Točna neskončí

Plný zvratů je po nástupu nového ministra Vítězslava Jandáka vývoj divadelní točny v zahradě českokrumlovského zámku. Jandákův mluvčí Martin Bezouška před deseti dny potvrdil, že ministr podporuje rozhodnutí svého předchůdce o likvidaci divadla v historické zahradě nejpozději do konce příštího roku. Jandák dokonce písemně pochválil a podpořil záměr agentury Dagonart, která plánuje výstavbu nové točny na jiném místě v Českém Krumlově.

O pár dnů později ale nastal obrat. Po schůzce s českobudějovickým radním Jurajem Thomou a senátorem Jiřím Pospíšilem Jandák podpořil další, minimálně tříleté prodloužení provozu divadla na současném místě. Navíc je prý nakloněn myšlence některých krumlovských radních, kteří chtějí divadlo v zahradě zachovat natrvalo.

"Pan ministr se domníval, že realizace projektu agentury Dagonart mimo zámeckou zahradu je hotovou věcí. Dozvěděl se však, že zatím není jisté, zda by projekt získal všechna potřebná povolení," tvrdí Bezouška. Ministr je prý přesvědčen, že točna by měla být zachována na původním místě až do té doby, než bude nalezeno jiné, pro památkáře přijatelné řešení. A takovým řešením může být podle něj mobilní točna, která by v areálu zámecké zahrady stála pouze během divadelní sezony.

Památkáři: Točna do historické zahrady nepatří. Podle původní dohody ministra Pavla Dostála s městem České Budějovice, které krumlovskou točnu vlastní, měla konstrukce zmizet ze zahrady nejpozději do roku 2006. Památkáři jsou proto z Jandákova postoje rozpačití.

"Provoz točny v zahradě se prodlužoval už třikrát, a to proto, aby vlastník získal čas na splnění svého slibu - že divadlo v zahradě zlikviduje a postaví jinde," říká ředitel českokrumlovského zámku Pavel Slavko.

O záchranu divadla bojují někteří krumlovští a českobudějovičtí radní a také senátoři. Řada památkářů však tvrdí, že jde o časovou shodu s blížícím se předvolebním obdobím. "Mohu jen zopakovat, že moderní divadelní konstrukce do zahrady zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO prostě nepatří," tvrdí kastelán Slavko.

MAREK KERLES

obsah | kultura - kultúra