Český starosta Chicaga Antonín Čermák ve staré vlasti

Z řad českých krajanů ve Spojených státech vzešla nejedna významná osobnost. Snad nejznámější ze všech byl kladenský rodák Antonín Čermák.

Z chlapce, který musel do svých třinácti let pracovat v dolech, se Antonín Čermák dokázal tvrdou prací i vytrvalým studiem po nocích vypracovat. Vyvrcholení jeho vzestupu přišlo v roce 1931, když byl zvolen starostou Chicaga ve státě Illinois. Letos si připomínáme hned dvě jubilea: uplynulo 70 let od jeho tragické smrti a na 9. května připadlo 130 výročí jeho narození. K těmto údajům je nutno ještě dodat, že Antonín Čermák se narodil 9. Května 1873 chudé rodině kladenského havíře, který se v roce 1875 odstěhoval s rodinou za prací do Ameriky, a že zemřel dne 6. března 1933 na následky atentátu v Miami na Floridě, kde byl zasažen střelou sicilského atentátníka, údajně určenou presidentovi Roosveltovi.

Na Antonína Čermáka má hezké vzpomínky Praha a další naše města. Nejpopulárnější Čechoameričan přijel do tehdejšího Československa 4. srpna 1932. Jeho první zastávkou byly Karlovy Vary. S doprovodem, ve kterém byla i jeho dcera Ella, její manžel doktor Frank Jirka a vnučka Vivian, se ubytoval v hotelu Pupp, kde vzápětí přijal řadu významných osobností. President Tomáš G. Masaryk, jenž v té době dlel v Topolčiankách, vyslal za Čermákem svého syna Masaryka, což byla jistě správná osoba, neboť i on se vyznačoval nesmiřitelným odporem k prohibici a navíc velmi dobře znal Chicago, kde sám byl na zkušené v letech 1908-12. Čermák si však nedal pokoj ani během beztak krátké lázeňské kůry a vedl řadu důležitých pracovních rozhovorů. Například s ministrem obchodu Josefem Matouškem projednával československou účast na nadcházející Světové výstavě v Chicagu, která se nesla pod heslem STOLETÍ POKROKU. Poté se v doprovodu Jana Masaryka vydal na cestu do Prahy. To bylo 8. srpna roku 1932.

..."V Praze, která byla vyzdobena prapory, byl slavný rodák očekáván tisícihlavými zástupy," popisuje Čermákův vjezd do ulic hlavního města dobový zpravodal..." Jenom stěží a zvolna se prodíralo auto se vzácným hostem po Václavském náměstí, které jakoby znovu prožívalo nadšení sletových svátků. Při vystoupení z automobilu byl starosta se svou družinou pozdraven fanfárami z Libuše hranými na balkonu hotelu. Před budovou hotelu ŠRUBEK, kde byl chicagský starosta ubytován, stály tisíce lidí, kteří neustávali provolávat slávu, dokud slavný rodák nevystoupil na balkón a nepromluvil několik slov. Hřímavé a neutuchající NAZDAR! bylo odpovědí na český projev. Mluvě k jásajícímu lidu prohlásil starosta Čermák, že styky mezi Amerikou a Československem jsou výtečné a jméno české nabývá čím dál lepšího zvuku. Mnoho Čechů bydlí v chicagu a svojí pilností, občanskými ctnostmi jsou skvělým příkladem české hospodářské nezávislosti..."

Slavnostní přijetí uspořádal Čermákovi rovněž pražský primátor Karel baxa. Po uvítání na radnici položil chicagský starosta věnec u hrobu Neznámého vojína, načež si prohlédl komnaty a prostory historické budovy. Když ho uvedli do středověké mučírny a ukázali nástroje, kterými byli neplatiči berní donucování zaplatit, Čermák za všeobecného smíchu prohlásil, že kdyby chtěli v Chicagu zavést tuto methodu, tak by k tomu potřebovali nejméně devět takových mučíren.

Ve večerní promluvě do československého rozhlasu Čermák propagoval Chicago. Ujistil posluchače, že se mění jeho charakter, že není městem bankrotu a ani největším zločineckým centrem Ameriky. Rovněž zdůraznil, že Chicago je druhým největším českým městem ve světě, které předstihuje pouze Praha.

