Jak čeští vědci objevují nové léky

S úmorným během na desetileté "tratě" lze srovnat cestu léku k pacientovi. Mnozí lidé se tak "svého preparátu" nedočkají. Jiným smrtelně nemocným dává naopak práce českých vědců naději, že budou vyléčeni.

Když mluví chemik Antonín Holý o svých úspěších v medicíně, vždy zdůrazňuje: "Jde o výsledky několika desetiletí tvrdé práce. Na nic jsem nepřišel náhlým vnuknutím."

A v tvrdé práci osmašedesátiletý profesor pokračuje. Ve své laboratoři právě zkoumá nové protivirové preparáty, z nichž by se mohly časem stát další nové léky.

"Zatím se zdá, že jde o mimořádně účinné látky, které by mohly úspěšně hojit i dosud jen těžko léčitelné smrtelné choroby. Například černé neštovice, ale i tak úporně životaschopnou maličkost, jako jsou bradavice," řekl vědec MF DNES na včerejším Akademickém sněmu Akademie věd ČR.

Kmenové buňky (možná) pomáhají srdci i míše

S vyčerpávajícím během na dlouhé tratě srovnává objevné léčebné postupy i profesor Michael Aschermann, byť s ojedinělou léčbou poškozených srdcí po infarktu myokardu začal teprve před rokem. "Zásadní výsledky očekávám až tak za pět let," odhaduje kardiolog.

Jedinečnost postupu profesorova týmu tkví v tom, že vpravuje kmenové buňky (získávají se například z embryí či kostní dřeně) do mrtvé tkáně jizvy srdce, jež bylo poškozeno infarktem. "Kmenové buňky vytvářejí v odumřelé tkáni srdce nové cévy a tím do něj vracejí život," vysvětluje profesor.

Ve světě se podobnou metodou léčí asi sto padesát pacientů. Čtyřiatřicet pak v Česku. Aschermann chce skupinu svých pacientů rozšířit na dvě stovky, aby se přiblížil vysněnému cíli: infarktem poškozená srdce "generálkovat" takřka do původní kondice. "Srdíčku prostě vrátit funkci výkonné pumpičky."

Na schopnost kmenových buněk vracet do pochroumaného těla život věří i ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Vyhýbá se sice slůvku "zázračný", nastiňuje nicméně, že kmenové buňky by mohly v budoucnu "rekonstruovat" nejen poškozená srdce, ale i míchu ochrnutých lidí, léčit Parkinsonovu i Alzheimerovu nemoc či roztroušenou sklerózu.

I profesorka Syková nicméně upozorňuje, že jakkoliv její ústav drží krok se světovou špičkou, týmy jeho vědců jsou ve výzkumu možností kmenových buněk vlastně takřka na startu.

"Dvacet ochrnutých pacientů s poškozenou míchou vracíme do života v motolské nemocnici. Pokud máme být i dál opravdu dobří, nepůjde to bez speciálních biolaboratoří. Tedy i investorů, kteří je zaplatí."

Někdy však nejsou miliony potřeba. Například ojedinělou léčbou je sázka na larvy červů, které Jaroslavu Lundákovi zachránily nohu. "Příroda nabízí leckdy léčbu účinnější než nejmodernější vědecké postupy," vysvětluje Petr Vařejka z Aschermannovy kliniky.


Nové objevy českých vědců

Léky proti AIDS

Letos profesor Antonín Holý zveřejnil objev léku proti AIDS Truvada. Jeho jedinečnost tkví v tom, že lidé infikovaní virem HIV už nebudou polykat až třináct pilulek denně v přesném pořadí i čase, ale pouze jedinou tabletku Truvadu. Lék byl v srpnu schválen v USA a do Evropy dorazí v roce 2005.

Lék proti hepatitidě B

Další objev týmu Antonína Holého. Jmenuje se Hepsera. Předností léku je, že nemá takřka žádné vedlejší účinky.

Lék proti rakovině

Farmaceut Petr Sova testuje nový lék proti rakovině. Měl by mít méně vedlejších účinků a u některých typů národů by měl být účinější. Testy potrvají ještě několik let.

Léčba infarktu myokardu

Vpravení kmenových buněk do odumřelé jizvy, kterou na srdci zanechal infarkt, to je metoda, kterou zkoušeli například profesor Michael Aschermann. Na konci letitého zkoumání by mělo být kmenovými buňkami zcela opravené srdce po infarktu.

JAN GAZDÍK

obsah | Česká republika