Češi jsou pro potraty více než EU

Nadprůměrná tolerance k homosexualitě, nejnižší zastoupení věřících nebo souhlas s trestem smrti a potraty. To jsou některé z oblastí, ve kterých se Češi svým myšlením výrazněji liší od názorů ostatních Evropanů. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu agentury Euro RSCG.

Ta se snažila v osmi původních a dvou nových státech Unie najít odpověď na otázku, jestli existuje společný hodnotový žebříček současných Evropanů. Reprezentativním vzorkem tisíce telefonicky dotázaných v něm byla zastoupena i Česká republika. V průzkumu odpovídali Češi na patnáct otázek spojených s ekonomikou, sociálními dávkami, zdravotnictvím, ale i například vztahem k homosexualitě.

Češi: Nepřející, nevěřící, ale přesto průměrní?

Evropané si podle tohoto průzkumu například v 85 procentech myslí, že zdravotní péče by měla být poskytována lidem s nízkými příjmy bezplatně. Češi tak přející nejsou. Souhlasilo jich totiž pouze necelé tři čtvrtiny. Více byli proti již jen Holanďané.

S "chudými" naopak nejvíce cítí v Itálii, kde by jim takovouto péči dopřáli v 93 procentech. "Nemyslím si, že by to znamenalo, že jsou Češí nějak nepřející. Podle mě by pouze uvítali jinou formu zvýhodnění," komentoval výsledky sociolog Jan Hartl z agentury STEM.

Podobný přístup mají Češi například i k sociálním dávkám. Nezaměstnaným by je vyplácela pouze zhruba polovina dotázaných. "Spousta lidí se bojí zneužívání této péče některými skupinami obyvatel. Výše dávek by navíc měla být podle mnohých jen taková, aby se nepracovat nevyplatilo." tvrdí Hartl. Česká náruč prý totiž není v porovnání s tou evropskou tak široce otevřená.

Pod průměrem, respektive úplně nejméně, zazněla v Čechách kladná odpověď i na otázku o důležitosti víry v životě. Oproti evropskému průměru, který je zhruba 58 procent, souhlasila jen čtvrtina Čechů. Na opačném konci žebříčku jsou již tradičně Poláci a Italové. Podle Hartla je to typickým znakem našeho obecně přezíravého postoje k institucím.

Průzkum však také odhalil, že v šedesáti procentech položených otázek jsou Češi již v "evropském průměru". Mají tak "evropský" názor například na prospěšnost výzkumu a vědy, zaměstnanost, homosexualitu nebo ekologii.

Kromě otevřených hranic, častých debat o Evropě a unii je to především zapříčiněno podle Hartla tím, že se přijetím nových států posunula i samotná Evropa. "Zatímco v nové Evropě jsme v průměru, při porovnání s těmi klasickými západními zeměmi bychom asi dopadli jinak," uvedl Hartl. Výzkum tak prý nelze vnímat jako výsledek nějak přehnaně úspěšné integrace.