První rok v Unii vyvrátil pochyby skeptiků

Ve znamení nenaplněných varování pochybovačů slaví Česko v neděli první výročí vstupu do Evropské unie. Ačkoli se život deseti miliónů Čechů nijak dramaticky nezměnil, členství v EU přineslo hmatatelné změny: především pomohlo podle expertů firmám, lidem i ekonomice. Symbolicky také završilo cestu započatou po pádu komunismu v roce 1989.

Spolu s Českem do Unie vstoupily 1. května 2004 také Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Kypr. Evropská patnáctka se proměnila v pětadvacítku a mapa Evropy se tak podstatně rozrostla.

Jednoznačně pozitivní dopad má členství ČR v Unii na rozvoj podnikatelského prostředí a rozšíření aktivit českých podnikatelů. Otevřel se totiž před nimi mnohem větší trh, ale také tvrdá konkurence, v níž musejí obstát. Čas od času však upozorňují, že narážejí i na diskriminaci.

Dosavadní bilance

Klady

rychlejší růst ekonomiky

otevření většího trhu

rozvoj podnikatelského prostředí

vzestup zahraničního obchodu

příliv investic

možnost čerpání peněz z evropských fondů

snadnější cestování

možnost studia v zahraničí

Zápory

závislost na pravidlech a směrnicích

vzrůst počtu přejezdů kamiónů o polovinu

nedostatky ve společné zemědělské politice

omezení na pracovním trhu řady členských zemí

růst organizované prostituce

Velký vzestup zažívá zahraniční obchod, do Česka míří další investice, daří se tuzemskému průmyslu, přicházejí první miliardy z evropských fondů a ekonomika rychle roste.

Český vývoz loni meziročně vzrostl o 23,8 procenta na 1,7 biliónu korun, zatímco v roce 2003 tempo růstu činilo 9,3 procenta a hodnota exportu byla 1,37 biliónu korun. Do zemí EU v loňském roce mířilo 86 procent českého vývozu, o rok dříve byl podíl EU zhruba 70procentní. Nyní se podíl českého vývozu do 25 zemí EU pohybuje kolem 87 procent.

Nenaplněné černé prognózy

Nenaplnily se ani obavy lidí ze zdražování. Ceny se kvůli vstupu zvýšily jen o půl procenta. Část zboží a služeb zdražila kvůli vládnímu zvýšení daní, další ceny ovlivnila oběma směry změna cel.

Obrovská konkurence řetězců supermarketů udržuje ceny potravin prakticky na stejné úrovni jako před naším vstupem do EU a nájemné je vzhledem k přetrvávající státní regulaci stále únosné i pro sociálně slabší lidi. Vstup nerozbouřil ani hladinu na trhu s nemovitostmi: ceny bytů, zvláště pak v panelácích, dokonce mírně poklesly poté, co se ukázalo, že spekulace o hromadných nákupech nemovitostí cizinci se neuskutečnily.

Ani na trhu práce se toho mnoho nezměnilo. Vstup do Unie sice přivedl na některá místa zahraniční firmy a s nimi i nová pracovní místa, ale míra nezaměstnanosti se dramaticky nezměnila. Počty cizinců pracujících v tuzemsku zůstaly prakticky stejné.

Bezproblémové cestování

Nenaplnily se ale zároveň ani obavy některých zemí Unie, že mnoho Čechů bude hledat práci v zahraničí. K nezpochybnitelným kladům členství patří i bezproblémové cestování a možnosti studia v zahraničí. Jsou tu však stále nepopulární omezení na pracovním trhu většiny starých členských zemí, s nimiž musejí nováčci několik prvních let počítat. V tomto bodě utrpěla integrační politika trhlinu, připouštějí analytici. Na plnohodnotné partnerství v evropském klubu si tak budeme muset několik let ještě počkat.

Otevření hranic po vstupu nepřineslo zvýšenou kriminalitu, jak se většina občanů obávala. Vzrostl však počet případů organizované prostituce.

Smíšené dopady měly na ekonomiku i některé právní změny, které stát musel kvůli vstupu do EU přijmout. Mnoho zákonů bylo přijato na poslední chvíli, obsahovaly řadu chyb a bylo nutné je novelizovat. Některé zákony a regulace navíc byly přijaty zcela zbytečně.

Firmy již zároveň po vstupu do EU nemusejí prokazovat tolik skutečností a dokladů při zápisech do obchodního rejstříku a zjednodušil se výkon soudních rozhodnutí v zemích EU. Společnosti však musejí hlídat své obchodní vztahy i z hlediska souladu s unijním právem a antimonopolní úřad je zase více aktivní při hlídání zakázaných dohod a zneužívání dominantního postavení.

Daň byrokracii

K jednoznačně nepříznivým důsledkům vstupu do EU patří to, že Česko je nyní více závislé na různých pravidlech a směrnicích, které snižují konkurenceschopnost země vůči zbytku světa. Daní za členství je i devastace dálniční a silniční sítě kamióny, které využívají rekordně levnou přepravu přes ČR. Vláda chce příliv kamiónů regulovat pomocí elektronického mýtného, jeho zavedení se však plánuje až na příští rok.

Podle odhadů ministerstva dopravy po českých silnicích nyní jezdí až o polovinu víc kamiónů než před vstupem. Hranice totiž v obou směrech přejíždí řádově o 200 tisíc kamiónů měsíčně více než loni. Vůbec nejvíce kamiónů projede denně po pražské jižní spojce, a to téměř 11 tisíc. Ve středních Čechách si kamióny běžně krátí cestu například z hradecké dálnice D 11 na brněnskou D 1 přes Český Brod, Mukařov a Mnichovice.

V neposlední řadě českým rolníkům ani moc neprospívá společná zemědělská politika.

S problémy, které českou ekonomiku trápí nejvíce, však EU nijak nepomůže. Češi si je musejí vyřešit sami. Patří mezi ně potřeba reformovat důchody, veřejné finance, zkostnatělý trh práce a sociální systém.

Do druhého roku členství Česko vstupuje posíleno novou zkušeností, s větším sebevědomím a odhodláním prosazovat v EU vlastní zájmy. Podle šéfa české diplomacie Cyrila Svobody je ČR v Evropě respektovanou zemí, jejíž politika je pro zbytek Unie předvídatelná. To se však v žádném případě nedá říct o ratifikaci euroústavy, která zdaleka není tak jistá. A právě s euroústavou si budou muset Češi ve svém druhém unijním roce poradit.