V USA objevili Ivana Klímu

Spojené státy si dnes stále více začínají všímat zahraničních spisovatelů. Doby, kdy si v Americe často pěstovali v tomto směru kulturní izolaci od všeho "neamerického" jsou už tedy doufejme minulostí. Krátkozraké přehlížení "těch zvenčí", přes skutečnost, že nezanedbatelná část uznávaných Američanů se buď přímo narodila mimo USA nebo patří k druhogeneračním přistěhovalcům, bylo pro americkou veřejnost v minulosti konec konců bohužel dost příznačné v rozličných sférách. Typickým příkladem tohoto jevu však byla zejména literatura. Prosadit svou knihu na americký trh a nenechat ji hned na počátku zaškatulkovat do složky propadáků ,býval velmi náročný úkol.

Doba se však změnila. Svět se semknul a jeden na druhého se dnes díváme s větší důsledností. Dávávme si šanci. Díky tomu mohla Amerika spětně objevit zapomenutý klenot. "Český prozaik, dramatik a bývalý disident Ivan Klíma je literárním drahokamem, který je na Západě nedoceněný," prolétlo americkým tiskem a mnoho čtenářů prestižních periodik si zřejmě nemohlo nepoložit otázku: "Kdo?"

Ivan Klíma - dnes již zralý sedmdesátník, který však nestratil nic ze svého umění mistrně líčit poutavé a hluboké generační příběhy. Americké nakldatelství Grove před nedávnem vydalo jeho román Ani svatí nai andělé (1999) v překladu Geralda Turnera.

Tento u nás poměrně dobře známí příběh tří generací žijících v neustálými změmnami zmítaném Československu (později jen Česku) vyniká snahou o co nejpravdější vylíčení jednotlivých epoch malé země v srdci Evropy a sonda do nitra lidí, kteří zde žijí, činí z tohoto románu velmi poutavé dílo. A jak dokazují odezvy v amerických periodicích, tak nejen pro ty, o nichž Klíma vypráví.

"Ani svatí ani andělé je citlivě vylíčený příběh tří generací Čechů, tápajících po správné cestě v postkomunistickém světě, ponechaném náhle bez pojícího centra," napsal the Boston Globe. Myšlenkou, která je podle autora článku stěžejní k pochopení celého díla, je Klímovo tvrzení, že lidé se nadchnou pro změnu s vírou, že propůjčí jejich životu nějaký nečekaný smysl, ale protože očekávají příchod změny zvenčí, končí v obykle v deziluzi.

Los Angeles Times uvádí, že střídání snové roviny a reality je obrazem toho, jak se mysl spisovatele a jeho hrdinů přesouvá mezi dobami. Postavy jsou jakoby opuštěné historií a v moderních časech se cítí nepohodlně. K závěru článku se ještě dočteme, že právě v Praze se doba často měnila, od německých a ruských tanků po dnešní zástupy turistů, a s tím vším se musí vyrovnávat celé generace hrdinů.