Česká kultura ve Francii v r. 2003

K závěru České sezóny

V prvním čtvrtletí r. 2003 ve Francii doznívala Česká sezóna. V lednu byla slavnostně zakončena v pařížském divadle Théâtre des Champs-Elysées Janáčkovou Glagolskou mší v provedení Národního orchestru z Lille a Pražského filharmonického sboru. Představení se zúčastnili ministři kultury ČR a Francie P. Dostál a J. J. Aillagon a náměstek ministra zahraničních věcí ČR R. Jindrák. Francouzská strana přitom vyznamenala českou generální komisařku O. Kubelkovou - Poivre d´Arvor. V Praze byly oceněny osobnosti z Francie, které nejvíc přispěly k velkému úspěchu České sezóny.

V únoru a březnu zaujaly v Českém centru pořádané akce, výstavy "Miniatury" J. Skalníka a A. Šimotové a Topolova Hodinka lásky ve franc. verzi. Byla vydána monografie V. Kramář, teoretik a sběratel kubismu v Praze.

Česká hudba

Trvale nejúspěšnějším druhem českého umění je ve Francii hudba. Nejvíce je obdivován Janáček. Glagolská mše zněla v Paříži i na podzim (dirigent P. Boulez). Její pastorkyňa se hrála v březnu v Tours a v květnu v Paříži (divadlo Châtelet - v pěveckém obsazení z poloviny českém). Pařížské představení mělo široký mediální ohlas a vynikající kritiky (zvláště Š. Margita v roli Lacy), stejně jako Janáčkovy opery dávané na podzim v Madridu (Osud) a v Ženevě (Káťa Kabanová). Propagátor Janáčka ve Francii G. Erismann dostal v r. 2003 cenu Gratias Agit.

Z dalších skladatelů je nejčastěji hrán A. Dvořák, v počtu nabízených titulů CD jej však předčil J. D. Zelenka. Často bývá na programu i B. Martinů. Méně se hraje B. Smetana, Radio classique mu věnovalo v září zvláštní pořad. Málo jsou známi soudobí skladatelé z ČR. Proto je do svého programu častěji zařazuje České centrum (Kofroň, Kopelent, Riedlbauch aj.). Svoji pozici upevňuje K. Mařatka žijící ve Francii.

Mezi českými interprety si zde drží výsadní postavení mezzosopranistka M. Kožená a Pražákovo kvarteto. I letos vystoupili vícekrát v různých městech Francie včetně Paříže. Vedle nich se zde objevili další čeští umělci, např. kvarteta Škampovo a Kociánovo, harfenistka J. Boušková (koncert i na ZÚ Paříž - k podpisu smlouvy s EU o přistoupení), klarinetistka L. Peterková, klavírista M. Kasík a soubor Florea Bohemica.

České centrum v Paříži

Své místo v povědomí pařížských milovníků jazzu upevnilo České centrum nejen svými trvale vyprodanými jazzovými pátky, ale také velmi úspěšným prvním ročníkem džezového festivalu Jazzycolors, který uspořádalo spolu s dalšími devíti zahraničními kulturními středisky. Festivalové CD bude vydáno v nákladu 5 000 kusů. Hudba je silnou složkou bohatého programu Českého centra, za rok 2003 se uskutečnily více než čtyři desítky koncertů. V roce 2003 připravilo ČC zhruba stejný počet akcí jako v roce 2002, kdy dvě třetiny roku probíhala finančně dotovaná Česká sezóna.

Do širšího povědomí se České centrum dostává i díky spolupráci v rámci Fóra zahraničních kulturních institutů v Paříži (ředitel ČC je jeho místopředsedou). V září se uskutečnil ve většině institutů a center druhý ročník Týdne zahraničních kultur, který měl slušný mediální ohlas. Vedle koncertů, výstav, přednášek a filmů přitahuje ČC návštěvníky i gastronomickými večery a dalšími atraktivními akcemi.

V dalším výhledu hodlá České centrum posílit své aktivity mimo Paříž spoluprací s kulturními subjekty v regionech.

