Ivan Hlinka: Vzlety a pádyV Litvínově se dodnes vypráví, jak v minulém režimu premiér Lubomír Štrougal nabídl nejslavnějšímu rodákovi Ivanu Hlinkovi, že po skončení hokejové kariéry si může vybrat jakoukoliv funkci, třeba v diplomacii, a dostane ji. Hlinka prý tehdy odpověděl: "Děkuji, ale já chci být ředitelem litvínovského zimáku." Takový projev patriotismu se nezapomíná. Zvlášť v kraji těžce postiženém důlním a chemickým průmyslem, jehož největší pýchou byl a je lední hokej. A Hlinka jeho největší osobností: včera trojnásobný mistr světa, dnes trenérská legenda se stále zářící gloriolou naganského zlata, byť ta je trochu pošpiněna vyhazovem z NHL. Hlinkův životní příběh má několik zářných kapitol, ale také místa s opačným znaménkem, o nichž se mlčí. Důvodem je zvláštní solidarita, až nekritický obdiv a možná zbabělost českých sportovních novinářů, kteří dosud nenapsali ani řádku o Hlinkově letité slabosti vůči alkoholu. A pokud se o ní v tisku objevily náznaky,pak jen od vnitropolitických komentátorů, zaobalené například do článků o uvítání hokejových mistrů světa v roce 1999. Něco takového by v zemích vyspělé Evropy nebylo možné. Vzpomeňme na německá média, jež zveřejnila "kokainovou relaxaci" renomovaného fotbalového trenéra Daumma. Uchazeč o místo u reprezentace byl poté nucen uznat svou chybu a kromě jiných nepříjemných důsledků se s kandidaturou rozloučit.
V naší lize působil patnáct let, kromě půlroční vojny v Trenčíně vždy oblékal dres Litvínova. Jednu dobu uvažoval o přestupu do Sparty,kam odešlo jeho "dvojče", obránce Bubla, ale rozmyslel si to. Inu skutečný severočeský patriot. Hlinka při hokeji studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a tehdejší litvínovský sekretář Karel Novák o něm dnes říká, že byl nejhůře placeným ligovým hráčem - s měsíčním stipendiem 2200 korun -, a odmítá hojně rozšířený názor,že populární hráč dostával na VŠE známky zadarmo, že někdo z klubu jezdil s jeho indexem do Prahy. "Jezdili jsme tam, taky dvakrát do měsíce, ale jen proto, aby škola povolila Ivanovi cestu s národním mužstvem do ciziny," tvrdí.
Malý dovětek: dva měsíce před Naganem na turnaji v Moskvě Růžička na Hlinkův "příkaz" chválil i nepříliš dobré jídlo, čímž šířil pozitivní náladu.
Jiný příklad: Hlinka povolal před Naganem do týmu téměř neznámé hráče - Hejduka a Špačka - a oni se mu odvděčili výbornou hrou. Jenomže vedle promyšlených tahů kouče jsou tu také jeho úlety,o nichž hráči rovněž vědí, a ne všem imponují. Například při pražském světovém šampionátu 1992 probděl trenér noc před zápasem o bronz v restauraci bývalého spoluhráče Havla, aby se ráno notně společensky unavený nechal odvézt do hotelu svým tiše trpícím asistentem, jak vypovídá očitý svědek. Na dokreslení této koučovy slabiny tvrzení hokejového internacionála a trenéra Augustina Bubníka, mistra světa 1949: "Ivana si jako hráče a kouče vážím. Když se však napije, je to jiný člověk. Musí mít navrch, nenechá se umlčet a je agresívní. Žel ke své škodě."
Jiná média se však rodinné kauze velkým obloukem vyhnula. Je to smutný příběh ženy, jež se po šestadvaceti letech života na výsluní musela přestěhovat z rodinného domu do malého studeného by tu a ocitla se na dně, zdravotně i sociálně. Zatímco exmanžel, miláček hokejového národa, šéfoval litvínovskému hokeji, brzy opět trénoval národní mužstvo a vlastnil firmu Hlivan, jež obchoduje se sportovními potřebami. S ročním příjmem jistě v řádu šesti nul.
Jako první muž na střídačce Penguins nezačal Hlinka novou sezónu špatně, ale v desátém utkání ho potkal první velký nezdar: tým prohrál doma s New Jersey 0:9, což je největší prohra na vlastním ledě v historii klubu. Najednou jako by se karta začala obracet. Týmu se přestávalo dařit. Navíc měl Hlinka coby nováček v NHL víc než slušný plat, se 600 tisíci dolarů mu v tabulce třiceti koučů patřila třináctá příčka; tolik peněz v Pittsburghu dosud žádný kouč nebral. Pro zajímavost: nejvyšší roční příjem ve výši půl druhého miliónu dostával Pat Quinn z Toronta. V té době Hlinkovi určitě neprospělo, že hráči v čele s Jágrem svolali schůzku, na níž krizi sami řešili, bez jeho vědomí. Pro novináře to bylo zajímavé sousto. Správně vytušili, že vzniká konflikt mezi Hlinkou a největší hvězdou týmu - Jaromírem Jágrem.
