Parlamentní volby 2002: Levice porazila pravici

Nejsilnějším mužem české politiky a budoucím předsedou vlády je po víkendu Vladimír Špidla. Sociální demokracie vyhrála s 30 procenty hlasů volby, druhou ODS porazila téměř o šest procent. Výrazně uspěli třetí komunisté, propadla Koalice. Špidla je však jen v půli cesty. Teď ho čeká možná ještě těžší boj než porazit Klause: složit vládu. Dnes 17. 6. 2002 ho prezident Václav Havel pověří, aby zahájil vyjednávání. Při včerejší konzultaci u prezidenta šéf ČSSD řekl, že dává přednost spojenectví s Koalicí - a Havel dodal, že i pro něj je tato vláda nejlepší možností. Sociální demokraté jsou jedinou stranou, která může reálně vládu sestavit. Špidla tak určí podobu politické scény: vybere spojence i opozici. A variant má několik.

S Koalicí? Ano, ale...

Nejschůdnější možností je sestavit vládu ČSSD - Koalice. "Jako první oslovím Koalici," prohlásil už v sobotu a své stanovisko stále drží. Je tu však jedno úskalí. ČSSD se totiž nemůže na Koalici úplně spolehnout: její slabý volební výsledek způsobil, že by daly ve sněmovně dohromady jen 101 hlas z 200. To připadá mnohým sociálním demokratům málo. Předseda ČSSD sice říká, že i tak lze sestavit pevnou vládu, ale zároveň nepopírá obavy z toho, zda se může spolehnout na osm poslanců Unie svobody. Jemu i dalším v ČSSD připadají jejich názory příliš pravicové. Možná i proto včera Špidla řekl, že jednání s Koalicí nejsou exkluzivní. "Budu pro vládu hledat širší podporu," prohlásil také předseda ČSSD.

Pomůže ODS, či komunisté?

Kde může takovou podporu najít? Buď u Klause, nebo u Grebeníčka. S ODS by se mohl domluvit na dílčí podpoře své vlády třeba výměnou za to, že ČSSD pomůže Václavu Klausovi do funkce prezidenta, za místa ve vedení sněmovny či za zachování vlivu ODS v některých úřadech. Špidla zatím říká, že s ODS "obchodovat" nechce. V Lidovém domě, sídle ČSSD, se spíše hovoří o jednáních s komunisty. Špidla s nimi sice nechce sedět přímo ve vládě, ale někteří jeho spolustraníci mluví o možnosti vyjednat tichou podporu komunistů. Třeba i pro případnou menšinovou vládu ČSSD.

Menšinový kabinet si sociální demokraté už vyzkoušeli v minulých čtyřech letech. Jeho výhodou je, že se vládní rozhodnutí nemusí rodit po složitých koaličních kompromisech: vládnoucí strana tak není nucena dělit se o svou moc a rozhodnutí, k nimž nepotřebuje parlament, může činit velmi rychle.

Další výhodou menšinového kabinetu by pro Špidlu bylo to, že by se ve vyjednávání skryté podpory nemusel ohlížet na názory Koalice. Pro významnou část politiků Koalice by totiž byla například tichá podpora komunistů nepřijatelná. Naopak značným handicapem pozice menšinové vlády je při přijímání zákonů: ve sněmovně i v Senátu by sociální demokracie musela hledat podporu pro každý jednotlivý zákon zvlášť.

Právě to 16. 6. 2002 Vladimíru Špidlovi připomínal v televizní debatě předseda lidovců Cyril Svoboda. Jen s Koalicí jsou totiž schopni sociální demokraté získat většinu i v horní komoře parlamentu - Senátu.

Vláda nebude hned

Po včerejších prvních schůzkách předsedů stran s prezidentem, po nichž sestavení vlády ČSSD i Koalice veřejně podpořil i Václav Havel, se tak může zdát, že je sestavení vlády otázkou několika dnů. Předseda ČSSD Špidla, který bude v povolebních jednáních nejdůležitější osobou, však říká: "Nic neuspěcháme." A připomíná, že vytvoření vlády může trvat i více než měsíc, možná dva. Špidla plánuje schůzky s vyjednavači Koalice i komunistů, začal však tím, že se nejprve radil se spolustraníky. S představiteli Koalice ale sociální demokraté - kromě několika "konzultačních" telefonátů - ještě nehovořili.

Klaus zatím zůstává mimo

Zcela mimo hru o rozdělení moci v zemi zatím zůstává ODS a její předseda Václav Klaus. Ten už veřejně prohlásil, že se jeho strana "do žádných jednání nežene". A není divu: výsledek jeho strany - 58 hlasů ve sněmovně - mu při současném rozložení sil zatím nedává ani teoretickou možnost do jednání o vládě zasáhnout. Paradoxně jedinou nadějí pro Klause a jeho návrat do nejvyšší politické hry je dnes právě jeho největší konkurent a pokořitel Špidla. Zda by však Klaus případnou nabídku vzájemného výměnného obchodu přijal, není jisté. Špidla má dobrou výchozí pozici, ale než usedne ve Strakově akademii, bude muset ještě hodně manévrovat.

---

Kdo by mohl vládnout a s kým:

1. Menšinová vláda ČSSD. Ve dvousetčlenné sněmovně by se musela spoléhat na podporu opozičních stran.

2. Vláda ČSSD a Koalice. Opírala by se o křehkou většinu 101 hlasu.

3. Vláda ČSSD, Koalice a ODS. Nejsilnější vládní varianta, při níž by však jedinou parlamentní opozicí zůstali komunisté. Měla by podporu 159 poslanců.

4. Vláda ČSSD a ODS. Kvůli postojům šéfů obou stran nejméně pravděpodobná varianta, která by však měla ústavní většinu 128 hlasů.

Jak dopadly volby

ČSSD 70 poslanců - hlasů 1 440 279 (30,2%)
Oproti roku 1998 - 4 poslanci

ODS 58 poslanců - hlasů 1 166 975 (24,5%)
Oproti roku 1998 - 5 poslanců

KSČM 41 poslanců + hlasů 882 653 (18,5%)
Oproti roku 1998 + 17 poslanců

Koalice 31 poslanců - hlasů 680 671 (14,3%)
Oproti roku 1998 -8 poslanců

Volební účast 58%