Dr. Alfred Bader: Štědrý patron českých chemiků

Světově známý podnikatel, chemik, multimilionář, kunsthistorik, self-made man, zakladatel firmy Aldrich, filantrop, sběratel vlámských mistrů, podporoval již od šedesátých let české chemiky ekonomicky, jak bylo možno. Důvodem může být i to, že se sám považuje za Čecha.

Dr. Alfred Bader, který se narodil 28. 4. 1924 ve Vídni v položidovské rodině Elisabethy hraběnky Serényiové a Alfréda (rytíře) Badera, své rané mládí prožil zčásti na Moravě. Ve věku 14 let byl poslán do Anglie, aby unikl nacistické persekuci. Po začátku války byl deportován do Kanady a internován. Po propuštění studoval chemii na Queen's University, Kingston, Ontario. Po ukončení studia v r. 1945 odešel na studijní pobyt na Harward, kde pracoval v oblasti chemie chinonů s Louisem Fieserem a v r. 1950 získal titul PhD. Poté Dr. Bader nastoupil u Pittsburgh Plate Glass Company v Milwaukee, jako výzkumník v oddělení barev. V r. 1954 zúročil patent na přípravu bis-fenolové kyseliny, za který společnost PPG získala milion dolarů od firmy Johnson Wax - což se stalo prvým úspěšným obchodním vítězstvím mladého chemika.

Již v době práce na svém doktorátu měl problémy s nákupem chemikálií v drobném, neboť velké chemické firmy se nechovaly k "malým zákazníkům" příliš vstřícně. Rozhodl se proto se svým přítelem právníkem založit firmu Aldrich Chemical Copany, ve které nejprve prodávali chemikálie připravené studenty ve školním praktiku. Jméno firmy pochází od jména dívky jeho přítele, hodili si tehdy čtvrťákem o to, po čí dívce firmu pojmenují; Bader prohrál. Přestože z počátku neměl obchodní zkušenosti a i 500 dolarů, které potřebovali na založení firmy jim dělalo potíže, firma se rozrostla a stal se z ní světový gigant.

V šedesátých až osmdesátých letech podporoval české chemiky tím, že od nich barterovým způsobem odkupoval "přebytečné" vzorky chemikálií a poskytoval jim za to produkty fy Aldrich, což byl jeden ze způsobů, jak Dr. Bader vybudoval během let katalog o téměř 10 tisíci položek (ale i způsob, kterým se čeští chemici dostávali k tolik potřebným zdrojům, které jim těžkopádné plánování dovozních organizací blokovalo práci asi tak, jako Baderovi při práci na jeho doktorátu). V roce 1970 se fa Aldrich spojila se společností Sigma sloužící biochemikům a stala se tak gigantem i v oblasti biochemie. Aby toho nebylo dost, Dr. Bader založil v roce 1968 světoznámý časopis Aldrichimica Acta, který se stal užitečnou pomůckou chemiků a je jí dodnes (jeho "impakt faktor" 7,846 by mu mohl závidět leckterý "renomovaný" časopis) a jemuž vtiskl nepominutelný ráz tím, že na jeho titulních stranách zpočátku zveřejňoval reprodukce obrazů vlámských mistrů ze své početné, světoznámé sbírky.

Dr. Bader se stal jedním z nejúspěšnějších a nejznámějším chemiků na vědeckém i obchodním poli. Vědecky se soustředil na uplatnění soudobých metodik ve výzkumu historických obrazů, o čemž napsal i monografii a přednášel po celém světě. Proslýchá se, že i v Národní galerii v Praze kritizoval popisy některých obrazů.