České výtvarné umění

V Českém centru nejvíce zaujaly vedle výše zmíněných dozvuků České sezóny výstavy děl ze sbírky J. Koláře, maleb M. Singera, ilustrací A. Borna pro franc. vydání Tří mušketýrů (v nakl. Gründ) a maleb R. Kameše. Květnovému festivalu fotografie v Lille vévodily výstavy prací D. Hochové, V. Stratila, J. Saudka a P. Baňky. V Biarritz se v červnu s úspěchem představili mladí čeští výtvarníci pracující se sklem (Eliáš, Rybák, Matouš, Exnar, Křen).

Rektor AVU J. Sopko byl pozván jako první zahraniční malíř na Salon v západofrancouzském Valognes v září r. 2003. V Taverny proběhla výstava Z. Barešové.

V říjnu se v Bordeaux uskutečnila výstava ilustrací A. Muchy k Otčenáši. Dominantní událostí pařížského podzimu byla výstava Kořeny abstrakce v pařížském Musée d´Orsay. V celostránkových kritikách celostátních deníků byla rozebírána zakladatelská role F. Kupky. Na výstavu zapůjčila M. Mládková 5 obrazů, Národní galerie 1 obraz. Asociace Le Pont-Neuf představila v listopadu plakáty studentů VŠ z Ústí n. L., Brna a Zlína. Koncem prosince byla otevřena v Remeši výstava "Grand jeu et Surrealisme, jejíž hlavní postavou je J. Šíma.

Český film a divadlo

Český film se může pochlubit festivalovými úspěchy ve Francii. Film Výlet režisérky A. Nellis získal Velkou cenu na pařížském festivalu ženských režisérů. Na festivalu v severofrancouzském Valenciennes dostaly "Divoké včely" B. Slámy Zvláštní cenu poroty a "Nelásky" T. Bařiny hlavní cenu v kategorii studentských filmů.

České filmy však nepronikly až na výjimky do filmových klubů (jichž v zemi ubylo), natož aby se dostaly do širší distribuce. Francouzský divák se mohl v r. 2003 seznámit se současnými filmy jen díky putovnímu kinu bratří Čadíků, které promítalo s pomocí ČC v Metz, Darney, Nancy, Paříži a Lille filmy Indiánské léto, Samotáři a Divoké včely.

České divadlo je ve Francii málo známé. M. Kepel připravil Topolovu Hodinku lásky a uváděl ji měsíc v Českém centru. Ve Sceaux u Paříže se hrálo představení Oráč z Čech podle středověkého díla Jana ze Žatce, a to s výbornými kritikami.

Česká literatura

Česká literatura je ve Francii málo známa. Jedinou výjimkou je M. Kundera. Francouzské vydání jeho posledního románu Ignorance se drželo 7 měsíců mezi nejprodávanějšími tituly. Nakladatelství Gallimard je velkolepě marketingově připravilo celostránkovými texty o Kunderovi a jeho románu měsíc před vydáním a pak den před ním. Ve Francii není významnější nakladatelství, jehož redaktor by se věnoval české literatuře. Šabachovy "Babičky" vyšly v malém lyonském nakladatelství L´Avanturine v minimálním nákladu.

Počátkem roku připravilo Velvyslanectví ČR ve Francii s pařížskou Francouzskou národní knihovnou a s dijonským Institutem polit. věd výstavu "Dopisy Olze" Seriál literárních večerů na téma postavení českého literáta v totalitním režimu měl v ČC J.- G. Páleníček.

Na jarním pařížském knižním veletrhu v r. 2003 ČR nebyla zastoupena.

Prezentace české historie

V Českém centru přednášel bývalý velvyslanec a ministr zahraničních věcí J. Šedivý o vztahu kancléře Metternicha a kněžny Zaháňské.

Středočeský kraj se v dubnu představil v Dijonu výstavou svého kulturního a přírodního dědictví. V Taverny na sever od Paříže začalo v listopadu putování expozice "Krásy a tajemství ČR" po francouzských městech, zajišťované Velvyslanectvím. Vernisáže výstavy seznamující historií českých zemí jsou většinou provázeny přednáškou a debatou o současné ČR.

Na Université Paris I - Sorbonne se v prosinci habilitoval A. Mares, prezident Institutu slovanských studií, na tématu česko-francouzských vztahů v období 1916-36.

MZV ČR

obsah | kultura - kultúra