Národní se rozloučilo s Rösnerem

Podle smutečních řečníků Rösner vášnivě miloval svou práci, věřil v ni a vážil si jí, byl svrchovaným profesionálem i při práci v rozhlase, televizi a filmu. Poukázali i na zaujetí, s nímž se věnoval činnosti pedagogické.

Už před začátkem smutečního obřadu přicházeli do hlediště obdivovatelé Rösnerova hereckého mistrovství s kytičkou v ruce, aby mu složili tichou vzpomínku. Katafalk obklopovaly věnce od rodiny, všech ústavních činitelů a mnoha pražských divadel. Květinové pozdravy zaslali i manželé Havlovi, vedení české první scény, Slovenské národní divadlo z Bratislavy, nadace Život umělce, Český literární fond a Lyra Pragensis.

Boris Rösner působil v Národním divadle téměř dvě desítky sezon a vytvořil šestačtyřicet rolí. Naposledy se zde na jevišti ocitl koncem března, kdy předával jednu z cen Thálie.

Svou kariéru uzavřel na vrcholu sil rolí Harpagona, za niž získal před dvěma lety prestižní ocenění - Thálii, cenu Divadelních novin i Alfréda Radoka. V roce 1996 si odnesl ocenění Františka Filipovského za nejlepší výkon v dabingu, před dvěma lety se stal nejoblíbenějším rozhlasovým hercem.

S těžkou chorobou bojoval od loňského května. Do životopisné knížky, jejíž dotisk se právě dostává na pulty knihkupectví, Rösner napsal, že by chtěl umřít na jevišti nebo alespoň v divadelní šatně. Vydavatelství XYZ věnuje výtěžek z jejího prodeje na konto Ligy proti rakovině.

Rösnerovu památku připomene v sobotu i Česká televize, která uvede pořad Úsměvy Borise Rösnera, který se připravoval. Herec se sám podílel na scénáři a vybíral ukázky, k natáčení vzhledem k jeho úmrtí už nedošlo.