České zuby jsou zdravější

Kvalita chrupu dětí, dospívajících i dospělých se stále mírně zlepšuje. V porovnání s tím, jak se o svůj chrup starají občané zemí západní Evropy, ale ještě stále máme co dohánět.

O to, jak o své zuby pečujeme, se v České republice zajímá Výzkumný ústav stomatologický. Takzvané orální zdraví v různých věkových kategoriích hodnotí pravidelně od roku 1987, přičemž k dispozici jsou data v kategorii 5 let, 12 let, 18 let, 35 -44 let a 65 - 74 let. Stejné věkové kategorie sledují i stomatologové v zemích EU. A jak jsme na tom?

"Kazivost chrupu u předškolních, školních dětí a mládeže se od roku 1987 stále mírně zlepšuje, stejně jako stav závěsného aparátu zubů u osmnáctiletých a lidí středního věku," konstatuje prof. MUDr. Jana Dušková, DrSc., přednostka Výzkumného ústavu stomatologického. "Procento bezzubých se u osob mezi 35. a 44. rokem i u seniorů snížilo, a to o dvě desetiny procenta u občanů středního věku a o 2,2 procenta u seniorů," dodává.

Osvěta nade vše

Jak říká MUDr. Jiří Pekárek, prezident České stomatologické komory, tento trend je jednoznačně způsoben lepší osvětou. "Při dřívějších kolektivních prohlídkách u zubního lékaře na základních školách dětem nikdo pořádně nevysvětlil, jak se o zuby starat. Dnes už přesně víme, jak vzniká kaz, poučujeme pacienty o správné zubní hygieně, umíme zabránit zánětu dásní." Příslibem do budoucna je pak fakt, že již přes 40 % pětiletých dětí v ČR je bez kazu či vytrženého zubu. Orální zdraví je podle profesorky Duškové v populačním měřítku významně ovlivněno socioekonomickými faktory.

"Popisované mírné zlepšení stavu chrupu odráží mírné zlepšení životní úrovně. Populační hledisko ale skrývá jednu zradu. Říká se totiž, že 80 % zkažených zubů se nachází ve 20 % úst. Znamená to, že u větší části populace se orální zdraví skutečně zlepšuje, u menší části se ale i třeba zhoršuje. Výsledkem je pak mírné zlepšení celostátních ukazatelů," vysvětluje profesorka Jana Dušková.

Ačkoliv údaje Výzkumného ústavu stomatologického vyznívají spíše pozitivně, v porovnání s chrupem občanů ze zemi EU stále zaostáváme. Oproti našim 41,6%pětiletých dětí se zdravými prvními zuby se mohou skandinávské děti pochlubit 65 - 70 %, malí Nizozemci, Francouzové či Britové pak mají zdravé první zuby v 55 %.

I v počtu kazů jsou na tom české dvanáctileté děti hůře než jejich západoevropští vrstevníci. V kategorii "bezzubí" jsou na tom však Češi o trochu lépe, a to jak mezi mladší generací, tak mezi starší.

Kdo by se měl zajímat o zuby dětí? Rodiče

"Největším nešvarem v péči o chrup je to, že řada rodičů se o zdraví zubů nezajímá. Myslí si, že to za ně udělá škola," hovoří MUDr. Pekárek o zlozvycích, které se mezi lidmi u nás v otázce zubní péče zabydlely.

"Dalším nešvarem je způsob stravování, u dospělých potom odbývaná péče o dásně a závěsný aparát zubů," dodává. Přitom sledovat, zda jsou dásně růžové, nekrvácejí a nezvětšují se mezery mezi zuby není nic, co by každý člověk nemohl zvládnout sám. Jestliže si podobných příznaků všimneme, neměli bychom podle odborníků váhat a co nejdříve navštívit zubního lékaře, který může doporučit návštěvu odborníka - parodontologa.

Poukázat na důležitost zubní prevence si klade za cíl akce Říjen - měsíc zdravých zubů, kterou již posedmé odborně garantuje Česká stomatologická komora.

Pečujte i o jazyk

Co z toho vyplývá pro občany? Ti budou moci v průběhu října zdarma navštívit zubního lékaře a nechat si udělat preventivní prohlídku. Dozvědí se také praktické informace o správném čištění zubů a významu prevence.

Letošním hlavním tématem akce je celková hygiena ústní dutiny, jež kromě péče o zuby zahrnuje také čištění jazyka a vnitřní strany tváří. "To zatím není mezi veřejností příliš rozšířené, přestože bakterie hromadící se na jazyku a tvářích negativně ovlivňují tvorbu zubního kazu a dalších onemocnění ústní dutiny," vysvětluje stomatoložka prof. MUDr. Martina Kukletová, CSc.

HANA SLÍVOVÁ

obsah | publicistika