My a svatý Valentýn

Existuje přitom tisíc a jeden důvod, aby u nás svatý Valentýn neměl na růžích ustláno. Za prvé přišel z ciziny. Není nám blízký jako třeba Vojtěch, Anežka nebo Zdislava. Za druhé u nás nemá tradici. Kdo o něm věděl za Husáka? Za třetí narušuje naše společenské zvyklosti. I on sice žil v době, která svatbám nepřála, ale vystupoval proti trendu. Oddával mladé páry navzdory císařskému zákazu.

Navíc je Valentýn spojený s katolickou církví a katolické církve u nás vytrvale ubývá. Lidé jí vytýkají hříchy minulosti a moc jí nevěří. Racionálně založeným jedincům zase nebude jedno, že postavu Valentýna zahalují různé legendy.

Že bychom se tedy snažili vytěsnit Valentýnem vzpomínky na velké únorové oslavy z doby socialismu? Anebo máme prostě "sváteční absťák"? Vánoce za námi, do Velikonoc daleko, a kde nic není, aspoň Valentýn zabere? Těžko. Svatý Valentýn je nespíš důkazem toho, že novoty nemusejí mít logiku. Některým novotám stačí cit.