Běženců na hranici se Slovenskem ubývá

Počet běženců, kteří se snaží nelegálně dostat na území ČR či chtějí dál pokračovat do dalších zemí Evropské unie, se v posledních letech výrazně snížil. Zatímco se v 90. letech za krize na Balkáně policistům podařilo zadržet až 3500 běženců za rok, loni to bylo jen 95 lidí i přesto, že policie využívá technické prostředky, které v 90. letech neměla, hlavně termovizi.

"Dá se říct, že tlak na naši východní hranici v souvislosti s běženci klesá. To lze přičíst tomu, že převaděči využívají cestu ze SR do ekonomicky silnějšího Rakouska. Z národnosti lidí, kteří překročili naši hranici, jde především o příslušníky Vietnamu, Číny a Moldávie," uvedl ředitel Oblastního ředitelství cizinecké policie v Brně František Štěpánek.

Převaděči a také běženci sami přestávají využívat zelenou hranici, ale snaží se k nám dostat schovaní v nákladních autech či dodávkách, v několika případech byli i v osobních autech. Převaděči, kteří vezou běžence v autě, využívají hlavně dálničních přechodů, kde mají policisté málo času na kontrolu a snaží se provoz urychlit. Pak záleží na tom, jak dokáží policisté vytipovat auta, která ukrývají běžence.

"Snažíme se školit policisty, aby z jednání řidičů či chování auta na silnici poznali, že něco není v pořádku, a odstavili auto bokem ke kontrole. Jinak se snažíme nebrzdit provoz, protože i tak je pohyb aut na hranicích značný. Jen na hraničních přechodech Strání a Lanžhot jsme z celkového počtu 95 běženců našli při namátkových kontrolách v autech 48 běženců ze třetích zemí," dodal Štěpánek.

Mezi zadrženými běženci převládají opět Vietnamci, Číňané, Moldavané, méně jde o Iráčany, Turky nebo Tunisany. Další skupinou jsou cizinci, kteří se k nám snaží dostat na upravené cestovní pasy. Buď u nás chtějí zůstat, nebo se k nám snaží dostat i přesto, že mají zákaz pobytu, a tak si koupí vyrobený pas na jiné jméno nebo i na občana jiného státu, aby se na to při kontrole na hranicích nepřišlo.

"Loni se nám podařilo zajistit 89 upravených pasů, což je však o 76 méně než v roce 2004. Z nejčastěji používaných neregulérních cestovních dokladů jde o pasy Polska a Litvy. Objevili jsme však i nelegální pasy Japonska, Malajsie, Maďarska, Lotyšska, Nigérie, Belgie. Odhalit je na hranicích bývá vzhledem k technickým možnostem složité, občas se to podaří tak, že člověk s určitým pasem neumí řeč té země," doplnil Štěpánek.

PETR KNÖTIG

obsah | Česká republika