Písničky jako šestistrunný kickbox

Současný objev české hudební scény si vystačí na pódiu jen s kytarou. Jeden z představitelů "nové vlny domácího folku" pochází ze severu Čech a jeho písně čerpají z poetiky hlášení, která zní v halách obchodního řetězce s potřebami pro kutily.

Písničkářství Xaviera Baumaxy (32) má totiž s folkem, jak mu u nás tradičně rozumíme, společnou jedině snad jen tu akustickou kytaru. Daleko víc se podobá komediálnímu výstupu "na stojáka", hospodskému hecování či rappersky chrleným rýmům.

Bývalý učitel

V zastrčené vsi nedaleko Teplic si u něj novináři málem podávají dveře. "Češtinářský chyby v rozhovoru s Xavierem Baumaxou? To je ostuda!" ukazuje zpěvák na rozhovor v jednom z časopisů. Vystudoval totiž učitelství s aprobací čeština - angličtina. "Peníze a hlasivky mi nedovolily pokračovat, přesně v tom pořadí, jak to říkám," vysvětluje Baumaxa, proč s učením skončil.

Nadšený článek v jednom týdeníku byl také jedním z důvodů, proč ho nakonec vyhodili z další práce, jíž svým jménem vlastně dělal zadarmo reklamu. Psalo se tam totiž, že na koncerty jezdí služebním vozem Baumaxu. "Náš generální ředitel to potom četl na schůzi manažerů obchodu. Celkem trapas, ale hlavně to nebyla pravda," směje se Baumaxa. S obchodním kolosem, v němž jsou lidé na jakékoliv pozici jen nahraditelnými kolečky (tak dnes Baumaxa popisuje své bývalé zaměstnání), se rozloučil koncem června. "Že tam doplňuju zboží, jsem si vymyslel schválně v jednom rozhovoru," upřesňuje a dodává, že není těžké dělat si z nepřipravených novinářů legraci.

Přezdívka či umělecké jméno mu zůstaly. "Líbí se mi, když má umělec ve jménu písmeno X, to měla naposledy Dáda Patrasová jako Xenie. Chtěl bych se zařadit k Martinu Maxovi, Tereze Maxové a Maxim Turbulenc," vysvětluje zpola vážně rodák z Litvínova. Nad domněnkou, že své písničky nabité fórky, narážkami, parafrázemi a parodiemi staví podobně živelným stylem, jakým si zákazníci Baumaxu budují chaty, ovšem zakroutí hlavou. "Že píšu písničky stejně, jako si kutil stluče boudu, to bych nespojoval," vysvětluje a z obalu na kytaru vyloví hrst papírů, na nichž si v průběhu let zaznamenal svoje nápady.

Diváky jsme pozuráželi

"Začínám od textů, takhle třeba vznikla písnička Pan farář," ukazuje zápisník. "Původně je to hlášení z Baumaxu, třeba: Pan Sibal má v kanceláři telefon, děkuji... Tak nás napadlo ,Pan Salomon má v synagoze xylofon', potom třeba ,Snad postý se postí / a pustí prsty tlustý do lahve s utopencem / jeho lákaj láky hustý...'" ukazuje texty popsaný blok. Právě díky skladbě Pan farář o nepřirozenosti celibátu a písničce Penis ("v životě mám jenom jeden problém...") Baumaxu občas nespravedlivě srovnávají třeba s "vulgar-folkem" znojemského Záviše, ale pro písničkáře, jenž vystihl dnešní dobu přiléhavým a zároveň cudným veršem "novodobé mýty / odhalují kýty" je taková škatulka přeci jen těsná.

Název posledního alba Buranissimo Forte pochází z doby, kdy vystupovali s ukrajinským poetou Em. Rudenkem jako básnická dvojice. "Už cestou na pódium jsme diváky pozuráželi, svítili jim do očí baterkou. Pro případ, že by nám vypnuli mikrofon, jsme si brali ještě megafon," vzpomíná Baumaxa a připouští, že kousky podobně laděného komika Andyho Kaufmanna se mu ve Formanově Muži na Měsíci neobyčejně zamlouvaly.

Právě humor v konfrontačním stylu a pohotovost, kterou Baumaxa přičítá vyplavenému adrenalinu na pódiu, posluchače přitahují. Cítí větší zodpovědnost před sedmi stovkami diváků na Střeleckém ostrově než v klubu Rubín, kam se jich vměstná patnáctkrát méně?

"Určitě v tom malém klubu, kde každému vidím do obličeje. Kdyby tam byl Mirek Moravec (paroduje hluboký hlas známého herce), tak se spolu smějeme a pláčeme. Je cítit každej ten nevracecí okamžik." "Nevracecí okamžiky" brzy nabídne řada Baumaxových koncertů nazvaná Socka Tour. Název turné pochází z diskuse pod krátkým rozhovorem na internetovém portálu Novinky.cz.

"Mluvil jsem o písničce Nazijazz, která je o Landovi. Ve skutečnosti pouští strach a spousta lidí má strach z něj, tak se k němu radši přidá. Tvrdil jsem, že uděláme aranže snesitelné pro všechna rádia, aby si to mohlo poslechnout co nejvíc nácků. A někdo v diskusi napsal, že nechápe, jak by se taková socka jako já mohla živit muzikou. To se mi líbilo." Namísto klidných písniček do neklidné doby se tedy od Baumaxy dočkáme spíš další adrenalinové jízdy, štiplavých glos a hříček s pointou, která může, ale také nemusí přijít. Jak říká sám Baumaxa: "Moje písničky jsou prostě něco jako šestistrunný kickbox."

PETR VIZINA, LIDOVÉ NOVINY

obsah | kultura - kultúra