K 115. výročí prvního zdeneckého divadla

V období 1923 až 1941 bylo ve Velkých Zdencích sehrálo na 50 divadelních představení. Divadlo nehráli jenom besedňáci, ale i hasiči, školáci a po založení Besídky venkovského dorostu v roce 1935 divadelní činnost obohatila také velkozdenecká mládež. Na zdeneckých divadelních prknech se vystřídalo mnoho ochotníků. Před druhou světovou válkou hráli divadla nejčastěji: Alois Podhola, Emil Mrázek, Fráňa Drábek, Růžena Zahálková a Liduška Myslivečková. Nesmělo by se zapomenout ani na Augustina Mži-ka, Antonína Zámostného, Slávku Žukovičovou-Máchovou, Bohumila Hanušku.., kteří byli nositeli veškerého kulturního života v osadě a také režiséři divadel.

Velkozdenečtí besedňáci přispěli k založení České besedy v Malých Zdencích v roce 1932. Největší podíl na založení Besedy v Malých Zdencích měl velkozdenecký rodák Antonín Macháček, který se do malých zdenců přiženil a byl jedním z průkopníků malozdeneckého divadelnictví. Již v roce 1932 sehráli malozdenečtí desedňáci své první divadlo Zámecké strašidlo. I tam byli ochorníci velice činní, a když byla v roce 1938 založena Besídka venkovského dorostu, nacvičovala se ročne dvě až tři divadla a navíc do osady zajížděly se svými představeními okolní Besedy. Můžeme říci, že Velké a Malé Zdence měly již před druhou světovou válkou velký počet milovníků divadla.

Po druhé světové válce Velké zdence značně utrpěly reemigrací krajanů do Československa, proto divadlo ožilo až po roce 1950. Období mezi lety 1950 a 1960 však patří k nejlepším rokům velkozdeneckého divadelnictví. Ročně se nacvičila nejméně dvě divadla, s kterými se konala spousta zájezdů. Výkony herců byly na vysoké úrovni. Svědčí o tom i fakt, že herec Jarda Ontl dostal úlohu v jugoslávském filmu "Opasan put". Kromě Jardy Ontla často hráli: Franta Janáček, Slávek Krčma, paní Skopcová, slečna Lenochová, strýc Frýda, Vrbičtí a spousta mladších divadelníků. Vynikajícími reřiséry byli Josef Soukup a Josef Zámostný.

V dalším desetiletí (1960-1970) začal úpadek divadelnictví ve Velkých Zdencích. Přece však velkozdenecké obecenstvo mohlo ročně shlédnout alespoň jedno divadlo buď domácích divadelníků nebo hostujících ochotníků z okolních osad. Režie se jednu dobu chopila Zlata Skenderová. Zájem o divadlo klesal všeobecně, projevoval se nedostatek herců, ale i diváci raději sledovali televizní programy doma, než aby sledovali výkony svých ochotníků.

V malých zdencích došlo také v poválečném období k rozkvětu divadelního ochotnictví, bylo to v letech 1950-1962. Divadla nacvičovala skupina zkušených ochotníků, takže to bylo období nejlepších divadelních představení a výkony herců sklízely uznání tehdejší divadelní kritiky. Pod vedením režisérů Josefa Soukupa z Velkých Zdenců a později Josefa Nykla jako herci vynikali: Josef Kurela, Alois Kmoch, Karel a Josef Lacinovi, Karel Vaňous, Alois Dvořák, Karel Bažant, Zdenka Lacinová, sestry Horynovy, Stázička Jaseková, Vlasta Macháčková, sestry Truhlářovy, Mirko a Růžena Krejčovi a spousta dalších mladších ochotníků. Hodně času divadlu věnoval i tehdejší malozdenecký učitel Stjepan Žagar. Divadla se v Malých Zdencích hrála až do 80. let minulého století; hrála se však jen občas a vystupovala v nich převážně malozdenecká mládež.

Po delší přestávce se o oživení divadelní činnosti ve Zdencích pokouší již několik let skupina mladých ochotníků České Besedy Velké a Malé Zdence. Mají za sebou již několik úspěšných představení. Jejich specialitou jsou kratší satirické hry, které si sami píší.

Ve své ochotnické činnosti pokračují i letos. Na 31. ledna připravili pro milovníky divadla výhradně divadelní večírek, kdy kromě letošní zdenecké premiéry shlédnou diváci i představení ivanoselských ochotníků.