Česko, dobré místo k životu

Silný hospodářský růst, kvalita vzdělání či průměrná délka života řadí Česko do elitní třicítky zemí nejlepších k životu. Uvádí to studie OSN, která sestavila pořadí svých členských zemích podle indexu lidského rozvoje. Česká republika si oproti minulému žebříčku polepšila o jedno místo, a dostala se tak na třicátou příčku.

Důvodem je hospodářský růst, který výrazně zvýšil bohatství země přepočítané na jednoho obyvatele. To se zvýšilo oproti zprávě pro rok 2005 z 16,4 na 19,4 tisíce dolarů ve zprávě z letošního roku. Ze středoevropských a východoevropských zemích se tak před ČR dostalo pouze Slovinsko, které je sedmadvacáté. O pět míst za Českem je Maďarsko, Polsko je sedmatřicáté a Slovensko je dokonce na 42. místě.

Bohatství přímo nerozhoduje

Vzhledem k tomu, že index nehodnotí jen čistě ekonomická kritéria, přeskočila Česká republika například Spojené arabské emiráty, jejichž bohatství je výrazně vyšší. Stejně jako v loňském roce obhájilo prvenství Norsko, které bohatne s rostoucí cenou ropy a zemního plynu. Zároveň je zde vysoká úroveň vzdělání a průměrná délka života dosahuje téměř osmdesáti let. Na druhém místě skončil Island, který následovaly Austrálie, Irsko, Švédsko a Kanada.

Z ekonomických velmocí dopadlo nejlépe Japonsko na sedmém místě. Spojené státy americké skončily o jednu příčku hůře. Naopak nejhůře se žije v Nigeru (177. místo), Sieře Leone (176.) a Mali, které je na 175. příčce. Pro srovnání: Norové mají podle studie čtyřicetkrát vyšší příjmy na hlavu než obyvatelé posledního Nigeru. Samotná zpráva OSN připouští, že "narodit se na špatné ulici v globální vesnici znamená obrovské riziko pro samotné přežití".

Podle norského ministra Erika Solheima by se Norsko mělo podělit o své bohatství s nejchudšími zeměmi. "První místo by nás mělo nutit ukázat pokoru," uvedl pro norskou agenturu NTB Solheim, který dodal: "Norsko by mělo být poznáno jako moderní, bohatá a úspěšná společnost, ale také jako štědrá země. Svět nás musí vidět jako bohaté a velkorysé, a nikoliv jako bohaté a lakomé." Norsko je už nyní jedním z největších poskytovatelů zahraniční pomoci podle výše darů na hlavu. Přes své bohatství si Norové stěžují na svůj stát blahobytu kvůli dlouhým čekacím lhůtám v nemocnicích a nedostatku veřejné péče o děti a důchodce.