Jeho filantropická aktivita přerostla po roce 1989 v několik významných forem. Dr. Bader ustanovil finanční jistiny (vždy ve výši cca milion dolarů), z jejichž úroků jsou hrazena "navždy" stipendia výhradně českým studentům chemie na významných světových universitách jako je Harward University, Imperial College of London, University of Pennsylvania a Columbia University. Alfred Bader se svou manželkou Isabelou zřídili (a financují) na Masarykově universitě v Brně, v naší zemi zatím neobvyklou profesuru, "Josef Loschmidt Chair". Dr. Bader rovněž poskytuje stipendia i studentům vlámského malířství a judaistiky. Vrcholem angažovanosti pro českou chemii bylo zřízení prestižní Ceny Alfreda Badera která je každoročně udělována od roku 1994 mladému českému organickému chemikovi do 35 let a je spojena s udělením finanční prémie ve výši 100 tisíc korun (u které dr. Bader m.j. velmi těžce nese, že musí být zdaněna daní z příjmu). V roce 2001 byla zřízena a r. 2002 poprvé udělena i Baderova cena za bioanorganickou a bioorganickou chemii. Finanční prostředky pro tyto ceny poskytuje Dr. Bader a uděluje je Česká společnost chemická na základě rozhodnutí příslušné dvanáctičlenné komise, které pracují pod předsednictvím prof. Oldřicha Palety (VŠCHT Praha) a prof. Tomáše Trnky (PřF UK Praha). Přihlásit se do konkursů může každoročně kterýkoliv český chemik splňující požadavky statutu ceny; chemika může přihlásit i škola či pracoviště. Informace o stipendiích a cenách podá sekretariát České společnosti chemické (222 210 184 či 221 082 383).

V prvém roce soutěže o cenu Alfreda Badera v roce 1994 zvítězil RNDr. Ivo Starý, CSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Praha, v dalších pak: 1995 RNDr. Martin Smrčina, CSc., z Katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha, 1996 Dr. Ing., Vladimír Havlíček, z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Praha, 1997 Ing. Pavel Lhoták, CSc., z Ústavu organické chemie Vysoké školy chemicko-technologické, Praha, 1998 Ing. Michal Hoskovec, CSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Praha, 1999 Ing. Michal Hocek, CSc., z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Praha, 2000 Dr. Ing., Vladimír Církva, z Ústavu chemických procesů AV ČR, Praha, 2001 doc. RNDr., Milan Pour, PhD, z Farmaceutické fakulty UK, Hradec Králové. V roce 2002 byli vyznamenání RNDr. Radek Marek, PhD, z Národního centra pro výzkum biomolekul, PřF Masarykovy univerzity Brno, za bioorganickou a bioanorganickou chemii a Mgr. Štěpán Vyskočil, PhD, z Katedry organické a jaderné chemie PřF University Karlovy, Praha, za chemii organickou. Tím byl mezi mladé talentované chemiky rozdán onen prvý milion korun. Cena je jako každoročně předávána na konferenci ČSCH a ta poslední byla předána 22. listopadu na Konferenci o organické, bioorganické a farmaceutické chemii v Nymburku.

Prestiž těchto ocenění spočívá nejen v úrovni soutěže ale i v tom, že podobné ceny A. Badera jsou za analogických podmínek udělovány např. v USA, Kanadě a Velké Britanii. Dr. Bader tak hmatatelně pomáhá těm nejlepším, nejen významnou částkou (která odpovídá přibližně základnímu ročnímu platu mladého učitele na vysoké škole či výzkumníka v ČR), ale i tím, že jim tak propůjčuje renomé, uznávané v celém odborném světě. Česká společnost chemická, jako nejstarší a největší profesní organizace chemiků v ČR (a jedna z nejstarších na světě) propůjčuje ceně svůj odborný kredit a záštitu, podobně jako sesterské společnosti v zahraničí.

Dr. Bader, přestože česky umí jen několik slov, zdůrazňuje své české kořeny a je na ně hrdý. Kromě toho, že přispěl k znovuobjevení zásluh českého rodáka Josefa Loschmidta (Bader rád zdůrazňuje farní doklad z fary v Počernech u Karlových Var znějící na jméno Lošmíd) o chemii - např. o objev struktury benzenu, podporuje Čechy, zvláště mladé, kde jen může. Za své zásluhy o rozvoj české chemie byl Dr. Bader odměněn nejvyššími vyznamenáními České společnosti chemické. Podpora mladých odborníků v naší republice od Dr. Badera by jistě zasloužila i veřejného uznání.

Autor je místopředseda České společnosti chemické a president Asociace českých chemických společností

PAVEL DRAŠAR

obsah | osobnosti