Čeští lékaři objevili příznivé účinky léku na leukémii

Dosud neznámé, nikde nepublikované účinky léku používaného při transplantaci krvetvorných buněk objevili lékaři z Interní hematoonkologické kliniky (IHOK) Fakultní nemocnice Brno. Při testování anglického preparátu vyšlo najevo, že látka v něm obsažená účinně zvyšuje růst buněk, z nichž vznikají krevní destičky. Oznámil to na v úterý šéf kolektivu lékařů Jiří Mayer.

Po transplantaci krvetvorných buněk nastává ještě nežádoucí takzvaná reakce transplantátu (štěpu) proti příjemci. Tehdy transplantované lymfocyty, bílé krvinky, odpovědné v těle za imunitu, poznají, že se nacházejí v nějakém novém, cizím prostředí, a začnou vytvářet zánětlivou reakci proti příjemci, pacientovi.

"Tato reakce bývá jednou z hlavních příčin neúspěchu při transplantaci. Pacienta může výrazně poškodit. Nahlodá střeva, postihuje hlavně také kůži a játra," sdělil Mayer. Z transplantátu totiž nelze odstranit lymfocyty, neboť by tak zmizela také pozitivní reakce těchto buněk. Po léta nevyřešeným a nejzávažnějším problémem tohoto typu transplantací je tedy "naučit" buňky transplantátu "správnému chování" v novém organismu.

Před více než dvaceti lety vytvořili v Anglii speciální protilátku ničící lymfocyty, jejíž výrobu zahájili před několika málo lety. Látka má složitý název Alemtuzumab. Mayerův kolektiv studoval v laboratoři vliv tohoto léku na transplantát krvetvorných buněk získaných z krve, nikoli tedy z kostní dřeně. Zjišťoval, jak lék ovlivňuje různé typy buněk, a vyvíjel postup vedouí k odstranění jen těch nežádoucích buněk.

Náhoda přeje připraveným

Podle Mayera vlastně náhodou, která však přeje připraveným, zjistili, že lék přidaný k transplantátu stimuluje, zvyšuje růst buněk, z nichž potom vznikají krevní destičky. "V odborné literatuře to nebylo dosud popsáno," řekl Mayer. Objev jeho kolektivu byl zveřejněn v odborném časopise Leukémia.

"Není typické v českém zdravotnictví, že se najdou mladí entuziastičtí lékaři, ochotní po pracovní době trávit čas u mikroskopu. Je to přidaná hodnota zdravotnictví," dodal Mayer, jenž vidí skutečný pokrok medicíny ve vlastním laboratorním výzkumu. Nový objev už vyzkoušeli na IHOK na 63leté pacientce se vzácně se vyskytující závažnou poruchou tvorby krevních destiček. Jen zřídkakdy zabírající standardní postupy ani tentokrát nepomohly, proto byl nemocné podán Alemtuzumab. Po devíti týdnech se u ní upravila tvorba krevních destiček a nemocná už může být léčena doma.