše opatrně. Neočekávají, že svazky přinesou překvapivá odhalení a ani nepočítají s lavinami žadatelů o přístup do komunistických archivů.

Mají pro to své důvody. Největší množství svazků už totiž bylo zpřístupněno před pěti lety, i když jen osobám sledovaným bývalou StB. Kdo z nich chtěl, mohl už tehdy (a může i dnes) zjistit, kdo na něj donášel a udával ho. Většina poškozených tuto cestu (někdy hodně nepříjemnou) do temné minulosti absolvovala se vším všudy. Pracovníci archivu totiž na jejich žádost rozkrývají i krycí jména udavačů.

Může těmto lidem ještě něco přinést nový zákon? "Založených osobních svazků bylo asi 600 tisíc. Dochovalo se 60 tisíc," říká Václav Slejška, vedoucí archivního pracoviště v Pardubicích, kde je možné do svazků StB nahlédnout. Nový zákon však umožní, aby se osobám, které StB prokazatelně sledovala, ale jejichž svazek neexistuje, otevřely další archivy, které mohou obsahovat doplňující informace.

Jejich jméno se může objevit v dosud utajovaných spisech na nejrůznějších ministerstvech, či v archivu bývalé komunistické rozvědky. Tam se mohou dočíst například o tom, že je StB sledovala, nebo že jim do bytu namontovala odposlouchávací zařízení.

Další okruh zájemců mohou tvořit lidé, kteří chtějí zjistit minulost toho či onoho agenta a nahlédnou do jeho spisu. "Každý si nyní může zjistit, co to bylo za člověka, který třeba ovlivnil jeho celý život. Může se dozvědět, že k udávání byl donucen, nebo že škodil a donášení bylo jeho denním chlebem," říká Slejška.

"Každý život je jiný a stejně tak i životy agentů jsou různé. Vím, že jsou i agenti, kteří nikomu neuškodili," dodal. Přestože o tom ještě není definitivně rozhodnuto, je pravděpodobné, že přístup do archívů StB by nadále zajišťoval pardubický archiv.