Vlády po válce znárodnily věci mrtvých
České poválečné vlády vylepšovaly státní rozpočet prodejem cenností a uměleckých předmětů, které nacisté zabavili za války Židům a dalším obětem své perzekuce.
Vyplývá to z výsledku rozsáhlého průzkumu českých historiků. Politici přitom museli vědět, že se minimálně o velkou část tohoto majetku mohou přihlásit jeho právoplatní majitelé či jejich dědici. "V roce 1949, tedy rok po nástupu komunismu v Česku, se konala velká aukce, na níž stát zpeněžil značný počet uměleckých předmětů, původně zabavených nacisty a po válce převedených pod státní správu," řekla Helena Krejčová, vedoucí vládou zřízeného Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Jakou přesnou částku komunistická vláda nakonec utržila, je podle ní ale stále předmětem pátrání v archivech. "Tento důležitý dokument se ještě nenašel. My ale předpokládáme, že výsledek aukce znamenal opravdu výraznou pomoc státnímu rozpočtu," uvedla Krejčová. Další, zejména Židům zabavené umělecké předměty, navíc získalo ministerstvo zahraničního obchodu, které je rozprodalo v zahraničí za devizy. Zbytek si pak prostřednictvím Národní kulturní komise přerozdělily nejrůznější české galerie a muzea. Původně přitom umělecké sbírky a cennosti ukradené nacisty a umístěné na území Česka převzala po válce Národní správa majetkových podstat jako takzvaný restituovatelný majetek. "Krátce po válce se tak část předmětů skutečně vrátila restituentům. A to i díky dokonalé evidenci, kterou si vedli nacisté," řekla Krejčová. Jenže evidenční a transportní čísla se při nejrůznějších převozech najednou v Česku začala ztrácet a zabavený majetek se stal předmětem vládního obchodu. "Bylo by ale nespravedlivé svalovat všechnu vinu za tohle nemorální jednání jen na české komunisty. Podobné věci se děly i v dalších evropských státech," tvrdí Krejčová. S tímto názorem však částečně nesouhlasí tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. "Západ se po válce přece jen choval k majetku obětí války lépe než Východ," řekl Kraus. Čeští komunisté například podle něj takzvaně znárodnili i miliony korun z kont, z nichž nacisté financovali a chtěli i nadále financovat transporty Židů a provoz koncentračního tábora v Terezíně. "To byly peníze utržené za prodej majetku nacistických obětí. Vězni si tak vlastně platili jak svůj pobyt v lágru, tak svou likvidaci," uvedl Kraus. V Česku se prostřednictvím různých badatelských organizací podařilo v posledních patnácti letech najít a zároveň vrátit dědicům původních majitelů řádově několik set uměleckých děl zabavených nacisty a po válce umístěných do muzeí a galerií. Pátrání historiků mělo šťastný konec například i pro paní Margaretu Königovou, dědičku židovské rodiny Loew Beerů z Brněnce na Moravě. Paní Königová, dnes občanka Velké Británie, převzala v úterý v Krumlově z rukou zástupců dokumentačního centra i ministerstva kultury sto padesát let starý obraz "Dívčí hlavička" od malíře Lenbacha, nalezený jako její rodinný majetek ve Slezském muzeu v Opavě. "Jsem nesmírně šťastná. Tohle je totiž jediná věc, která se z našich nacisty zabavených sbírek kdy našla," řekla Margareta Königová.
MAREK KERLES
|
obsah | Česká republika |