Přibyslav si připomněla slavného rodáka, exilového vědce Jana Bechyněho

Až dosud se v Přibyslavi připomínalo jméno jiného slavného člena rodu Bechyňů: "Za zmínku stojí akademik Stanislav Bechyně, který byl průkopníkem železobetonu a architektonických děl na bázi této technologie. Byl kupříkladu prvním návrhářem Nuselského mostu v Praze," uvádí přibyslavský místostarosta Michael Omes. Synovec Stanislava Bechyněho Jan se v Přibyslavi narodil v roce 1920. Po maturitě se chtěl věnovat studiu entomologie, místo toho byl ale za 2. světové války totálně nasazen do škrobárny. Jen díky odvaze jejího majitele, který Jana Bechyněho před německými úřady kryl, mohl místo toho pracovat jako asistent entomologického oddělení Národního muzea v Praze. Už v roce 1948, tedy jako osmadvacetiletý začínající vědec, byl pozván na stáž do Mnichova a po únoru se rozhodl, že se do komunistického Československa už nevrátí.

"Působištěm Jana Bechyněho se staly jihoamerické země: Salvador, Panama, Kostarika, Nikaragua, Honduras, Venezuela, Equador, Peru, Kolumbie, Brazílie. Tam také získal členství v entomologických společnostech a aktivně pracoval na různých mezinárodních kongresech." upřesnil Michael Omes. A Ivo Kovář z entomologického oddělení Národního muzea v Praze k tomu dodává: "Byl významný specialista na čeleď Chrysomelidae, to znamená mandelinky. Publikoval mnoho velice významných prací, protože byl specialista na systematiku, to znamená základní vědu, poznání jednotlivých druhů."

Žádná z téměř dvou set prací, které za svého života Jan Bechyně napsal, však nebyla přeložena do češtiny. Pro českou vědu světově proslulý entomolog jakoby neexistoval. V době totality o jeho vědeckých úspěších mnoho nevěděli dokonce ani jeho příbuzní v Přibyslavi: "Přeci jenom jeho sláva a proslulost byla zahraniční a sem nic neproniklo. A když se nám dostaly do rukou nějaké jeho publikace, byly většinou cizojazyčné a v jazycích pro nás téměř neznámých, španělsky, latinsky, a já jako malý kluk jsem si v tom moc nečetl," přiznává Bechyňův synovec, historik a profesor havlíčkobrodského gymnázia Jan Bechyně. Jeho strýc se do Československa už nikdy nevrátil, zemřel před dvaatřiceti lety ve Venezuele. Pamětní desku na jeho rodném domě odhalila přibyslavská radnice k Bechyněho nedožitým pětaosmdesátinám.