Čeští manažeři dobývají Slovensko

Když se Miroslav Nosál loni v zimě rozloučil s Londýnem, kde strávil léta jako analytik českých akcií pro jednu z největších světových bank Merrill Lynch, jeho kroky automaticky zamířily do Prahy. Kariéra špičkových manažerů se totiž donedávna dělala výhradně tady. Jenže v poslední době se pro byznysmeny v Čechách stalo novou šancí Slovensko. A tak se i Nosál, Slovák s českým občanstvím, nakonec rozhodl k návratu na Slovensko.

Nosál začal pracovat v novém týmu Všeobecné úverové banky, kterou shodou okolností řídí také majitel českého občanství Tomáš Spurný. Ten zase opustil lukrativní místo člena představenstva Komerční banky, a to i poté, co svou pozici obhájil po změně majitelů banky. "Jsem ambiciózní, a to, že jsem na Slovensku dostal šanci být jednička ve firmě, být v popředí změny, hrálo ohromnou roli," říká Spurný. Nosál a Spurný symbolizují dvě hlavní skupiny manažerů, kteří se rozhodli vyrazit na východ.

Buď jsou to původem Slováci jako Nosál, kteří dospěli k názoru, že se rodná země zase stává zajímavou, a to i pro budování kariéry. Kromě něho totiž zpátky na Slovensko míří například pražský šéf počítačové firmy IBM Miroslav Majoroš, a sice na post šéfa Slovenských Telekomunikací, jeho podřízeným se stane Alexander Vinkler z českého Eurotelu. Nebo jsou to Češi, kteří se rozhodli dotáhnout to až na špici a stanout na postu nejvyšším, což bylo v daleko konkurenčnějším Česku těžší.

"Češi nejsou chápáni jako cizinci. Jazykově a kulturně jsme na tom skoro stejně," vyjmenovává další důvod Robert Chvátal, který přešel z českého Radiomobilu do slovenského Eurotelu. Obě společnosti mají stejného majitele.

Druhá šance být jednička

Slovensko, kde po rozpadu společného státu zavládl poněkud zvláštní kapitalismus a podniky se privatizovaly hlavně do rukou lidí spřátelených s vládou Vladimíra Mečiara, prožívá v poslední době revoluci. Vztahy se po výměně nové vládní garnitury začaly čistit a řada velkých firem, které se dostaly buď na pokraj kolapsu, nebo do rukou zahraničních vlastníků, mění kurz. Na záchranu společnosti nebo na vybudování její nové podnikatelské kultury jsou zapotřebí noví lidé. "Třeba právě v bankovnictví se teď na Slovensku děje to, čím nedávno prošly české banky. Takže když hledají nové manažery, kam mají sáhnout? Samozřejmě do Čech, protože to jsou v podstatě stejní lidé, mluví téměř stejným jazykem a mají zkušenosti, které teď Slováci přesně potřebují," vysvětluje Irena Brichtová, ředitelka české a slovenské pobočky mezinárodní personální agentury TMP Worldwide.

Jan Bubeník, majitel personální agentury Bubeník&partners, dodává, že odchod Čechů do vyšších pozic na Slovensko se v poslední době stal určitým trendem. "Jde především o lidi, kteří byli v tuzemských firmách dvojky, a na Slovensku teď mohou být jedničky. Dostanou možnost hrát roli, kterou tady neměli. Z našich zkušeností víme, že možnost kariérního růstu bývá rozhodující," upozorňuje.

Motivací jsou i dobré peníze. Ty jsou spojeny jednak s postupem na vyšší místo, jednak s tím, že se Češi stávají zahraničními manažery s mnoha příplatky. "Někteří Češi také rovnou řeknou, že na Slovensko sice půjdou, ale jen na krátkou dobu a musí to stát za to," říká Brichtová.

Odchody manažerů v určitých vlnách souvisí i s tím, že nově příchozí šéf si potřebuje kolem sebe vybudovat nový tým. Například ve Všeobecné úverové bance je lidí z Čech téměř desítka. Jednou z nich je Dana Dvořáková, která donedávna vedla odbor komunikace a public relations v Českém Telecomu. Nyní má stejnou pozici v bratislavské bance. "V Telecomu jsem pracovala sedm let a přemýšlela jsem, co dál. Dostala jsem tuto nabídku, které jsem nepřikládala více než patnáctiprocentní naději," říká. Slovensko jí však nabídlo šanci vystavět něco nového. "Je to tady proti Česku všechno maličko posunuté dozadu, a to dává manažerovi větší prostor pro realizaci. V mém případě šlo o práci, kterou by mi u nás už nikdo nenabídl," dodává Dvořáková. Stejně mluví i Spurný: "Ta příležitost se s Českem nedá srovnávat."

Noviny nemůže vést cizinec

Další velkou skupinou jsou novináři mířící do vedení slovenských redakcí. "V médiích je to jasné: noviny nemůže vést cizinec, proto si firmy vybírají Čechy," říká někdejší vedoucí Nedělního Blesku Vladimír Mužík. V jeho případě jde o přesun v rámci společnosti Ringier vlastnící v Česku například Blesk či Reflex. "Ve firmě se diskutovalo o tom, co udělat pro zlepšení Nového času, a tak mě sem vyslali," říká. Jeho úkolem je dobýt trh. "Dosud to byl takový poloviční bulvár a já razím teorii, že se nemáme za co stydět. Snažíme se přiblížit Blesku, náklad nám roste," popisuje Mužík.

