Tomáš Baťa: guru světových manažerů

Podnikatelský styl zlínského průmyslníka je i sedmdesát let po jeho smrti cestou jak řídit úspěšnou firmu Své impérium založil Tomáš Baťa v předminulém století. Jeho podnikatelský styl však používají renomované firmy po celém světě dodnes. Pojem Baťovo řízení zná každý absolvent americké i evropské školy obchodu. Svět se za tu dobu změnil k nepoznání. Průmyslovou společnost vystřídala éra informací. Hodnoty, na nichž postavil svůj úspěch zlínský obuvnický král, však dodnes zůstávají pilířem moderního podnikání.

Kvalita za přijatelnou cenu

Dnes to zní jako klišé. Když však Tomáš Baťa přišel s touto myšlenkou v začátcích svého podnikání, byla revoluční. Jako první podnikatel postavil zákazníka na piedestal. Všechno, co firma dělala, jak přemýšlela, co nabízela, bylo řízeno přáním zákazníka. Baťovo heslo znělo: Nabídnout zákazníkovi víc než minimum, které žádá. Cena by však neměla být vyšší než za ono žádané minimum. Tato strategie je dnes jednou z nejostřejších zbraní v branžích s nejsilnější konkurencí. Marketingoví mágové hledají cesty, jak zákazníkovi k tomu, co původně požadoval, přibalit co nejvíc výhod. Na trhu jsou tisíce téměř stejných výrobků. Vyhrává však ten, kdo nabídne co nejvíc. Reklamní kampaně na spotřební zboží mobilními telefony počínaje a módními oděvy konče jsou kreativními variacemi na téma "něco speciálního navíc".

Baťa prorazil ve své době tím, co nám už dnes připadá běžné: důrazem na obchod a reklamu. Odmítl, aby se boty s jeho značkou prodávaly v běžných obchodech. Ty nemohly zajistit kvalitu prodeje a vstřícné chování k zákazníkům, jaké Baťa žádal. Vybudoval vlastní síť osobitého stylu. "Trh je důležitější než výroba," cituje Baťova slova Zdeněk Rybka v knize Zásady Baťova systému řízení.

Tomáš Baťa se o tom poprvé přesvědčil, když odešel v roce 1891 jako patnáctiletý do Vídně a začal spolu se sestrou vyrábět boty. Neměl peníze, jen startovní půjčku, neznal trh, jazyk, ani zemi. Všechno úsilí napnul na výrobu. Jeho boty však byly neprodejné. Právě tehdy si uvědomil, že trh je nejdůležitější. Toto přesvědčení zesílilo, když pracoval rok jako řadový zaměstnanec pro Forda v Americe.

Bez zodpovědnosti je úspěch nemožný

Námezdní práce dělníků bez osobní motivace, odpovědnosti a vztahu k firmě - tak řídili továrníci své podniky na začátku průmyslové éry minulého století. Baťa rychle pochopil, že s lidmi bez motivace obtížně prorazí.

"Mým cílem nebylo vybudovat firmu. Potřeboval jsem vychovat lidi, kteří budou dobře sloužit zákazníkům. Teprve s nimi jsem mohl vybudovat firmu," říkal Baťa. To, čím uspěl jako manažer, dodnes chybí mnoha českým šéfům: svým podřízeným dával pravomoci a odpovědnost. Vytvořil systém samostatných oddělení se zodpovědným vedoucím. Tento styl panoval všude od dílen přes obchod až po nejvyšší vedení. Lidé tak mohli přímo zasahovat do řízení firmy. Změnil jejich myšlení, chtěl z nich udělat podnikatele. Každý byl motivován, aby s co nejmenší námahou dosahoval nejlepších výkonů a snažil se o co nejvyšší zisk. Každá dílna měla samostatný účet a lidé byli placeni podle zásluh. Výkon a nasazení rychle rostly. V moderních světových firmách platí Baťovy zásady dodnes. Podniky motivují své zaměstnance tím, že jim kromě platu nabízejí i právo koupit si akcie. Jejich cena se houpe podle úspěchu firmy.

Nízká kultura podnikání přináší chudobu

Baťa byl hluboce přesvědčen, že bohatá může být jen země, kde panují velmi vysoké standardy kultury podnikání. Ekonomická historie 20. století jeho přesvědčení bez výhrad potvrdila. Mezi nejbohatšími zeměmi světa nejsou státy s mafiánskými obchodními praktikami. Pilířem podnikatelské kultury byl pro Baťu i vztah k zaměstnancům. Staral se, aby měli solidní životní úroveň. Organizoval pro ně výstavbu firemních bytů a domků. Platil školení, firemní nadstandardní lékařskou péči. Založil banku, kde si lidé spořili, aby sami mohli začít podnikat.

Úspěšné firmy používají dnes podobnou strategii. Vědí, že kvalitní lidi si musí udržet. Proto jim nabízejí kromě platu další výhody: služební auta či mobilní telefony k soukromým účelům, platí jim další studium.

Doprovod k mé poslední vůli

První podmínkou prospívání našeho závodu jest, abyste se nedomnívali, že závod jest jen Váš, jen pro Vás. Závod náš nebyl k tomu účelu zbudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelům. Vyšší pohnutky to byly, které na nás působily, abychom potlačovali své vášně a choutky, pokud jsme je viděli závodu škodlivý. Nebylo to jednou, co jsme byli odhodláni životy své obětovati ve prospěch závodu, a nejeden z naší rodiny jemu za oběť již padl. To se nedělá jen proto, aby se zajistil majetek. V rozvoji našeho závodu spatřovali jsme rozvoj a zajištění blahobytu celého našeho kraje. Bylo naší chloubou a pohnutkou k další, neúmorné práci, vidouce, že závodem naším přinášíme nový, do toho času nepoznaný život do našich krajů, že zvedá se jeho rozvojem všeobecný blahobyt a vzdělání našeho lidu. Byla to touha tvořit, poskytnouti stále a stále většímu množství lidu účasti na výhodách, které náš závod jak zaměstnancům, tak zákazníkům poskytoval. Pokud budete této velké ideji sloužiti, potud budete ve shodě se zákony přírodními i lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovati sám na sebe, jakmile přestanete sloužiti svým závodem všeobecnu, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně.

---

Tomáš Baťa

* Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně.

* V osmnácti letech ve Zlíně založil se sourozenci obuvnickou firmu.

* Rok 1904 prožil jako řadový zaměstnanec v automobilce Ford v USA.

* Ve 20. letech 20. století se Baťova firma rozšířila do mohutného průmyslového koncernu.

* Ve světové konkurenci prorazil svou proslulou organizací práce: vysokou produktivitou, špičkovými technologiemi, samosprávou dílen, zodpovědností zaměstnanců za zisk a ztrátu.

* V letech 1923-1932 byl ve Zlíně starostou.

* Zahynul při leteckém neštěstí 12. 7. 1932.