Karel Gott: zlatý hlas z Plzně

Profesor Karenin, jediný žák Fjodora Šaljapina, připravil na uměleckou dráhu největší stálice české populární hudby. "Vím, že se asi nebudou věnovat opernímu zpěvu. Ale kdo dostane tuto hlasovou průpravu, nemusí se o svou kariéru bát, ať už bude zpívat cokoli," říkal o svých svěřencích. Nejpilnější byl Karel Gott.

Zatímco pohodlnější Milan Chladil zůstal spíše u barytonu, Gott to svou pílí dotáhl pod Kareninovým vedením v poctivém, opřeném falzetu až na dvoučárkované cis. Profesor se smířil s tím, že ztratí svou operní ovečku, již tehdy však prorokoval svému studentu i na poli lehké múzy slavnou kariéru. A to nejen kvůli kvalitnímu hlasu, ale především poznal osobnost. Říkával tomu boží jiskra…

Uběhlo více než čtyřicet let a Karel Gott se stal osobností světové populární hudby. Do poměrně úzké společnosti prominentů vstoupil prakticky jako jediný z východní Evropy. Slogan Zlatý hlas z Prahy se stal skoro jeho mezinárodní ochrannou známkou. Zpívá většinou střední proud, což mnohým zní poněkud pejorativně. Jenže právě v této oblasti je na špičce taková konkurence, že se nic neodpouští. Zvlášť když se někdo odváží přijít mezi kolegy jako jiskřivý tenor a s kantilénou. Doma se proslavil jako největší sběratel Zlatých slavíků, což možná zároveň vyvolává rozpaky ortodoxních zastánců ostatních žánrů populární hudby i úvahy nad tím, proč se čtyřicet let nenašel vážnější konkurent. Dalo by se říci: hlas, jaký se narodí jeden za sto let.

Nový idol pro novou dobu

Narodil se 14. 7. 1939 v Plzni a chtěl být malířem. Místo toho se jako elektrikářský učeň ČKD v roce 1957 snažil dosáhnout úspěchu v soutěži tvořivosti mládeže jako zpěvák. "Gott. Slabé, závadné, pomýlené. Nepostupuje," zněl výrok poroty. Nadšeno nebylo ani publikum. Stále vládli barytonoví elegáni. Za oceánem Dean Martin zpívá slavné Volare, u nás Rudolf Cortéz drtí srdce žen svou Nelly Gray. Do toho přichází hubený mladík s rozjásaným tenorem a způsobuje spíše šok. Nebere do ruky kytaru a nezbytnými třemi akordy a "bigbítovým" zpěvem neoslňuje vrstevnice. Chce skutečně zpívat. Laici jsou rozpačití, ale odborníci zbystřili pozornost.

Mezi nimi i Karel Krautgartner či legendární kapelník Jaroslav Malina, který zve Karla Gotta, ještě pod pseudonymem Karel Matějíček, do kavárny Vltava. Dostal se do dobré společnosti skutečných profesionálů, navázal tak na nejlepší tradice české písničky, je třeba znám jeho obdiv k Arnoštu Kavkovi. Na rozdíl od jiných se nevymezoval vůči jednotlivým hudebním stylům. Dokázal zpívat swing, country, rock či dokonce lidovku, ale vždy stejně čistým hlasem.

Přichází vzrušená doba let šedesátých. Vše se mění, tančí se twist i rock and roll, hvězdy včerejška zhasínají, nové vybuchují. Vznikají divadélka malých forem, kolem nichž se vše nové otáčí. Karel Gott se stává na chvíli zpěvákem Semaforu. Zpívá o očích sněhem zavátých a český svět mu leží u nohou. V roce 1965 zakládá s Jiřím a Ladislavem Štaidlovými divadélko Apollo. Hit střídá hit a země ve středu Evropy má skutečnou pěveckou celebritu. Píše se rok 1967 a Karel Gott odchází na sedm měsíců zpívat do Las Vegas. V oblasti jazzu a populární hudby jsou USA oproti Evropě jinou planetou, v obrovské konkurenci se měří jiným metrem. Pokud zazáří někdo z neanglicky mluvícího světa, jde o zázrak. Ten se stal. Gottovi klepou na rameno legendy. Domů se vrací jako sebevědomá hvězda v tom nejlepším slova smyslu. Jezdí po Evropě, získává přezdívku Zlatý hlas z Prahy. Jeho doménou je Německo, kde vydává u Polydoru své desky. Ani zde úspěch nespadl z nebe. Němci měli charizmatických romantiků s příjemnými hlasy celý zástup: Freddy Quinn, Ronny, Martin Lauer, Sascha Distel, Peter Kraus nebyli snadnými soupeři.

Hvězda padá vzhůru

V sedmdesátých letech začal boom malých divadélek upadat, mění se i hudební scéna. Bez nadsázky lze říci: Karel Gott zůstává. Pokračuje slavná éra Lady Carneval i dalších hitů, které vybírá stále s větší pečlivostí. Přibývá zlatých desek i slavíků, koncertů na prestižních scénách celého světa. V roce 1990 pořádá sérii turné u nás i v Německu s úmyslem ukončit svou pěveckou dráhu.

Po sametové revoluci se čekal nástup nových idolů, koncerty velkých světových osobností. Posluchači však na svého Karla odmítli zapomenout. S velkým náskokem vyhrává v obnoveném Zlatém slavíku, nahrávka Když muž se ženou snídá je událostí roku. Legenda se vrací před mikrofon a zůstává. Brilantně interpretované skladby jsou stále plné "boží jiskry" a pohody, včetně jeho svébytného humoru.

JIŘÍ VLASTNÍK

obsah | osobnosti