Bude Česko evropským tygrem?

Je rok 2015 a Česká republika se stala středoevropským ekonomickým tygrem. Po vstupu do Evropské unie se soustředila na podporu podnikání, rozvoj informačních technologií, snižování deficitů veřejných rozpočtů a na přijetí eura. Tak budou Češi za dvanáct let žít podle nejnovější studie sociologů Univerzity Karlovy, nazvané Putování českou budoucností. Budou však ostře rozděleni na mimořádně pracovité a pohodlné - obě skupiny se navzájem nebudou mít příliš rády. To podle ředitele Institutu sociologických studií Univerzity Karlovy Martina Potůčka naruší politickou stabilitu země.

Budoucnost patří vzdělaným lidem

Ekonomické úspěchy budou navíc vykoupeny selháním v jiných oblastech: ve stejné době bude zaostávat sociální zabezpečení a chabá bude i podpora státu školství či zdravotnictví. Jen na mnohaleté podceňování školství bude Česko podle profesora doplácet další tři desetiletí.

"Češi sice dnes světu nabízejí kvalifikovanou středoškolskou populaci, ale špičkové odborníky v managementu či v technických a přírodních vědách... tak takových lidí je tu málo," říká Martin Potůček. "Je nejvyšší čas investovat do školství a vědy. Budoucnost bude přát vzdělaným," míní profesor Potůček. A počítače? Ty budou doslova všude. Experti předpovídají, že obyvatele Česka obklopí miniaturní přenosné, vysoce výkonné computery. A kolem roku 2015 bude navržen simultánní jazykový překladatel.

Putování českou budoucností však nabízí i jiný obraz země: Česko přešlapuje již léta na místě, protože je rozděleno na dva stejně silné tábory. Na ty, kteří chtějí přežít bez větších starostí v klidu a pohodě, a na ty, jimž imponují změny a kteří chtějí "jít do toho". Jsou posedlí prací, ale ti, jimž je bližší klídek, je brzdí. Důvody pro tento černý scénář jsou následující: i po vstupu do EU si Češi zachovají silný obranný reflex. Chtějí mít slušné živobytí, ale současně odmítají riskovat, měnit návyky, podávat mimořádné výkony. Navíc Češi stále inklinují k projídání vlastní budoucnosti.

V této chmurné předpovědi lze najít i ostrůvky naděje. Sociologové Univerzity Karlovy se totiž domnívají, že Češi se nakonec přizpůsobí vyšším požadavkům globalizujícího se světa. Neobejde se to však bez ještě výraznějšího rozštěpení společnosti na "elitu" jednoznačně orientovanou na výkon a "zbytek" lidí držících se hesla "přežít tady a teď". Ostrý střet mezi těmito dvěma tábory by měl vrcholit v roce 2010. Do "elity", které profesor Potůček říká "výkonová garnitura", vkládají sociologové velké naděje. Právě ona by totiž mohla Česko vytáhnout mezi prosperující země. "Tedy... pokud k tomu bude mít dost sil a vůle," připomíná profesor.

V následujících deseti letech bude mít značný vliv na život Čechů tlak na veřejné rozpočty. Sociologové míní, že tento tlak může v roce 2010 zemi destabilizovat. Výdaje státní pokladny porostou zejména poté, co začnou do důchodu odcházet generace populačního boomu. Hranice odchodu do důchodu se asi výrazně prodlouží a lidé budou pracovat, pokud jim to zdraví dovolí, do sedmdesáti i více let. Půjde však - vzhledem k pokrokům zdravotnictví - o čilé staříky. Zdravotní systém se totiž změní z tradiční diagnózy a terapie na předpověď a prevenci.

Mají vůbec Češi naději, že jejich země bude opět patřit, tak jako v období mezi první a druhou světovou válkou, k nejvyspělejším na světě? Profesor Potůček krčí rameny. Dnes je podle něj Česko někde ve středu: není vyspělou zemí, ale nepatří ani na chvost. O tom, zda budeme za deset let patřit k Východu, či Západu, rozhodnou Češi schopnostmi učit se novým věcem, uměním přizpůsobit se novým podmínkám, spolupracovat s druhými, domluvit se cizím jazykem a tvrdou prací. Pak by se "spící tygr uprostřed Evropy" mohl probudit.

JAN GAZDÍK

obsah | publicistika