"Hlinka mi sebral můj čas na ledě. Byl jsem zvyklý hrát dvacet osm minut za zápas, ale najednou jsem byl na ledě o deset minut míň. Počínal si trochu jako Jánošík - bohatým bral a chudým dával," píše Jágr.Dále zmiňuje příhodu, kdy na něj Hlinka zapomněl při střídání, což si novináři mylně vyložili jako hráčovo odmítnutí poslušnosti. Jágr čekal, že Hlinka svou chybu novinářům přizná, ale ten mlčel a kapitána týmu se nezastal. "Nevěděl jsem ani," pokračuje Jágr, "zda Hlinka nechápe zdejší systém střídání, anebo mu naopak rozumí, ale ignoruje ho. Jednou mě za ním dokonce poslal i Mario Lemieux, ať mu vysvětlím, jak se tady střídají hráči. Mluvili jsme o tom, ale nic se nezměnilo." Hlinka vydržel ve funkci hlavního kouče do konce sezóny,čímž je v historii NHL navždy zapsán jako první Evropan, jenž to dokázal; Fin Suhonen v průběhu roku údajně ze zdravotních důvodů z funkce odstoupil. Hlinkova pozice v klubu však nebyla pevná. Hodně se o tom psalo, objektivně i s bulvárním přídechem, což český kouč v rozhovorech s českými médii zlehčoval.
Dnes asi ví, že nejvíc chyboval v tom, že hlavní slovo v přípravě na utkání nechával svému asistentovi, takže se Pittsburghem ironicky neslo: "Hlinka je nejlíp placeným čtvrtým asistentem v NHL." Nakonec sezóna skončila úspěšně, protože Penguins se dostali až do semifinále Stanley Cupu. A tak český kouč spokojeně odjel domů na dovolenou, hrál tenis a golf,místo aby se za mořem jazykově zdokonaloval.
V té dosavadní, kdy NHL záhy opustil, tím spíše tuhle funkci nemohl plnit. Nicméně mu zůstala. Na otázku, co bude vlastně Hlinka v Salt Lake City dělat, odpověděl generální sekretář hokejového svazu Jindřich Micka po krátkém zamyšlení: "Zastupovat náš tým při jednání s direktoriátem Mezinárodní hokejové federace. A taky bude chodit za týmem do kabiny. " Na první pohled je to trochu málo práce, ale zřejmě jde o využití Hlinkova vlivu na hráče a obnovení vítězného ducha Nagana. Kéž by tomu tak bylo! Proč by byl také k mužstvu povolán Růžička, před čtyřmi lety kapitán mužstva. Anebo platí jiná varianta? Že partička kamarádů a spoluhráčů s nekorunovaným šéfem Hlinkou si vyrazí na olympijský výlet a Růžičku, rovněž rodáka z Litvínova, vezme s sebou? Pevné místo v ní má i František Černík, v Naganu generální manažer týmu, nyní jen asistent generálního manažera. Co bude dělat on? To už vůbec nikdo neví. Není to opravdu poněkud komické?
Tyto otázky i řada dalších nám všem před olympijádou jistě vyvstávaly v mysly. A výsledek? Češi vypadli ve čtvrtfinále, ale zachovali si tvář. A co Ivan Hlinka? Tichá voda. V průběhu celého turnaje po něm nebylo ani vidu ani slechu. O jeho skutečné úloze se múžeme pouze dohadovat.
Reklama a co dál?
Loni na podzim se v pražském metru, tramvajích a autobusech objevily reklamní plakáty se snímkem trenéra Hlinky a sloganem: "Vždy ví, jakého hráče má právě poslat na led, my víme, jakou zprávu vám máme poslat na mobil."
Zvláštnost reklamy spočívala v tom, že poprvé u nás v ní prodal svou image nikoliv sportovec, ale trenér. Byť vyznění reklamy bylo vzápětí, po Hlinkově vyhazovu z NHL, mírně ironizující. S tím však jak zadavatel, tak marketingová firma Teleaxis, jež Hlinku zastupuje, nemohli nic dělat. Co však přijde po zatím posledním zviditelnění kouče? Vyhraje soud s Pittsburghem o 800 tisíc dolarů ušlého zisku? Že by ho klub vyhodil bezdůvodně a riskoval soudní prohru, aniž by měl v ruce trumfy, tomu se nechce věřit. Podle Pittsburghu Hlinka porušil smlouvu: nezúčastnil se dvou jazykových kursů, které mu klub zaplatil. Třeba ale k soudu vůbec nedojde. Z hokejových kruhů zaznívá hlas, že Hlinka bude novým předsedou svazu, ale také názor,že pro jeho nediplomatické jednání a náklonnost k alkoholu by to nemusela být dobrá volba. Hlinka se také může vrátit k české reprezentaci nebo k šéfování litvínovského hokeje. Uvidíme, co si vybere tento národem až poněkud příliš oslavovaný muž, jemuž je zřejmě nejlíp doma - tam v okrese na severu.
PAVEL KOVÁŘ, REFLEX
|
obsah | osobnosti |