Krásné zážitky přinesl Čermákovi 10. srpen 1932. V doprovodu deseti automobilů a po celé trase nadšeně pozdravován zástupy lidí přijwl do Kladna. Podle odhadu se na zdejším náměstí tehdy sešlo na dvacet tisíc lidí, kteří vzácného hosta málem ušlapali. Ve starobylé zasedací síni kladenské radnice byl Čermák ppřivítán starostou Kindlem a členy městské rady. Davy před radnicí si voláním vynutily, aby chicagský starosta vyšel na balkón a promluvil. samozřejmě hovořil česky... "Jsem sťastný, že se opět nacházím na Kladně, kde jsem se narodil," řekl za bouřlivého potlesku a dodal:..." A jsem hrdý na to, že tak, jak mnozí z vás zde přítomných, jsem já začínal skromně na šachtě..."

Plzeňsko, odkud se též hodně lidí vystěhovalo do chicaga, vítalo Čermáka 11. srpna 1932. Účel jeho návštěvy v západočeské metropoli stručně a výstižně vysvětlil plzeňský deník NOVÁ DOBA, který v den jeho příjezdu napsal, že 120 tisíc Čechoslováků, přijíždí do plzně na pozvání městské rady a jeho návštěva má také praktický účel: chce získat plzeňské velkopodniky k účasti na Světové výstavě v chicagu, která se koná příští rok..." Ovace Čermákovi opět připravily četné davy na plzeňském náměstí Republiky. Když host viděl, jak upřímně je Plzeňany vítán, rozhodl se pronést kratší řeč, ve které prohlásil, že o nadcházejících presidentských volbách v Americe dojde určitě je zrušení prohibice. To samozřejmě mezi občany světové metropole piva vyvolalo živý ohlas. Tento argument pak zopakoval i ve svém oficiálním projevu na plzeňské radnici, když řekl: ..."Jsem přesvědčen, že až v listopadu zvolíme presidenta, tak zrušíme prohibiční zákon a nový president Franklin Roosevelt bude na tom s námi spolupracovat..."

Čermák pak se svým doprovodem zavítal do Škodových závodů, kde ho pozdravil závodní ředitel Stieber. Po prohlídce některých provozů, kde vysoce ocenil úroveň práce škodováků, následovala návštěva světově známého Měšťanského pivovaru. Tam si v doprovodu předsedy správní rady Dra. Krofty prohlédl zejména novou varnu pivovaru, spilky a proslulé plzenské sklepy. Exkurze skončila tradičně u první pánve, ve které se ve čtyřicátých letech 19. století začalo vařit plzeňské pivo.

Následující den dne 12. srpna 1932 seděl Čermák známému českému sochaři a medailérovi Otakarovi Španielovi s tím, že jeho bronzová busta bude poslána na světovou výstavu Století pokroku a po jejím skončení zpět do Kladna, kde měla být umístěna na starostově rodném domku. I tento den měl čermák v hlavním městě patřičné tempo setkání s představiteli Čs. obce sokolské, která měla svoji významnou pobočku i v Chicagu, II.,. schůzka s představiteli československého obchodního a průmyslového světa ve Veletržním paláci, pokládání věnců na Olšanských hřbitovech.

Čermákův pobyt vyvolal u nás tehdy velký ohlas. Dokonce se objevili i chtráci, kteří se chtěli na jeho technickém zajistění náležitě přiživit. Svědčí o tom například skutečnost, že se k jejich doprovodu "takticky" přimísila vozidla asi dvou nebo tří cestovních pražských kanceláří, která vůbec nebyla objednána a ani potřebná. Ovšem fakturu na pražskou radnici čile zaslali:.."pravda je, že jsem se stále v době pobytu starosty Čermáka v ČSR proti vtíravým službám některých majitelů cestovních kanceláří, jako pana K. Bergera, pana O. Doležala a dalšího pána, tuším majitele anebo spolumajitele firmy J. Tichota, bránil, ba tyto přímo zakázal," píše organizátor návštěvy Ing. Sokol primátorovi baxovi v dopise z 19. října 1932 a dodává: ..." Tito pánové připojovali se vždy k průvodu pana starosty Čermáka se svými vozy a svými hosty bez našeho vazvání a bez objednávky z naší strany..." Na závěr pobytu se Čermák setkal s prezidentem Tomášem G. Masarykem v jeho letním sídle v Topolčiankách na Slovensku. Masaryk byl viditelně nakloněn myšlence reprezentační části Československa na Světové výstavě v Chicagu. Po delším rozhovoru odjel Čermák se svým doprovodem do Zlína, kde si prohlédl Baťovy závody. Odtud cestoval přes Polsko do Británie. Nemohl tušit, že je v rodné zemi naposledy.

HOSPODÁŘ

obsah | osobnosti