Vybudovat něco nového dostal i bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize Zdeněk Šámal, který nyní na Slovensku dělá totéž ve zpravodajské televizi TA3. "Dostal jsem motivující pracovní nabídku, které zřejmě napomohla i změnu kurzu nové liberální vlády," soudí. Tento trend podle něho nastal po roce 1998, kdy z čela státu odešli lidé kolem Vladimíra Mečiara. "Předtím měla vláda postkomunisticky nacionální profil, zájem o Čechy proto logicky nebyl," říká. Na Slovensku zakotvil také bývalý šéfredaktor MF DNES Petr Šabata.

V pondělí tam, v pátek domů

Jak vypadá život takového manažera? V pondělí ráno sedá do auta a vrací se v pátek v noci. "Svého rozhodnutí lituji vždy v neděli, když vím, že v pondělí v pět ráno sednu do auta a odjíždím," říká Dvořáková. Rodina často zůstává v Česku a na Slovensku čeká jen prázdný byt. "Strašně se mi stýská po dceři. Proto se také moje účty za telefon pohybují kolem devíti tisíc," dodává Vladimír Mužík. Doma, stejně jako většina jeho kolegů, tráví všechny víkendy.

Život na Slovensku má podle manažerů i další úskalí. "Obsluha v restauracích je mnohem horší a vše je mnohem dražší," říká Mužík. Jeho kolega Šámal dodává: "Dalším příkladem jsou takové ty drobné obchůdky, které jsou v Praze všude. V Bratislavě na ně narazíte jen občas, mimo ni jen stěží."

V opačném proudu, tedy v přílivu Slováků do Čech, se také leccos mění. Čím dál více jich přichází do Čech nejen pracovat za lepší peníze, především díky kurzovému rozdílu, ale i podnikat. "Nedávno jsem četl v novinách titulek: Nejbohatším Čechem je Slovák. To situaci dostatečně vystihuje," říká Zdeněk Šámal s odkazem na šéfa Agrofertu Andreje Babiše.

---

Úspěšní Češi, kteří odešli za další kariérou na Slovensko

Robert Chvátal

Dříve: marketingový ředitel Radiomobilu ČR
Nyní: generální ředitel Eurotelu SR

Dana Dvořáková

Dříve: ředitelka komunikace a PR Českého Telecomu
Nyní: ředitelka komunikace a PR Všeobecné úverové banky

Miroslav Majoroš

Dříve: generální ředitel IBM pro ČR a Slovensko
Nyní: šéf slovenského Telecomu

Tomáš Spurný

Dříve: člen představenstva Komerční banky
Nyní: generální ředitel Všeobecné úverové banky

Miroslav Nosál

Dříve: předtím analytik investiční banky Merrill Lynch v Londýně, analytik pražské Patria Finance
Nyní: Všeobecná úverová banka

Zdeněk Šámal

Dříve: šéfredaktor zpravodajství České televize
Nyní: šéfredaktor zpravodajské televize TA3

Petr Šabata

Dříve: šéfredaktor MF DNES
Nyní: šéfredaktor deníku Pravda

Vladimír Mužík

Dříve: šéfredaktor Nedělního Blesku
Nyní: šéfredaktor deníku Nový čas

---

Slovensky nemluvím. Není to nutné

Jedním z Čechů na Slovensku je od června Robert Chvátal. Původně marketingový manažer českého T-Mobilu teď řídí místní mobilní dvojku Eurotel. Proč jste šel na Slovensko?

Hlavně proto, že jsem dostal dobrou nabídku ze strany akcionářů Eurotelu Bratislava, firmy T-mobile (stejný vlastník jako u jeho původního zaměstnavatele T-Mobile v Čechách). Řekl jsem si, proč nezkusit velkou výzvu a jinou úroveň postavení. A je tady pořád ta výhoda, že stoprocentně rozumím jazyku i kultuře.

Mluvíte v práci slovensky?

Pár slov sice umím, ale určitě nemluvím. Není to nutné.

Jak se na Čechy dívají Slováci?

Celkově je to bez problémů. Slováci nevnímají Čechy jako cizince. A moje úloha není typická úloha zahraničního manažera. Mám tady samozřejmě plat a jsem jako zahraniční manažer placený, ale nemám žádné speciální příplatky (zahraniční manažeři často dostávají příplatky, když pracují v zemi s nižší životní úrovní).

Scházíte se vy Češi nějak?

Není to moc organizované, ale už jsem měl rozhovor do místního krajanského časopisu.

Bude pro vás Bratislava bydlištěm na dlouho?

Zatím to je na 2-3 roky, to je pro mě na dlouho. Pro mě to je další logická kapitola, ale že bych se tady natrvalo usazoval, to se teprve uvidí.

Jak se liší Češi a Slováci v byznysu?

Tím, jak je Slovensko menší, se tu stává, že se dbá spíš na to, kdo koho zná, než na to, kdo co umí. V Čechách je to podobné, ale tady je to víc vidět.

Jaké jsou praktické výhody práce v Bratislavě?

Například tady není tak tragická doprava jako v Praze.

Jak to zvládá vaše rodina?

V Praze mám dál byt a můžu tam kdykoli zajet. A nejsem ženatý, nemám závazky, takže jsem flexibilnější.